obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Je jen jediné štěstí v životě: milovat a být milován."
George Sandová
obr
obr počet přístupů: 2915351 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39477 příspěvků, 5737 autorů a 390256 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Dva vojáci ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: dva na pouti
 redaktor čuk publikováno: 26.10.2006, 19:36  
Mikropovídka
 

Dva vojáci.
Ty dva jsem viděl zdálky od pouťové střelnice, provrtávali mě pohledy jako kulkami z pušky, oba nezávisle, oba nevědoucí jeden o druhém.
Oba muži byli téměř stejně staří. Velice staří. Každý žil v jiném městě.. Jakoby se na té pouti sešli kvůli mně.
Oba měli pod kolenem protézu, u obou se v pahýlu občas, zvlášť za mrazů, cukáním ozýval bloudivý nerv. A v mozku trn z rudé růže, který patřil probouzející se a opět usínající Šípkové Růžence, s vojenskou helmou místo korunky zářivých vlasů.
Barvami hýří jarmareční střelnice a všechen rozpustilý rumrajch kolem. Odpuzovalo i přitahovalo to zároveň každého z obou mužů, vyvolávalo v nich zmatek a vnitřní pnutí. Bledými pohledy sledovali mladíky, bavící se střelbou ze vzduchovek. Vzpomínky přicházely s nejistým úšklebkem. Nedokázali je zcela umrtvit ani po tolika létech.
Tehdy velice dávno se setkali, kráčeli za sebou. Ten první nejistým krokem dezertéra, druhý rázným krokem dvojbleskové spravedlnosti. Zastavili se v hlubokém sněhu na okraji lesní mýtinky. První se zády opřel o strom a zavřel oči. Druhý odstoupil deset kroků, natáhl závěr pušky a zamířil. Prst na spoušti se pomalu ohýbal. A v tom se to stalo. Ruka se mu zatřásla jakoby vedena neznámou silou. Výstřel minul živý cíl.
Co bylo dál se zahalilo rudou mlhou zapomnění.
První muž se za nocí ptával: Vystřelil jsem podruhé? Nechtěl jsem vystřelit po druhé? Zasekl se mi závěr? Zasekl jsem závěr úmyslně? Nebo tam byl někdo třetí a neviditelný?
Poslali ho na východní frontu, na nejobtížnější úsek. Tolik chtěl pomoci své vlasti. Prokázat toto odhodlání mu nebylo přáno. Nohu mu pod kolenem uřízla nízko letící mina, dřív než se dostal do přímého boje, než mohl kohokoliv zabít. Byl potrestán nebo odměněn? Na tyto mnohokrát opakované otázky nenacházel odpověď, a tak vždy vyústily do otázky jediné: kdo vlastně jsem? Bylo mu divné, že zrovna jeho, nováčka v SS oddílu, poslali vykonat popravu zběha. Asi to měla být zkouška a on neobstál.. Dostalo se mu odměny: nebyl učiněn ani zabíjejícím ani vrahem.Tvé svědomí před Člověkem je čisté, opakovával si. Dostalo se ti trestu: před Národem jsi nicka, nebyl jsi jím přijat, jen ses vezl. Netrpěls za něco tebe přesahujícího, trpíš jen za sebe, sám, vždycky sám.
Když poznal, kolik lidí bylo zabito, uvnitř upadl do apatie a zevně se zařadil do nových poměrů.
Druhý muž, opřený o strom, snil svůj zrychlený kaleidoskop života. Pak uslyšel výstřel a paměť se mu zakalila. Když se probral, potácel se v temných ledových pláních. Omrzl, dostal sněť, musela mu být provedena neumělá amputace. Ani on v té válce nikoho nezabil. Jediná chvilka slabosti, záchvěv strachu, nezdařený útěk a takové důsledky. Zaplatil za to cenou ztráty cti, navždy s cejchem zbabělce, který opustil své kamarády bojující za svou zem. A pokud mu dal ten mladý esesák milost ze soucitu a nechal ho stát u toho stromu samotného, opuštěného, a odešel, pak je pokoření ještě větší. On, dezertér, měl být potrestán krutěji než ztrátou končetiny pod kolenem.
Když poznal, kolik lidí bylo zabito, upadl uvnitř do apatie a zevně se zařadil do nových poměrů.
Chtěl jsem oba muže pozvat na kávu a vyslechnout si jejich osudy. Ale věděl jsem, že by to nic nevyřešilo. Vždyť ani ten třetí, pokud tam byl, jim nijak zvlášť nepomohl. Nemohl. Neboť nechtěl zabíjet.
Odešel jsem od střelnice, povozit se na ruském kole: nahoru-dolů, nahoru-dolů.
To se stalo před léty. Teď jsou ti dva vojáci už dávno mrtví


 celkové hodnocení autora: 98.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 7 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 10 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 39 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 kity 13.08.2007, 20:04:11 Odpovědět 
   Bylo to pěkné... Nevím, co jinak říct... Snad jen, že měli oba tak trochu neštěstí štěstí... :o)
 ze dne 14.08.2007, 6:42:46  
   čuk: Díky. Přesně tak. Vysmekly se osudu, ale klidu nezískali, protože ani nadhledu ne. něco v nich bylo hodně zasuto, něco, co je nebezpečné,
 Šíma 08.08.2007, 17:10:44 Odpovědět 
   Na vojně jsem nebyl a ve válce už vubec ne, ale jaksi mě zasáhl Tvůj příběh dvou vojáků, kteří nechtěli nikoho zabít! ;-) Dobré to bylo!
 ze dne 14.08.2007, 6:44:26  
   čuk: Díky. Ale myslím, že tak kladní nebyli, naopak. Touhle povídkou jsem chtěl všechny povídky vcelku časově i místně zakotvit.
 Mathew 26.03.2007, 13:55:54 Odpovědět 
   To opakování na konci je výborné.
 ze dne 26.03.2007, 14:56:15  
   čuk: Díky za hodnocení. je to nejsmutnější z mého seríálu "Dva z pouti."
 estel 02.01.2007, 12:25:26 Odpovědět 
   Fajn, mě se to líbí...
 Eifelovka 11.11.2006, 16:46:36 Odpovědět 
   Skvělá povídka.
 Luciena 27.10.2006, 8:24:46 Odpovědět 
   Je to povídka, která oslovuje...
 duddits 26.10.2006, 19:36:01 Odpovědět 
   Rámcový příběh je sice trochu nedotažený, ale samotné jádro povídky se rozhodně povedlo. Zajímavý, dojemný, reálný a dobře podaný, takový je tvůj příběh o dvou vojácích… Ve výsledku vydařené dílo.
A oproti tvé předchozí povídce nesrovnatelně srozumitelnější :-D
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
strážce
(30.10.2019, 10:32)
aldebaran
(22.10.2019, 14:59)
Měneznáš
(8.10.2019, 16:27)
Sakkas
(8.10.2019, 08:19)
obr
obr obr obr
obr
Vraždasebe
Ema Májová
Povídka IX. Doj...
Nemesis
Dívky
Josef Matyáš F.
obr
obr obr obr
obr

Slepá kolie
BaD
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr