» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Všechno, co vidíme nebo v co věříme, je jen pouhým snem ve snu."

E. A. Poe

počet přístupů: 2141662

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 4 ::

:: Ranní ptáče, dál doskáče ::

Příspěvek je součásti workshopu: Jarní úklid

salvator	publikováno: 06.03.2011, 17:52

Nikdo mu ale už nepoví, kam vlastně...


	Čas vyhlášení jarního úklidu byl konečně tady. Pro Marii to byla jedna z oněch chvil, kdy popouštěla uzdu své prostořekosti zcela naplno. A to ne, že by jindy nekomentovala počínání svého mužíčka s notnou dávkou jedu, kterouž by hned tak někdo snesl. Děti neměli, takže ty obvyklé činnosti, jako je vynést smetí a utřít prach, umýt nádobí, či vyluxovat, byly jen na nich dvou. Marie sama by zvládla klidně všechno, ovšem vždycky když se podívala na svého muže, jak tupě zírá na televizi a usrkává si ten svůj odpolední "kousek", zatímco v umyvadle vyrůstá přinejmenším Ču-mu-lang-ma a pod gaučem se povalují jeho včerejší ponožky, nevydržela to a spustila si tu svoji. Robert byl ten typ muže, kterému stačí přijít z práce ve svou obvyklou hodinu, zapnout onu kouzelnou bedýnku a usrkávat si své desetistupňové pivko. Pak ještě nádavkem nějaký ten domácí sex, samozřejmě fotbálek a občas si vyjít za kamarády na partičku. To, že musel sem a tam vynést překypující odpadkový koš, považoval za něco zcela otravného a snažil se tomu za téměř jakoukoliv cenu vyhnout. Vytoužené sobotní ráno vyskočila Marie z vyhřáté postele o mnoho dříve, než měla ve zvyku. Po očku mrkla na odfukujícího Roberta, z něhož se linula známá vůně večerních desítek. "Alespoň že s ním po vyhraném utkání něco bylo", povzdechla si slastně Marie a spínala si neposlušné vlasy do drdolu. Za chviličku bylo slyšet známé pobzukování pračky a šramot, jak se snažila najít ten nový hadřík na prach. Asi po dvou hodinách, kdy doprala první pračka, okna v kuchyni se leskla čistotou a voněla po jehličí, a veškerý nábytek nebyl na svém původním místě, mrkla Marie do ložnice, jestli už náhodou Robert nevstává. Nevstával. "Dobré ráno", zkusila to zlehka. Peřina se však ani nepohnula. Nevadí. Zkusí to ještě za chvíli, pomyslela si. Druhá pračka končila svůj cyklus a Marie poté, co sama vysmýčila polovinu bytu, začínala být poněkud nesvá, když její milovaný stále nevstával a ona byla nucena dělat všechno přinejmenším ohleduplně. Docházela jí trpělivost. "Tak co, vstaneš už?!!" halekala s hlavou ponořenou do spíže. "Co tady sakra dělají ty prošlý sardinky", procedila mezi zuby a bez míření letěla plechovka do otevřeného odpadkového koše. "Trefa, jooo!" "Roberte, potřebuju pomoct!" neslo se nesmlouvavě bytem. "Tak hergot, budeš už vstávat, nebo co! Ten gauč je fakt těžkej a někdo musí spravit taky ten kohoutek, co už měsíc kape. Jo a taky tu velkou skříň, tu já neutáhnu." Z ložnice se neozval ani hlásek. Marie už nemínila slevit ani o píď. Vpochodovala do ložnice jako nabroušená mačeta a nekompromisně Robertem zatřásla. "Jestli si myslíš, že si tady budeš vyspávat a já zatím všechno udělám sama, tak to jsi na omylu miláčku," ječela, když viděla, že Robetova víčka se ani nepohnula. Pračka ztichla. "A taky je potřeba vynést smetí," zkusila osvědčenou metodu, jak přivést svého mužíčka do varu. Tentokrát ovšem nezabralo ani tohle. "Jak myslíš", řvala už Marie a zpěv ptáků za oknem utichal. "Tak si klidně lež, stejně nejseš k ničemu, já se bez tebe klidně obejdu! Já tě na nic nepotřebuju! Ani nakoupit neumíš! A to nemluvím o tom, že spolu nikam nechodíme, no jo, pán nemá čas, to je furt nějakej fotbal, nebo jsme unavený, že jo!!" Z kuchyně se po chvíli ozvalo cinkání lahví. Pak práskly dveře. Venku tlumeně bouchlo víko od popelnice. Tklivá melodie od neznámého interpreta se mísila s vůní odpadků. Marie se vrátila zpátka do ložnice. Robert tam však nebyl. "No, už bylo na čase, aby jsi vstal. Potřebuju nejdřív..." "Kde je ten chlap?!!" ptala se sama sebe Marie, poté co nahlédla do koupelny a na tašku s prázdnými láhvemi stojící u dveří. "Roberte?!" Kapající voda v kuchyni odpočítávala vteřiny lépe, než samotná ručička ciferníku hodin, visících nade dveřmi. "Kam se poděl, vždyť tu má i boty!" "Roberte!!" křičela hystericky otevřenými dveřmi Marie do prázdné chodby domu. "Kdo mi s tím tady teď pomůže?" O dvě patra výš neslyšně klaply dveře. Den se překlopil do své druhé půle. Malé částečky prachu nerušeně poletovaly místnostmi a hledaly si své místečko, kam by se mohly uchýlit. Slunce se objalo s Měsícem. Někde se právě prodral na světlo první posel jara a vůně nového povětří pohlcovala veškeré myšlenky těch, kteří skutečně dýchali. Ranní ptáče doskákalo na své oblíbené místečko. Dnes však, bylo opuštěné a prázdné.


celkové hodnocení autora: 98.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 7		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.1		uložit příspěvek

známka poroty: [ - ]		tisk příspěvku

počet komentářů: 23		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 48		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

čuk	22.03.2011, 15:38:48

Robert je vysloveně nesympatický a hloupý, neboť neví, že šelmy se nemají dráždit... při žrádle a ženy při úklidu. Domnívám se, že Robert si zašel k sousedce nebo zašel na střechu a usnul za komínem. Čekal jsem však výraznější pointu, neboť jako realita je povídka velmi smutná.

JAB	11.03.2011, 12:29:12

Odpověď na příspěvek od uživatele: JAB* ze dne 09.03.2011, 5:50:55* Jasně:) Jinak čekám, že tento WS vyhraji kontumačně, neb jsem myslím jediný, kdo splnil zadání, to jest uchopit téma netradiční formou:) Pokus o humor, saspičané mě nemají v lásce, tudíž svou očekávanou nevýhru opláču a půjdu dál:)


ze dne 11.03.2011, 12:50:04
salvator: Taky to neřeším. A když teď nevyhraju, tak už nikdy... taky pokus o vtip. Hlavní je přece, být viděn... tak zatím.

Lyrie	09.03.2011, 19:16:59

Wow, skvělá povídka. Tak v půlce jsem si myslela, že vím, jak to dopadne: mužíček prostě v té posteli umřel a ženuška, místo aby mu zkontrolovala tep, tak nad ním s hudrováním ometá pavoučiny. Jsem ráda, žes to zakončil jinak, byla bych zklamaná, kdybych konec uhádla dřív než opravdu na konci.:-) Mám ráda překvapení, příběhy, kde nic není tak, jak to vypadá :_)


ze dne 11.03.2011, 11:40:56
salvator: Lyrie, Lyrie, nejspíš jsi použila nějaký sedmý smysl, protože jsem o této možnosti na okamžik uvažoval. Pak jsem ji ale zavrhl pro její přílišnou předpokládanost. Neříkám, že u všech čtenářů, ale přesto. Moc mě těší, že se ti to líbilo, obzvlášť tobě. Krásný, slunečný pátek.

JAB	09.03.2011, 5:50:55

Text patří k těm lepším z daného ws. Co mi vadí? Že se stejně jako většina zúčastněných zuby nehty držíš tématu doslovně. Když už jsi použil motiv obyčejného úklidu, pak v kontextu tvého příběhu šlo alespoň rozpracovat děj tak, že by se v něm ptřeba průběžně parafrázoval jejich život pod symbolickou metlou úklidu. Takhle jen štěkna štěká a chlapík prchne kamsi a konec. To mi přijde poněkud suché. Jinak napsáno poměrně slušně. 2-


ze dne 11.03.2011, 11:37:15
salvator: Zdravím, JABE, v té možnosti rozpracování máš naprostou pravdu, jenže když jeden chce, aby text působil jednoduše, jelikož i jinak mám té složitosti vcelku dost, tak to prostě nemůže rozvádět do přílišných popisných podrobností, to zajisté chápeš. No a pak, zadání je zadání, tak se jej držím. Jinak ale píši jak chci. Dík za koment.

javavia	07.03.2011, 21:07:39

Pěkně napsané. Bohužel někteří muži jsou už takový lenoši, a některé ženy to zase přehánějí. manžel asi odešel, aby jí nemusel poslouchat..kdo ví kam...


ze dne 08.03.2011, 15:39:36
salvator: Jo, jo, je to tak. Oboje. Ale jak podotkla už Glorie, taky bych řekl, že se Robert vrátí. Až se ta smršť přežene. Něčím si to u Marie vyžehlí a ... bude. Nebo tak nějak, to už nechám na něm. Děkuju za tvou návštěvu a přeju hezký den.

Aini	07.03.2011, 17:09:41

Hezký podvečer, tak tady možná nevyšlo partnerství, anebo se z nového vztahu zrodilo postupně šílenství, kdo ví. Četla a viděla, díky. A.


ze dne 08.03.2011, 15:36:25
salvator: No, nejspíš, to já jen tak nahodil něco, co mne zrovna napadlo, ale počítám, i ze zkušenosti ze svého okolí, že je to bohužel zcela reálný obraz některých soužití a navíc, ti dva si to povětšině ani neuvědomují, jakže to vlastně žijí. Konečně, je to taky jejich věc, že ano. Dík za návštěvu. Měj se. D.

Gloria	07.03.2011, 14:00:00

Moc hezky napsaný... Jinak podle mě se Robert vrátí, jako každoročně.:-)


ze dne 08.03.2011, 15:32:49
salvator: Taky myslím. Vždyť, co by si jinak počal, bez ženušky, to dá rozum. Máš přehled, to je jisté. Díky za koment, rád jsem tě viděl.

Dědek	07.03.2011, 10:50:29

Dobře jsi to napsal. Znám pár takových ženských generálů, ale musím přiznat, že znám mnohem víc lenivých můžů. Prostě manželské soužití, které se nevyvedlo.


ze dne 07.03.2011, 11:40:31
salvator: Dá se to tak říct. Přesto, přetrvávající stereotyp a zvyk, takříkajíc, myslím dokonává zkázu těchto svazků, které nemají budoucnost, přesto existují a dávají nám dobrý příklad toho, jak to rozhodně nemá fungovat, ať už z jedné či z druhé strany. Děkuju za tvou návštěvu a pěkný, slunečný den.

obaleč	07.03.2011, 8:28:01

Zdravím, četlo se to pěkně, nic mi nevadilo, ani čárky ani uvozovky, jen by mě zajímalo kam šel?:-) Navíc jsem si uvědomila jaké mám štěstí, prázdné ani plné lahve nevedeme.


ze dne 07.03.2011, 11:36:46
salvator: To je, co? Kam by tak asi mohl jít, když na něj vlastní žena útočí, pro něj, s nějtěžším kalibrem, jakým je jarní úklid. Sám jsem to jenom naznačil, ale jen velice otevřeně, takže, prozatím si spíš každý dosadí něco, nebo někoho do rovnice... Díky moc za návštěvu, Anno.

Fň...	07.03.2011, 0:02:59

Odpověď na příspěvek od uživatele: Fň...* ze dne 06.03.2011, 23:35:22* Lepší víc čárek, než míň - alespoň podle mě, protože když někde chybí, začnu se okamžitě ztrácet:D Uvozovky jsem psala dřív taky pořád nahoře a nepřipadalo mi na tom nic špatného, ale pak mi to zakázala šéfka školního časopisu, která je na to úplně alergická:D Ani nevím, jestli to je chyba, nebo ne... Tak hezký večer přeju=)


ze dne 07.03.2011, 0:10:12
salvator: Mě to tady nikdo nezakazuje, takže to nijak neřeším. Jestli je to chyba, tak mi to ani v tom případě nevadí. Když já musím vždycky něčím trošku vybočovat, jak se říká z řady. Tak, dobrou.

Fň...	06.03.2011, 23:35:22

Ahoj! Na jednu stranu si říkám chudák chlap - takovou otravku doma. Ale když se to tak vezme, proč by ženy měly být na úklid samy? V tom mám asi oproti ostatním výhodu, protože nepořádek doma mě nechává totálně chladnou (alespoň zatím):D Jediná chybka, které jsem si všimla, jsou čárky. Někde se mi zdá, že jsou navíc - například v té poslední větě nebo v názvu. Ale je to jen můj názor, na čárky žádný "machr" nejsem, tak třeba jsou tam úplně správně:) A pak ty uvozovky: "Jak myslíš", řvala už Marie -> přehozená čárka a druhé uvozovky, ale to je asi jenom překlep. A první uvozovky by měly být dole. Ale to jsou jenom nepodstatné detaily, příběh i zpracování super, moc se mi líbí, takže za mě 1;)


ze dne 06.03.2011, 23:54:58
salvator: Ahojky, dík za návštěvu a milý koment. Hm, někdy asi dělám příliš mnoho čárek, to jsou nejspíš pozůstatky z čárkové odvykací kůry, jak jsem si to pro sebe nazval. A ty uvozovky já píšu pořád nahoře, i na začátku i na konci přímé řeči, prostě, to jsem celý já. Jiný už určitě nebudu, tím jsem si jist. Ještě jednou moc díky za přízeň i za všechno ostatní.

Verbena	06.03.2011, 21:09:38

Dovolím si komentovat první. Je to pěkná reportáž z parnerského života možná mnohých párů. Myslím si, že jsi chtěl ukázat, že není nutné prudit s úklidem, zejména ne pravidelným (nebo tím jarním). Že je fajn občas jen tak relaxovat. Někdy je ale potřeba uklidit. Je otázkou, zda uklízet každý den trošku nebo jednou za týden celý byt...? To by bylo na dlouhou polemiku několika názorů. Jisté je, že hrdinové Tvého díla netuší, co je úcta k ženě a že nejlepší afrodisiakum je chlap, který uklízí.


ze dne 06.03.2011, 23:15:34
salvator: S dovolením, mi to nijak nevadí, jsi první, tak jsi první, na tom přece nesejde. Nakonec, máš v podstatě pravdu, s tím chlapem co uklízí, ale taky to nesmí zase příliš přehánět. Já chtěl jen poukázat na to, že se doba opravdu posunula jinam, a že muž by měl, a často to i s jistým zadostiučiněním dělá, že pomáhá při těch běžných domácích pracech, jen, jakožto chlap, čeká samozřejmě častěji nějakou tu pochvalu, byť sebemenší, za něco, co se dříve nenosilo. Ale to už bych šel příliš do hloubky. Každopádně, takhle nějak by to vypadat nemělo. Proto jsem to taky tak napsal. Ono je to všechno na souznění obou partnerů a když jeden nezní... tak to vždycky skřípe, to je jasné. Díky a hezký den.