obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Kvalitní kniha je klíčem k nekonečné říši čtenářovy vlastní fantazie."
Pavel Sečkář
obr
obr počet přístupů: 2915452 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39671 příspěvků, 5755 autorů a 391154 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: Kalužím vzpomínek ::

 autor Ziriant) publikováno: 12.03.2011, 11:37  
Co je mokré, to je čisté
 

Kéž odhalí nápis skrytý
zapařené skleníky,
krásu dětské naivity
spolykaly deníky.

Jsem Alenka v Říši divů,
Carrollova Lolita,
když jí kůže do příslibu
přes rozparky prosvítá.

Nevinnost rtů, mizíc drze,
byla snad jen přízrak v mlze.
...Dát tak nepoznanost dešti!

Vrátit se do jara věku,
kdy pouze déšť tělo leští
a milovat bez doteku.


 celkové hodnocení autora: 99.2 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 11 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 15 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 38 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 labuť 15.03.2011, 9:25:32 Odpovědět 
   Milování bez dotyku je pro mne něco, jako nadláska, taky krásná, ale dotyky patří k velkým potřebám nás lidí. Zdánlivě obyčejný dotyk dokáže mnohdy víc, než mnoho slov... Líbí se mi Tvé pocity v básni ukryté. 1*
 ze dne 15.03.2011, 14:19:10  
   Ziriant): Ano, samozřejmě jsou okamžiky, kdy slova nestačí. A kdy ani "obyčejný" cit nestačí. Ale bez něj to není ono, jak mnoho z nás jistě ví. Děkuju :-)
 salvator 15.03.2011, 0:00:16 Odpovědět 
   Už se stalo. Miluji bez... dotyků, bez falešných soucitů, bez předsudků, miluji.
Tohle slovo při častém užívání ztrácí své kouzlo a já je nepoužil, už si ani nepamatuji. Tady je však na správném místě.
 ze dne 15.03.2011, 14:08:02  
   Ziriant): Méně je někdy více. Hlavně když dobře víme, že nejkrásnější není jen to nevyslovené, ale to nevyslovitelné. A tak, i když jako básník, se modlím za chvíle, kdy mi dojdou slova.
 40 14.03.2011, 11:57:51 Odpovědět 
   Ano, jakmile začneme realitu oblékat do pojmů, kauzality a obdobných krabiček, je to v ...pryč. Leda, že by se ty krabičky trochu sesypaly... hrozí to sice pobytem v léčebně. Možná je psychiatrickou léčebnou tenhle "svět" a tam za zdí je to skutečné?..
 ze dne 14.03.2011, 16:49:07  
   Ziriant): A kdo může s jistotou říci, kolik existuje realit? Vždyť by bylo tak nudné a tak uboze průměrné mít jen jeden právoplatný svět. Když chci žít jinde, nestydím se za to. Poněvadž za sny má vždycky smysl bojovat. Děkuju.
 salvator 13.03.2011, 23:04:52 Odpovědět 
   Jako dítě jsem zažil cosi, jako milování bez doteků, ale bylo to myslím spíše o soucitu. Později jsem pochopil, že tahle cesta nebude tou správnou, protože s sebou přináší posléze spíše rozčarování. Jako děti vnímáme tento svět jednoduše takový, jaký je, teprve později začínáme rozlišovat skutečnou realitu a její mnohotváře, kterými se na nás dívá.
Kolikrát jsem přemýšlel o tom, jaké by to bylo, být stále ve věku, kdy je všechno tak jednoduché, a sny tak nekonečné, jak jen můžou být.
Milování bez doteků, o kterém si většina myslí, že není možné,
teď už znám a při každém pohledu na Měsíc se mi rozechvívá mysl i srdce.
Mimochodem, mrzí mne, jak je teď Měsíc blíž než jindy a co je mu připisováno. Není to jeho chyba. To, co se ovšem děje, se mne dotýká a ačkoliv už to vlastně ani do tohoto komentáře nepatří, nemohu si pomoci. Snad mi to odpustíš, Sylvie.
Děkuju.
Dali.
 ze dne 14.03.2011, 17:12:23  
   Ziriant): Hlavně jde o to, že si neumíme vážit toho, co máme. Tolik z nás chtělo být v dětství dospělými, hráli jsme si na ně, nemohli jsme se dočkat. Já dospělá být nechtěla. Ale tím spíš to může být pěkné, když často spíš čekáme jen to nejhorší. Ale stejně je mi smutno, někdy bolestivě a jindy zase příjemně melancholicky. Prý "všechny děti vyrostou". Nejsem proti, jen se chci stále umět ohlížet do Země Nezemě a cítit její Krásu. A s ní i ty opravdu důležité věci, k nimž dospělost nepotřebujeme. Dotek má smysl jen tam, kde už tohle všechno je, alespoň pro mě.
A Luna, patronka básníků, patronka zamilovaných, patronka magie... vidíme v ní jen to, co vidět chceme a co jsme schopni vidět. Stejně jako s lidmi. Jenže věřím, že Luna, narozdíl od lidí, od přirozenosti není zlá.
Tak miluj, s dotekem i bez něj. A já děkuju.
 Kitty 13.03.2011, 14:59:00 Odpovědět 
   Hezká vzpomínka na dětství. Jako by mezi řádky prosvítalo nějaké dospělé trápení, před kterým chceš uniknout pomocí vzpomínek na dětství.
 ze dne 13.03.2011, 19:51:55  
   Ziriant): To není unikání do vzpomínek, to je obyčejné "stýská se mi". Člověk chce vždycky něco, co nemá. A dětství je pro mě jedna z těch věcí ;-) Díky.
 maja52 12.03.2011, 12:23:44 Odpovědět 
   Moc krásně mně zní, skvělé dílko. Ahojky.
 ze dne 12.03.2011, 17:37:25  
   Ziriant): Díky za zastavení :-)
 Ziriant) 12.03.2011, 12:14:41 Odpovědět 
   Mnoho z nás se musí vyrovnávat s některými nepříjemnými aspekty dospělosti. Ale možná to také občas chce vyrovnat se i s těmi "příjemnými". Toť k "erotické hořkosti", což bylo trefně řečeno.
Carrollova Lolita je tam záměrně :-) Myslím, že obě z nich znají svou Říši divů. I já ji znám. Jenže narozdíl od nich vím, že otevřít oči nepomůže.
Díky, čuku.
 čuk 12.03.2011, 11:37:12 Odpovědět 
   Dovedeš zahalovat pocity. Třeba do deště. I odhalovat. S údivem. Trochu závistivě se díváš do dětství, že by trocha erotické hořkosti? Tvá obraznost, úhel pohledu i symboličnost se mi líbí. A přitom je básnička lehce načrtnuta.
PS: Neměla být místo Carollova Lolita Nabokovova Lolita?
 ze dne 12.03.2011, 12:18:52  
   Ziriant): odpověď výše... už je tomu doba, co jsem se neuklikla
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Victor Lancel
(24.2.2020, 14:11)
karin.kimberly
(13.2.2020, 19:55)
Wade Milbot
(8.2.2020, 22:42)
wavawe6611@bizcomail
(8.2.2020, 06:04)
obr
obr obr obr
obr
Jiná
MinnieMoony
Istrie - Posled...
Trenz
Nedostižná - 18...
Anne Leyyd
obr
obr obr obr
obr

Písmena. Slova. Věty.
J.U. Ray
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr