» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Pít bez žízně a milovat se kdykoli, tím se člověk liší od jiných zvířat."

Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais

počet přístupů: 2141663

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 4 ::

:: Není ženy bez boje ::

joehot	publikováno: 26.02.2011, 15:30

Inu, název mluví za vše.


	I přes poraněnou silnější ruku jsem nemohl nepřijmout Vladimírovu výzvu beze ztráty cti a není pro muže nic důležitého, než jeho čest. Jako poslední z celého kraje se dozvěděl, že mu tu a tam zaskočím za ženou pomoci s prádlem, samozřejmě ve vší počestnosti – nikdy jsem se nesnažil ji od něho odlákat, jako první však věděl o našem souboji. Zřejmě nepatří mezi charaktery, které svoje paroží umí nosit hrdě a se vztyčenou hlavou, takže mu jeho zapálenou touhu po pomstě a těžkém ublížení na zdraví mojí maličkosti nemohu mít za zlou. Snad jen nemusel být tolik nespisovný, když mne vyzýval. Ta jeho nevábná slova způsobila nekontrolovatelný třas a slabou inkontinenci třem přítomným dětem, a jedna postarší paní dokonce ohluchla! Čekal jsem na smluveném místě s předstihem a přemýšlel. Samozřejmě, že to takhle muselo být, nevěra není nevěrou, dokud se na ní nepřijde. Do zad mě tlačil dub, o který jsem se opíral, schovaný v jeho milostivém stínu před sluncem, které dnes snad také prahlo po mém konci. V okamžiku, kdy jsem zaslechl dusot koní, jsem byl na nohou. Nikdo mě nikdy nepřekvapí, říkal jsem si odhodlaně a poklepával chodidly, abych se zbavil toho vyšilujícího mravenčení. Vladimír a Božena, jako na koni. „Vítej, má paní,“ jal jsem se pomoci vnadné rusovlásce sesednout z pěkně stavěného grošáka, zatímco mne počastovala vlídným úsměvem. „Sáhni na ni a zabiju tě,“ vykřikl Vladimír, obratně seskočil z vlastního koně a v mém počínání mě předběhl. „Když se jí nedotknu, tak mě necháš žít, i kdybys zvítězil?“ otázal jsem se a namísto odpovědi získal jenom zamračení. „Pokud vyhraji, ty prohraješ a budeš mrtvý a všechno bude, jak má být. Pokud však zemru, postaráš se o moji ženu, která je tímto svým způsobem vlastní výhrou naší nehodné pře. Nechť rozhodne síla našich paží!“ „Mluvíš jako blb,“ odsekl jsem a vytasil svého ocelového přítele levou rukou. „Copak se ti stalo s paží, ty pse?“ zareagoval Vladimír. „Poranil jsem se při výskoku z vašeho okna.“ „Snad se na svá zranění nebudeš vymlouvat!“ „Nikoliv. Zeptej se svojí ženy, že jsem velice schopný oběma rukama.“ Božena vyprskla smíchy, což jejího kohouta ještě více rozohnilo, takže přešel od slov k činům. Bránil jsem se vcelku obratně a myslel přitom na překrásné tvary protivníkovy manželky. Kryt, bože, ta pevná ňadra, úkrok, bradavky připomínající čerstvé lesní jahody, výpad, ach, ten klín s chutí… klínu. My bojovali, zatímco Božena horlivě očekávala svého vítěze, toho, jemuž jedinému vždy náleželo její srdce, ať to bude kterýkoliv z nás. A my bojovali a bojovali. Protože jeden nedovedl porazit druhého a druhý prvního, náš souboj musel skončit v putyce, kde jsem nakonec musel uznat porážku – tak schopného pijce, jakým je Vladimír, jsem nikdy neviděl. Ten večer jsme však v Boženině péči skončili oba najednou, když nás obdržela na trakaři.


celkové hodnocení autora: 90.8 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 3		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 6		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 22		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Doll	28.02.2011, 12:06:54

K tomu už není co dodat :D :D :D

Jujacek	27.02.2011, 21:14:57

Souhlasím s Kaileen, dobře vystiženo. Mě to pobavilo, i co se babičky týče :)

Kaileen	26.02.2011, 21:31:29

"My bojovali, zatímco Božena horlivě očekávala svého vítěze, toho, jemuž jedinému vždy náleželo její srdce, ať to bude kterýkoliv z nás." - to jediné mě pobavilo a vlastně to vystihuje celý příběh o slepici čekající na vítězného kohouta. Všechno ostatní byla prakticky nepotřebná vata. Žádný zvláštní dojem to na mě neudělalo, nicméně nezavděčíš se všem.

Sakora	26.02.2011, 19:45:07

Rozhodně povedený název - hned mě v seznamu upoutal. A pak jsem překvapeně zjistila, že jsem povídku četla před pár dny jako součást jednoho wokshopu (ze strany WS mě trochu zarazilo, že popis souboje neodpovídal zadání - viz video). Text je výstižný, krátký, celkem vtipný (i když ta inkontinence dětí a hluchota babky mi přišly jako vynucený vtip za každou cenu). Čtení mi ztěžovala souvětí, ve kterých se vyskytují někde až tři různé podměty. A občas mi některá spojení přišla kostrbatá (poklepával chodidly - podupával?). Ale závěr je skvělý a trefný.

Šíma	26.02.2011, 15:30:36

Zdravím. Ono i samotný nadpis napovídá, že o každou ženu je třeba bojovat, tedy že jsou ženy rády dobývány a muži lovci a dobyvatelé. Někteří mají z toho zábavu či sport a dobývají jednu ženu a dívku za druhou (nehledě na to, zda je už zadaná, nebo ne), o to je pak ona výhra sladší (následky - nenásledky). Tak trochu jsem myslel na díla "starých mistrů" (viz ony vážné souboje na život a na smrt, samozřejmě o ženy, ať už na meče, či na pistole). Tvůj příběh končí naštěstí šťastně, oba byli (zdá se) dobrými a vyrovnanými šermíři a proto přešli ke zbraním jiného kalibru (pokud není souboj se zbraněmi myšlen čistě obrazně). A padli oba! Na první oko tragikomický příběh, vcelku dobře napsaný a docela čtivý. Chybek jsem si nevšiml, což však neznamená, že nemohou být v textu umně ukryty (věřím v šotky překlepníčky). Uvidíme, jak text zapůsobí na ostatní čtenáře. A pokud bych si mohl dovolit ještě jednu poznámečku, viděl bych to na takovou ochutnávku z mnohem většího díla, tedy jen takovou výseč, ale kdo ví... Ano, textík mohl být více rozepsaný a jít více do hloubky. Ono když jde o čest a o city, vše ostatní jde stranou! Hezký den přeji!


ze dne 02.03.2011, 22:41:40
joehot: Děkuji ti mistře Šímo, strohost textu vyplývá z komentáře uživatelky Sakora - text byl psán pro workshop, kde byl podmíněný rozsah - 1 strana.