|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 5 ::
|
 |
|
:: Zelená víla ::
|
| |
|
|
Když jsem sem přišel, ještě tu ti lidé seděli… Plno, plno lidí. Nebylo k hnutí. Vážně. Načančané paničky na odpolední kávičce, důležití pánové s kufříky na obchodní schůzce.
„Ještě jednu zelenou, pane vrchní!“
Jsem osamělý. Doma ani živáčka, tady narváno jako v horoucím pekle, a přesto se tu cítím ještě víc sám. Teď, když všichni odešli, je to kupodivu lepší. Už žádné míchání kávy – cink, cink – nebo krájení zákusků. Ticho! Ženušky si neštěbetají, gentlemani neobchodují. Zůstal tu jen ten zvláštní odér zdánlivě nemísitelného; dámských parfémů a cigaretového kouře. A můj kabát. Tamhle, na věšáku. Jinak celé zařízení jenom pro mě. Jen pro mě svítí lustry, jen pro mě běhá číšník. Celá kavárna žije pro mě. A tahle čapka, ta je taky moje.
Jsem totiž spisovatel, víte. Už mě i párkrát otiskli v novinách. Povídám, brachu, to chce přestat živořit a jít se bavit. A další den jsem zas neměl nic. Uplynula spousta času od doby, co mi nic nevydali. Dnes jsem je ani nečetl. Jenom tak prolistoval, to se musí. Lidé sem totiž chodí číst noviny. Připadají si tak v obraze, vědí o světě všechno. Ale houby, vůbec je to nezajímá! Zato když se zvednou cifry v jídelním lístku, to je pohroma! Tuhle kvůli tomu dvě takové distingované paninky udělaly pořádné divadýlko: Prý, ať jim velevážený pan číšník ráčí ty dortíky odnésti, že nehodlají platit tak vysokou sumu, o které nebyly předem spraveny. To vám najednou celá kavárna ztichla! Skoro jako teď. Stálo to hodně slov, nakonec však bylo po jejich. Mně se zdá, že tihle lidé si vždycky prosadí svou. Nevím přesně, jak to dělají, asi se s tím už rodí. Mají to prostě v krvi. Jindy si zas vymohly – možná to byly jiné, ony se podobají jako vejce vejci – aby vyhodili jednoho dědu, co jim nevoněl. Příjemný pán, ten pamatuje hodně. Se svými zkušenostmi si může třeba i smrdět, to jen ony maskují svou nevyzrálost voňavkou, slečinky. Nu což, doba přeje právě takovým. Nechci vypadat, že nemám rád ženy. To vůbec ne. Jenže ne ledajaká odpovídá mému gustu.
„Šup sem s další, dobrý muži!“
Já když jednou začnu, už to nezarazím. Kolik jsem jich to vlastně měl. Sedím tu dobrých pár hodin. Číšník semhle vždycky udělá čárku za každou pokořenou, dobytou, vypitou… Je jich… Ehm, já už špatně vidím a tyhle titěrné čárečky, ty se blbě čtou. Kruci, židle tu nemají zrovna dvakrát pohodlné. Dám si lokty na stůl a opřu si hlavu o ruce. Nikde nikdo, nač zachovávat dobré mravy.
A už přichází, ta mě nikdy nezradí. Chodí obvykle touhle dobou. Trochu to z ní táhne. Dost to z ní táhne. Je to správná ženská. Rozumí mi. Popovídáme si, ona mě trpělivě vyslechne. Oprostí mě od starostí všedních dnů. Zaplatím a odkolébám se s ní domů, držíme se kolem ramen. Cesta s ní až ke mně domů je dlouhá a klikatá. Zažijeme spolu noc vášnivou. A co teprve to ráno, nemůžu ji dostat z hlavy až do oběda! Má zelená víla!
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
93.4 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 4 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 5 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 16 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
