obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Hlad a láska určují veškeré lidské dějiny."
Buddha
obr
obr počet přístupů: 2915453 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39673 příspěvků, 5755 autorů a 391166 komentářů :: on-line: 5 ::
obr

:: Choří v moři (část druhá) ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Pelion a Šíma, narovinu, zpříma!
 autor Pelion publikováno: 10.02.2011, 11:46  
V první části jsme byli svědky příliš snadného únosu pana Šímy z vězení a poněkud svérázného rozhovoru na jachtě pana Peliona. Nyní se má uskutečnit projížďka po moři. Tohle nemůže dopadnout dobře…
 

            Část druhá – Výlet.

      Vítr fouká, delfín skáče, podívejme na naháče! Ženy, muži, mladí, staří, na pláži si špeky škvaří. Nohy, zadek, břicho, paže. Tohle se tu krémem maže. Samozřejmě záda taky. Pohleďme na maniaky! Ten si plave, ten se topí, ten se motá po konopí. Ta sundává podprsenku, jiná je má dávno venku, zatímco za jednou z beden vše sleduje úchyl jeden, zahrabaný po krk v písku. Děda z prstu tahá třísku, bába si čte žurnál módní. Proč? To asi nezdůvodní.

      Přenádherné velké Slunce. Člun se vyhnul čínské džunce. Elegantně, bez potíží. K pobřeží se nepřiblíží. Uhání směr širé moře, jako vydra ke své noře. Z jachty bílé je jen tečka, člun se točí dokolečka. Uvnitř loďky z laminátu, jež nemají pronajatu, dva panáčci modroocí. Jen tak v klidu? Bez emocí? Třeba přijde chvíle pravá. Na obzoru mračna tmavá. A je ticho, motor chcípl. Šímu velký komár štípl.

      Popíši ho ponejprve:
Sosák slouží k příjmu krve, tělo světlohnědé barvy, z vajíček se líhnou larvy. Je to krása, dech se tají, samci nektar z květů sají. Samičky jsou postrach lidí, mnoho z nás je nenávidí. Proč krev sají? Nenapínám. Je to kvůli bílkovinám.

      Reagoval Šíma hbitě. Zvládlo by to malé dítě. Plesk! A hmyz má po snídani. Nestačil krev vstřebat ani. DDT je tady v módě, s repelentem choďte k vodě!

      Vraťme se však zpátky k člunu. Na boku má modrou kunu, také nápis v cizí řeči, zakončený dvěma meči. Motor mlčí, chlapi sedí, do očí si zpříma hledí. Snad tu žádný neutone.

„Tak jsme sami, Pelione!“

„To je dobře, Šímo, milý. Vidíš v dálce puntík bílý? Tak to je má jachta nová. Na nějaký čas mě schová. Mám tam fůru jídla, pití.“

      Smršť otázek se už řítí.

„Budily tě noční můry? Varování přišlo shůry? Už sis svoje hříchy sečet? Budeš škemrat nebo brečet? Proč ten únos? Nač ta péče? Odprosíš mě snad teď vkleče? Nabídneš mi odškodnění? Zaplatíš kurs potápění? Přenecháš mi sbírku známek? Postavíš mi hrad či zámek, na náměstí v Praze sochu? Není na to pozdě, hochu?“

„Ne, neměl jsem na vybranou. Mou babičku zbožňovanou unesli as mafiáni. Italové a dva Dáni. Jeden Ital má pas vosí, oranžové brýle nosí, další má zas kroužek v nose, tetování albatrose. Dánové jsou věčně zpití, oba v klopě nosí kvítí. Jeden šilhá, druhý taky, oba kradou jako straky. Na ten únos jsou i svědci, viděli to čtyři dědci. Sledovali tyhle lumpy zpoza benzínové pumpy, jak čekali před kostelem a pak, jako tlupa šelem, na chuděru útočili. Trvalo jim hodnou chvíli, než jí vzali čakan, brýle. Snad už nemá kulku v týle. Kde ji drží, dobře tají. Nečestně mě vydírají. Chtějí za ni, Šímo, tebe.“

„Pelione, což ti jebe? Taliány i ty Dány dobře znám co hrubiány. Lépe je jim z cesty jíti. Zapleteš se a si v řiti. Klidně mě tu zmlať či poval, ten únos jsem neplánoval!“

„Já ti, Šímo, věřím přece. Čas plyne jak voda v řece, v přístavu nás budou čekat na palubě jedné z fregat. Máme asi hodinečku, zatím si dej plechovečku. Je to pivo, export z Česka, k tomu z Norska dobrá treska. A tady jsou kousky z krůty, parmskou šunkou ovinuty. Nehltej, ať nemáš křeče. Nic ti, Šímo, neuteče.“

      Po těch slovech, kupodivu, neodolal Šíma pivu. Také z ryby vzal si porci. Na okamžik oba borci působili vyrovnaně. Jako bratři u snídaně. Cpal se, cpal se, hladný Šíma, až měl boule za ušima. Ubrouskem si otřel čelo, pak se to v něm rozleželo:

„Počkej, počkej, kryso zrádná. Jsi darebák, o tom žádná. Zase faleš, zase lhaní! Na výměnu stará paní? Chromá bába, žebrák Šíma. Nevěřím ti, říkám zpříma! Na obtíž ti byla dosti, chtěls ji zbavit svéprávnosti, prohlásit ji za zločince, nechat zavřít do blázince, poslat mezi lidojedy. Kdys ji viděl naposledy? Ještě ti chci, lumpe, říci, žes šetřil i na kytici, když příbuzná svátek měla. Teď si hraješ na anděla? Pro mě pošleš ostré hochy? Nepromluví, jsou jak sochy, bezpečnostní opatření pro ně problém zdolat není, unesou mě v pytli z basy, že mi hrůzou zšedly vlasy. Do toho ti mafiáni. Vždyť já nemám cenu ani.“

„Třeba vlastníš ropná pole.“

„Hovno! Vždyť jsem žebrák, vole! K tomu vězeň na útěku. Co můžou chtít po člověku, který už rok v base sedí?“

      Pelion na Šímu hledí.

„Třebas je máš dostat z nouze. O babičku jde mi pouze,“ falešným to řekl tónem a pak přidal ještě honem: „Kdyby tak už byla tady.“

„Nechal bys ji umřít hlady!“

„Hnedka ve mně vidíš zrůdu. Jednou po ní dědit budu.“

      Šíma, Tomáš nevěřící, dumá jak nad učebnicí.

„Lžeš mi jako inkvizice. Cítím, že v tom bude více. Tys ignoroval babičku, když chtěla natřít poličku a poklidit na zahradě. Práskl si ji na úřadě, že v zimě sníh neuklízí. Choval ses k ní jako cizí.“

„Dobře, Šímo, tak to zkrátím. Nenapsala závěť zatím.“

      Co Šímovi vrtá hlavou? Vždyť v Náměšti nad Oslavou, kde jednou spal pod jabloní, kde pes cizí kočku honí, kde souseda soused brání, kde žije ta stará paní, s radostí vám každý udá, že babka je velmi chudá. A ten barák na spadnutí? Tohle všechno Šímu nutí k pochybnostem všeho druhu. Mafiánům dělal sluhu. Zná je velmi dobře tedy, už zabili kdysi Švédy. Obrali je o majetek a když pohár zloby přetek, jen tak čistě ze zábavy uťali jim mečem hlavy, zahaleni do kimona. Jak přišli na Peliona? A co chtějí po něm, kruci, tihle nebezpeční kluci? Vždyť nic nemá. Ani vindru. Trapný jak veš na cylindru. Je v Keni a nemá floka. Plně v moci toho cvoka, který mu lže na počkání. Proč Pelion bábu chrání? V Šímovi to zase vzplálo.

„Nakradl sis, lumpe, málo? Ještě ždímat starou ženu? Ta chalupa nemá cenu. Co chceš dědit, vyčůránku? Snad ne dózu od heřmánku, náušnice, prsten z kovu, vycpaného vrabce, sovu? Blechy, moly, pavučiny? Či tepláky babiččiny? Použité hrnce, lžíce? Kdyby měla statisíce, tak neřeknu půlku slova. Jenže vím, že chudák vdova nemá nic, tře bídu s nouzí. Snad se v tobě neprobouzí city, jenž hajzlíkům schází? Máš jen hubu plnou frází. Sviňárnu já poznám, vole! Jaká má být moje role?“

„Dozvíš se to na fregatě,“ řek Pelion jedovatě. „Buď rád, že jsi z basy venku. Chcípl bys tam na žloutenku.“

      I bránil se Šíma slovně:

„Byl jsem tam jak v zotavovně. Dvakrát denně teplá strava, studovat jsem mohl práva, nebo třeba medicínu. Ten podraz ti neprominu. Pomsta moje sladká bude. Najdu si tě, šmejde, všude!“

      Pelion se tomu směje:

„Podívejme na zloděje. Lžeš, jsi samá kost a kůže, malý kluk ti natlouct může. Schoval by ses za lopatu, třeseš se jak po záchvatu, pod očima otisk pěstí, podlitiny na zápěstí. Ty, že ses měl v base dobře? To vykládej dětem, bobře.“

„Interpol mě jistě hledá. Vidíš? Mračna modrošedá,“ řekl Šíma, k nebi hledě. „Najdou mě jak tuleň sledě!“

„Zas máš úpal ze sluníčka? Proč by hledal zlodějíčka? Interpol má práci jinou. Kdybys třeba žíravinou likvidoval mladé dívky, mrtvolami plnil chlívky, byl bys maník, co ho vzruší odstraňovat lidi kuší, nebo motorovou pilou přeřezal bys nezletilou, drogy bys cpal do rohlíku, sudy házel do Orlíku, padělal bys Gogha, Muchu a měl prsty ve výbuchu, to by byla, Šímo, jiná! Policie je tu líná a taky má prachy ráda. No a naše česká vláda? Ta na tebe hází bobek. Seš vykradač starých hrobek. Konzulát ti nepomůže, já mám všude svoje muže.“

„K mafiánům nechci zpátky! Nestrčím krk do oprátky! Nechci nazpět do vězení! Pokud jiná možnost není, do záhuby když se ženu, v přístavišti ztropím scénu. Budu ječet, kopat, plivat, provolávat: Hurá! Vivat! Předstírat, že mrtvý ležím. Nebo ještě před pobřežím vyskočím a v moři zmizím. Na území tomhle cizím budeš marně hledat Šímu!“

„Pokračuj, tak hezky dřímu,“ řek Pelion bez zardění.

      I taktiku Šíma mění:

„Ulovils mě jako krysu! U jakého jsme to mysu?“

„Vykašli se na polohu. Já si dělat co chci mohu. Neboj, Šímo, řeknu světu…“

      Silný proryv uťal větu. Klikatý blesk, rachot hromu, nažene strach všelikomu. I vítr má svoje choutky, chlapy smetl jako loutky. Na dně člunu Šíma klečí, registruje nebezpečí:

„Bouře se k nám kvapem blíží! Dostanem se do potíží! Žene se to na nás přímo!“

„Tak to bude mazec, Šímo!“ křik Pelion s obavami. „Jsme na moři a jsme sami.“

„Startuj, startuj! Honem, pohni! Pelione, jen hřbet ohni!“ náhle Šíma panikaří.

      Pelion se smutně tváří.

„Nafta došla, je to v řiti. Hergot, musí pořád hřmíti?“

      Šíma křičí, zlostí veden:

„Nemáš naftu, osle jeden?!“

„Prostě došla, to se stává. Ta mračna jsou ale tmavá!“

„Nevidím tu žádné lodě! Jak chceš čelit nepohodě? Nikde není živá duše, zahyneme jednoduše!“

„Vždyť mám mobil, Šímo, klídek! Přivoláme jednu z hlídek.“

      Pelion vzal přístroj Doro, upadl mu přitom skoro. Hbitě projel databází. Číslo našel, signál schází. Telefon má svoje klady, ale nyní selhal tady. Když to nechceš, tak ti zvoní.

(U sousedů pod broskvoní, kde sis plody půjčit zašel, nezradil tě dupot, kašel, ale tóny vyzvánění. Mobily nám život mění. U milenky pod postelí, častokrát nás rozveselí. Ležel si tam jako deska, zapípala esemeska. S příchodem cizího chlapa. Chlupatá ti potom tlapa zvalchovala celé tělo.)

      Začal déšť a pořád hřmělo. Přemýšleli oba dlouze, kterak vyslat signál nouze. Zatažený celý západ, tu pan Šíma dostal nápad:

„Světlice to zvládne hravě!“

„Tak tu nemám ve výbavě. Lékárničku ani lano. Doplním to zítra ráno.“

„Do rána už budeš v Pekle!“ reagoval Šíma vztekle. „Nezbývá, než síla paží. Zmizíme, než déšť nás svlaží. Pelione, kde máš pádla?“

„Na hlavu ti cihla spadla? Seš hloupej jak mořská želva! Člun má motor značky Selva!“

      Potvrdí vám každý znalec, že motor je jednoválec a má výkon pěti koní. Barvu jako kůže sloní. Teď mu ovšem schází šťáva, což je nepříjemná zpráva. Při bouřce vám vždy smrt hrozí, dosvědčit to mohou mnozí.

„Ty seš chytrej, chytrolínku, jako lupy na hřebínku! Rozum máš jak anakonda! I kdybys měl motor Honda, z Tramtárie extra dovoz, bez šťávy jsme mimo provoz. Pelione, to se zhorší. Připravme se na nejhorší! Podej kruh a vyndej vesty!“

      Pelion mu svými gesty naznačil, že to tam není. Tady hrozí utopení! Na pomoc jim nepřiplavou. Šíma pouze kroutí hlavou:

„To si ze mě děláš prdel? Ty seš král všech hloupých trdel! S vestami by se to zvládlo. Hlavně že máš chlast a žrádlo!“

„Asi je vzal místní lapka!“

      Malá kapka, velká kapka, obě silným větrem hnány. Blesk, setmění, silné rány. Plave tady leklá ryba. Pelionova to chyba? Vyplout člunem bez kontroly na moře a na atoly? Copak asi bude dále? Půjde příběh do finále? Hledat by je hlídka měla? Najde pouze mrtvá těla?


            (Konec druhé části.)


 celkové hodnocení autora: 98.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 5 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 9 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 15 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Black Cherie 31.10.2013, 15:53:03 Odpovědět 
   To je napínavý!
 Kondrakar 07.10.2011, 10:01:21 Odpovědět 
   Moc pěkné. Řekni mi, kam na ty nápady chodíš? Já bych tohle neslepil dohromady, ani kdybch u papíru či klávesnice seděl deset let. Textík krásně a zvesela odsejpá. Lahoda číst.
 ze dne 07.10.2011, 18:47:12  
   Pelion: Díky. Kam na ty nápady chodím? Neřeknu, ani kdyby mě mučili!
 cojsemtochtělříct 13.03.2011, 10:12:48 Odpovědět 
   To je nerozum, vydat se na moře bez povinné výbavy a pohonných hmot. :) Hezky to "odsejpá". 1*
 ze dne 13.03.2011, 15:52:07  
   Pelion: Díky, pane. Za komentář a návštěvu.
Osobně jsem strašpytel a na širé moře bych se nevydal ani s povinnou výbavou. Jen představa té hlubiny pode mnou... brrr :-))
 lotty 12.02.2011, 20:55:09 Odpovědět 
   Zdravím Tě,
musím říct, že se mi tvoje veršovaná próza moc líbila, chvílemi jsem se i smála nad některými obraty nebo alespoň usmívala. Díky za rozveselení sobotního večera. Hodnotím za jedna.

lotty
 ze dne 13.02.2011, 9:13:57  
   Pelion: Hezký den.
Děkuji za návštěvu, komentář.
Předcházející dobrodružství mělo sedm částí, tohle jich má stejný počet, tudíž těch veselých večerů může být víc. Snažil jsem se čtenáře trochu pobavit, krapet i poučit. Snad se to podařilo. Díky.

Pelion
 Šíma 10.02.2011, 11:45:49 Odpovědět 
   Zdravím!

A je to tady, další krize! Lehkomyslný Pelion se Šímou v malém člunu bez motoru (funkčního) a bez záchranných prostředků s bouří na krku, to vypadá bledě! Copak asi chystáš na ně? Chobotnice? Žraloky? Ztroskotání na pustém ostrově? Uvidíme! Těším se na pokračování a klaním se Tvým múzám, sesumírovat jednotlivé věty aby k sobě pasovaly do rýmu (jako verše básně) a ještě aby měl výsledný efekt hlavu a patu (i příběh aby pěkně plynul a byl nejen humorným), to už dá práci... Tož tak!

P.S. Nějakou vilu, nebo hrad bych vskutku bral... ;-)
 ze dne 10.02.2011, 17:06:59  
   Pelion: Díky za publikaci a komentář, pane.
Máš pravdu, práci to dalo. Ale hodin strávených nad tímto "dílem" litovat nebudu. Člověk by se měl odreagovat a nemyslet pouze na to špatné, s čím se dnes potkává...
I za těch pár čtenářů to stojí. Ostatně... ještě pět částí zbývá do konce tohoto dobrodružství, tak se těš! :-)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Victor Lancel
(24.2.2020, 14:11)
karin.kimberly
(13.2.2020, 19:55)
Wade Milbot
(8.2.2020, 22:42)
wavawe6611@bizcomail
(8.2.2020, 06:04)
obr
obr obr obr
obr
Go veg!
Joe Care
O Linorských el...
Annún
Istrie - Posled...
Trenz
obr
obr obr obr
obr

Karamelová upřímnost
Merien Jasmine
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr