obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Pít bez žízně a milovat se kdykoli, tím se člověk liší od jiných zvířat."
Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais
obr
obr počet přístupů: 2915232 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39285 příspěvků, 5723 autorů a 389277 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: Múzám stavím hranici ::

 autor Ziriant) publikováno: 25.02.2011, 5:43  
...snad mám ještě naději
 

Prý Žijeme, už nejsme malí,
sny odhazujem´ z paluby.
A že jsme lásku přísahali?
Vždyť člověk toho namluví...

Cit prolne srdcem difúzí,
tok zbytečných slov ždímá,
a v kleče nebo při chůzi
v nás kousek pekla dřímá.

Vstupenky ke dnu propadnou,
balónky z poutě na niti
do rána splasknou, povadnou,
a každý šrám se zanítí.

V přiléhavém převleku
svým múzám stavím hranici,
neboť už jsem ve věku,
kdy umírají básníci.

Přesto však stále věřím.
A s každým ránem raději
procitám vprostřed peřin.
Snad mám ještě naději...


 celkové hodnocení autora: 99.2 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 9 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 14 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 24 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 40 28.02.2011, 8:36:28 Odpovědět 
   Po přečtení názvu se mi nejdříve vybavila hranice k upalování... no, naštěstí to tak nebylo.
 ze dne 28.02.2011, 18:25:15  
   Ziriant): V podstatě to bylo přesně takhle. A možná nejen básnicky. Ale to nechávám na vůli múz... Díky!
 Kitty 27.02.2011, 13:32:24 Odpovědět 
   Ano, výborná věc a zdařile napsaná. Je to vlastně o ztrátě iluzí, které člověka postupem života (i toho básnického) opouštějí. Básnička není zrovna veselá, ale moc se mně líbí ten nadějný závěr, který je vlastně skvělou pointou.
 ze dne 27.02.2011, 20:21:51  
   Ziriant): Někdy je to spíš jako ironická říkanka k pobavení, někdy mě ten závěr drží při životě. Ale tyhle stavy známe nejspíš všichni, v určité míře. Děkuju a přeju, ať je té správné naděje vždycky dost.
 salvator 26.02.2011, 23:13:02 Odpovědět 
   Pokaždé, když ledový dech zimy pokryje celou zem, doufám, že jednoho dne budou zase větve obsypány vonícími květy, pokaždé, když si k nim poté přivoním, doufám, že jejich plody, zahřeje slunce a začervenají se světu, pokaždé, když padající
listí šumí do tesklivého větru tisíce barev, doufám, že podzim bude dlouhý a poté, že země nezavře své oči navždycky pod
mrazivým příkrovem a tak mám, snad, naději, v něco, jako je zdánlivě docela obyčejný zázrak přírody, pohled na jarní květy
tvýma očima. Co více si mohu přát?
 ze dne 27.02.2011, 11:59:12  
   Ziriant): Stále je tu naděje; nejen na opakující se krásu, ale i na tu zcela nepředvídanou, na nekonečný pád podzimu napříč všemi obdobími, na vůni jara v zamrzlém sněhu, na štěstí, kterého se stačí jen dotknout, aby nám zase mohlo rozmrznout v dlaních.
A jak se to říká o květinách, tak nejen ony, ale i Krása se nejlépe vnímá se zavřenýma očima...
Děkuju.
 Dědek 25.02.2011, 10:42:46 Odpovědět 
   Skvělá básnička, už jednou jsem ji chválil.
 ze dne 25.02.2011, 16:39:08  
   Ziriant): Děkuji, nyní i zpětně ;-)
 maja52 25.02.2011, 10:11:01 Odpovědět 
   Tady je jedna málo. Krásné dílko, radost číst. Nevím, v jakém věku umírají básníci, to abych si šla také umýt nohy a čekala na smrt? :-)))) Hezký den ti přeji a múzu nepal, je kvalitní. Ahojky.
 ze dne 25.02.2011, 16:35:56  
   Ziriant): Možná i u nás básníků funguje reinkarnace, v jediném životě, protože básník může umírat hned dvakrát, jednou poeticky, podruhé lidsky. Ale kdoví, kde je ten "správný" věk... Ten nejspíš cítíme my sami :-) Děkuju.
 labuť 25.02.2011, 8:54:09 Odpovědět 
   Myslím, že naději určitě máš a múzy jsou Tvé věrné přítelkyně. Moc krásně jsi myšlenku vložila do zbásnění. Líbí!
 ze dne 25.02.2011, 9:34:54  
   Ziriant): Jak se říká, naděje umírá poslední. Což může znít nadějně, ale také nemusí. Nicméně v naději stále věřím :-) Děkuju.
 čuk 25.02.2011, 5:43:15 Odpovědět 
   Desiluze plodí strach před budoucnem a ztráta snů překývne životní pozici až do černa. Poznání je předpoklad boje, a život sám o sobě může těšit, protože vždycky je nějaká naděje (třeba jen na zmírnění bolesti). Napsalas to přiléhavě, pocity povětšině pesimistické , které si mnohdy v běhu dní neuvědujeme nebo je neumíme naformulovat. Metafory jsou výstižné, neutíkají do nejasnosti představy a přitom jsou básnické. Báseň je s myšlenkou, vybroušeně vyjádřeno, tíže řečená lehce (někdy malinko efektně přehnaně). Rým i rytmus se líbí, líbí i celkově.
 ze dne 25.02.2011, 9:38:19  
   Ziriant): Šlo mi o kontrast mezi tím, co je, a co může být. Kde není bolest, tam ani naděje není potřeba. A naděje je přeci krásná věc, takže proč ji nechtít? Další ze zamotaných kruhů, které ukrývají svůj smysl. Děkuju Ti.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Vítězslav Dvořák
(16.7.2019, 08:42)
Adelaide
(13.7.2019, 17:25)
Petronela Patricellí
(9.7.2019, 20:54)
Marfy
(7.7.2019, 22:14)
obr
obr obr obr
obr
Chrám bohyně Se...
Abyx
Evropa 2055
Haisenberg
Kapitola I
Elizabeth D.
obr
obr obr obr
obr

Je nebezpečné dotýkat se!
blazen2
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr