» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Je jen jediné štěstí v životě: milovat a být milován."

George Sandová

počet přístupů: 2141659

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 5 ::

:: Stín osudu ::

maja52	publikováno: 11.02.2011, 11:54


	Osudu svého stínem jsem, trápím se, občas, pro málo. Ve větvích osik palistem, do bláta zadupaný šém, všech bolů světa propadlo. Jsem ptáče v hnízdě, mrtvé již, neslyšeli mé pípání. Nikdo, včas, nepřispěchal blíž, nesundal z duše těžký plyš, nezahnal dravé zobany. Je čas, kdy nemusím se bát, život už jde v zapomnění. Do banku snění dávám vklad, ztrátu víry a věčný hlad po slunci, co všechno změní. Osudu svého stínem jsem, má mysl jen city světí. Chci v pekle býti fakírem, když tak cizí mi byla zem. Ptáče jsem, co neuletí


celkové hodnocení autora: 99.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 11		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 18		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 30		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Kitty	13.02.2011, 14:20:14

Velmi pěkně zpracovaná básnička, i když působí smutně a snad až beznadějně. My optimisté máme někdy sklon dívat se na povahově opačně založené lidi jako na ufňukánky, kteří se vyžívají ve smutku a depresích, ale ono to není pravda. Když je někdo od přírody citlivý a melancholický typ, tak se nemůže jen tak otočit naruby a začít být najednou veselý a optimistický. Při čtení této básničky se mi vybavilo anglické rčení "no flying from fate" , volně přeložené to znamená něco jako Ať děláš co děláš, osudu stejně neutečeš.


ze dne 13.02.2011, 19:27:05
maja52: S tvým názorem naprosto souhlasím - bez výhrad. Co člověk, to jiná nátura. Díky moc za hezká slova, vážím si jich. Ahojky.

javavia	12.02.2011, 16:08:51

Moc hezky jsi ji napsala, procítěně. Smutná, asi trošku víc. Některé slovní obraty se mi hodně líbí. básnička i moc hezky plyne. Posílám 1


ze dne 12.02.2011, 19:57:02
maja52: Vřelé díky za nakouknutí i ocenění. Potěšilas. Ahojky.

Adam Javorka	12.02.2011, 9:26:52

Áno tvoija myseľ city svätí a tak nádherne, že sa s tebou teším a radeujem a ďakujem.


ze dne 12.02.2011, 12:08:34
maja52: Ty jsi milý človíček, Adame, vřelé díky za tak milá slova. Zdravím.

Tonyend	11.02.2011, 16:46:14

Odpověď na příspěvek od uživatele: Tonyend* ze dne 11.02.2011, 12:09:10* Májo, ne, takhle to nebylo myšleno! Ten můj dovětek byl určen kdysi jedné maličké holčičce, že pláče jen tak- no aby si jí více všímali.To bylo proto, že i ona poukazovala na něco,co se jí nelíbilo v jejím životě. Jenže byla příliš maličká, aby vyslovila nahlas a zřetelně, jak se cítí, co chce změnit. Ne, že ty pláčeš, že o tobě nikdo neví,že nejsi na výsluní, to ne, to bych si nedovolil. Asi ale nemusím ztišit hlas, když dopovím, že i když chceš být v zadu, v ústraní, ututlaná, tak to bohužel nepůjde. Protože o tobě ví spousta lidí, že skvěle píšeš a proto a nejen proto, tě máme rádi. Tak nechej klidně dopadnout na svou tvář a hlavu trošku toho lesku a slávy. Zasloužíš si uznání, zaslouženě.


ze dne 12.02.2011, 1:01:05
maja52: Ty umíš potěšit, šprýmaři. Jsem ráda, že jsem to špatně pochopila. Moc hezky jsi to napsal, až mě to dojalo. Vřelé díky za tak hřejivá slova. Hezký víkend.

Monik	11.02.2011, 16:42:16

Jako první musím pochválit rytmus a zvukomalbu. Má to spád, který vynikne jěště lépe při hlasitém přečtení. Krásný až máchovský světabol. Jednička jako vyšitá!


ze dne 12.02.2011, 1:02:31
maja52: To mám velkou radost z pochvaly, moc si jí vážím. Díky a ahojky.

Dědek	11.02.2011, 13:48:02

Další smutněkrásnou básničku jsi stvořila.


ze dne 12.02.2011, 1:03:59
maja52: Když v tom smutku se tak dobře píše. Díky moc, Milane. Ahoj.

40	11.02.2011, 12:52:25

Možná jsi se skrzevá slovíčka a hraní s nimi dotkla něčeho, co je nehmatatelné a přeci základem pro život. Z tohoto pohledu asi nejsilnější věc., kterou jsem od Tebe četl.


ze dne 11.02.2011, 13:31:41
maja52: Díky za nakouknutí a milá slova. Potěšila. Ahojky.

Tonyend	11.02.2011, 12:09:10

To je síla! Být v pekle fakírem, když tak cizí mi byla zem. Je to jako odeznívající pláč. Zatápíš steskem, nostalgií a hořkostí jaksepatří. Líbí, i když jak už víš, dávám více na optimismus, no jo, kde ho brát, když není... Někde jsem napsal něco v tomto duchu: Ty pláčeš často má maličká, jen tak, aby si tě všimli...


ze dne 11.02.2011, 13:30:51
maja52: Díky, Tony, za zastavení a milou odezvu. Já jsem ale myška nenápadná, nelibuji si na výsluní zájmu. Naopak, jsem raději "ututlaná".:-))) Ahojky.

čuk	11.02.2011, 11:32:57

Depresivní básnička o stesku, a předčasném bilancování a občasném snění se zábleskem naděje. Pro tebe snad nevyčerpatelné téma. Vyjadřuješ pocity blízké k čtenářům, budící empatie. Jednající subjekty se rozdvojují a vzdalují v kontrastu: Osud - ptáče. Při bližším čtení se dá (mnou) objevit několik samostatných polobásniček: filozofující o údělu, osobní pocitu, litovná s "krásnými poloklišátky (ptáče v hnízdě, boly světa), obrazná s hledáním nových obrazů a objektů (propadlo, palist, šém, plyš- což dává básni trochu nezvyklý až mírně humorný šmrnc). Báseň je trochu nekonzistentní: části spojuje Osud a ptáče, tedy ty kontrasty (filozoficko smutný i ornithologicky ilustrující). Jako divadelníkovi je mi blízké propadlo a fakír. Když dovolíš, vytvořím si dvojřádčí, které by mohlo stát samostatně, a které by se mi pro absurdní vtipnost moc líbilo: Všech bolů světa propadlo Chci v pekle býti fakírem


ze dne 11.02.2011, 13:28:02
maja52: Díky za moc hezký a obsáhlý koment. Jsem ráda, že tě báseň oslovila a máš pravdu ... tato studnice smutku je nevyčerpatelná - ovšem podpořená také fantazií. Dík i za publikaci a milé hodnocení. Ahojky.