obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Důvěra a láska musí chodit pospolu."
B. Němcová
obr
obr počet přístupů: 2915421 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39599 příspěvků, 5749 autorů a 390800 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Nalezení nikdy neztraceného ::

 autor Bucifal publikováno: 13.02.2011, 20:14  
 

Probudila se s hlavou zatěžkanou povinnostmi. Spěchající a postrádající čas, připravila se na další svůj pracovní den. Měla časově velice vytížený život a i přes to si zvykla nepoužívat ke svému přemisťování jakoukoli dopravu. Při její rychlé chůzy zněly jasné a stručné zvuky podpatků. Cestou do práce míjela mnoho lidí, mnoho různých osudů.Nevšímaje a nemyslíc na nic jiného, než na své pracovní schůzky a jednání. Tato žena, velice krásná vysoká s dlouhou a překrásnou hřívou blond vlasů, si zvolila kariérový život. Ne, nelitovala. Neměla také proč, její předci měli podobné osudy a ona rodinný život vlastně ani neznala. Právě procházela urostlým a zeleným parkem, který se v těchto brzkých ranních hodinách zdál tichý a klidný. V dálce vidouc před sebou sedící osobu.. Starý muž. Již mu zdraví nesloužilo, ale jednou za čas vyšel ven do toho krásného parku. Jeho vlasi zářily stříbrem, obličej seschlý a plný vrásek jež mu tam vryl jeho hořký život. V jeho očích bylo znát, že viděly mnoho a mnohé co vidět nechtěly. V rukou svíral dubovou hůl, jež mu usnadňovala chůzi. Měl na sobě teplý kabát, černé žehlené kalhoty a starý černý klobouk. Když zaslechl klapot podpatků škubl sebou. Asi instinktivně, asi byly podmětem jeho pohybu staré děsivé vzpomínky, ktěré byly tímto zvukem doprovázeny. Žena se přibližovala. Z hlouby toho starého a zničeného člověka se vydral hrozný palčivý kašel. Žena svraštěla své obočí jako by se právě probudila a uvědomilasi, kde je. Všimla si kašlajícího starce.
,, Jste v pořádku? Mohu vám pomoci?“ Muž přestal kašlat.
,,Jste to vy? Jste Jolana Michteriingerová?“ Žena udiveně hledí muži do očí. Obličejem jí přeběhne její bývalá dětská něžnost, krása a bezprostřednost...
,, Pane učiteli?“ Nadšeně mu podá svou krásnou jemnou ruku a všimne si vytetovaných čísel, po kterých se vždy jako dítě tázala. Obejme muže. Už není starcem, usmívá se a vzpomíná na ty nádherné časy.
,,Tak dlouho jsem vás neviděl má drahá Jolanko!“
V tu chvíli neexistoval čas ani formality světa. Byl zde jen starý učitel a malá malinkatá a mladičká Jolanka. V tom lásky plném objetí, tečou slzy štěstí ze shledání. Jolana nikdy nebyla vychována vlastními rodiči, kteří byli vysoce postavení politici a diplomati, ale pouhým panem učitelem, který jí nahradil rodinu. Po patnácti letech společného života s milým profesorem se odstěhovala společně s rodinou za oceán a zde žila až do minulého léta. Návrat zpět v rodnou zem a setkání s jejím milovaným učitelem ji naplnilo novým rodiným cítěním. Poznala to, co tí bylo dosud tajeno a zatoužila po velké rodině...


 celkové hodnocení autora: 85.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 3.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 3 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 14 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 čuk 13.02.2011, 22:17:00 Odpovědět 
   Po drsných básních přišel sentimentální text (parodovaná učitelka versus pravzor učitele) Nápady nemáš špatné, ale házíš je na papír moc hr hr a prvoplánově. Text si víc pročítej a snaž se ho víckrát přepisovat. Šíma má pravdu.
 Šíma 13.02.2011, 20:13:05 Odpovědět 
   Zdravím!

Náhlá a nečekaná setkání, či "znovunalezení" již ztraceného přítele, či známého, i toto se v životě stává a děje. Na první pohled příběh o ničem novém nevypovídá. Mohlo být ono setkání zpracováno lépe? Například i ze strany toho muže (a nejen z pohledu oné ženy)? Jiskřička poznání? Pochyby? Špetka strachu? (ten strach tam přeci jen je, viz ono leknutí našeho starého muže) Něco, co by tento textík učinilo uvěřitelnější a plastičtější. Pozor také na moře chyb v textu, mnohé jsou naprosto zbytečné - přehlédnuté a zbytečně hyzdí samotný text (dovolil jsem si je vypsat níže). Tož tak...

Co mi padlo do oka?

--> Měla časově velice vytížený život a i přes to si zvykla nepoužívat ke svému přemisťování jakoukoli dopravu. --> přesto

--> Při její rychlé chůzy zněly jasné a stručné zvuky podpatků. --> chůzi

--> Cestou do práce míjela mnoho lidí, mnoho různých osudů.Nevšímaje a nemyslíc na nic jiného, než na své pracovní schůzky a jednání. --> (chybějící mezera mezi souvětími)

--> V dálce vidouc před sebou sedící osobu.. --> (jen tři tečky - ani více ani méně, nehledě na použití přechodníku v této větě, ve které nemá zřejmě své opodstatnění, ačkoliv se jeho tvar zdá být správný)

--> Jeho vlasi zářily stříbrem, ... --> Jeho vlasy zářily stříbrem, ...

--> Asi instinktivně, asi byly podmětem jeho pohybu staré děsivé vzpomínky, ktěré byly tímto zvukem doprovázeny. --> které + 2x asi v jednom souvětí (nejspíš?)

--> Žena svraštěla své obočí jako by se právě probudila a uvědomilasi, kde je. --> (schází čárka před "jako by" a "uvědomila si" - nejde o jedno slovo)

--> ,, Jste v pořádku? Mohu vám pomoci?“ --> (pozor na nadbytečné mezery v přímé řeči, tento nedostatek se v textu opakuje)

--> ,,Tak dlouho jsem vás neviděl má drahá Jolanko!“ --> (chybí čárka před "má drahá Jolanko" jde o zvolání či oslovení)

--> Poznala to, co tí bylo dosud tajeno a zatoužila po velké rodině... --> ... co jí bylo dosud tajeno ... (nejspíš překlep)

Textík je možná trochu více překombinovaný, nebo naopak málo rozvedený. Nejspíš v tom sám nemám zcela jasno. Příště si po sobě svůj text lépe (a pozorněji) pročti a vychytej mu všechny blechy! ;-)
 ze dne 19.02.2011, 17:24:30  
   Bucifal: Oj, oj. Jak vidím páchám zrůdnosti. Slova letí hlavou moc rychle, přemýšlení nad gramatikou už nestíhám. Nevadilo by, když tento text přepíši a vložím ho na Saspi o trošku rozepsanější a snad už bez hrubek?
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Hithyshi
(24.1.2020, 13:50)
PetitAte
(13.1.2020, 09:49)
Marcela41
(10.1.2020, 09:22)
Banik
(2.1.2020, 09:56)
obr
obr obr obr
obr
Ani radeji nech...
Carla
Portrét hraběnk...
Doll
Lenčin boj se s...
Džordž J.S.
obr
obr obr obr
obr

Klišé
BaD
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr