obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Je pouze jeden originál lásky, ale na tisíc způsobů."
W. Shakespeare
obr
obr počet přístupů: 2915664 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39764 příspěvků, 5802 autorů a 392294 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Zrada - část 10. ::

 autor ivanka.suhinka publikováno: 13.03.2011, 15:13  
Předposlední část :)
 

„A máme tu další odpolední zprávy ze CNN. Jmenuji se Roger Brooks a vedle mě sedí Sofia Sanders. Spolu s námi tu bude i prezident organizace SIO, pan Archibald William McFeerson, vítejte. Pane McFeersone je nám jasné, že se dnes bude řešit útěk celostátně hledané Samanty Montgomeryové, ženy, která zabila už pět osob. Můžete nám k tomu prozradit více, popřípadě kde se může nacházet či s kým?“
„Jistě, slečna,“ jeho hlas v ten okamžik přerušil hlas jeho syna Daniela. „Nebylo by snad správné, aby při takových příležitostech byli přítomni i ostatní zúčastnění?“
„Danieli?“ otázal se do prostoru zmateně Archibald.
„Ano tati, jsem to já. A spolu se mnou je tu i Samanta, žena, kterou jste neprávem obvinili z pěti vražd.“ V ten okamžik ti co sledovali obrazovky zpráv, viděli na kratičký okamžik černo a pak za sebou několik jdoucích videí. Začínalo to kompletním videem z Vánoc, pokračovalo to přes zastřelení Vanesy v lese a momentem, kdy Archibald navštívil Samantu v cele až do okamžiku, kdy jí navštívil i Adam. Pak se opět objevila černá obrazovka a diváci spolu se Samantou, Danielem i ostatními ve studiu slyšeli rozhovor Adama se svým otcem, jak se domlouvají na vraždě Jamese Niccleho, kterou uhrají na sebevraždu.
Pak se opět objevila tvář všech ve studiu spolu s malým okénkem, ve kterém byla tvář i Daniela a Samanty.
„Chápeme, že se může zdát, že jsme si tohle vymysleli, ale věřte, že vše prošlo rukama odborníků, kteří se shodli na tom, že záznamy jsou pravé. Pane Brooksi, máme jen několik minut, než bude spojení přerušeno, jistě jste dostal několik otázek, můžete je tedy položit?“
„Ty hajzle!! Kde se skrýváte, co? Všechno je to faleš, slyšíte?“ rozkřičel se na všechny ve studiu a hlavně do kamery Archibald, pak popadl křeslo, ve kterém seděl a chystal se ho hodit přímo do hledáčku kamery, v tom okamžiku byl však zastaven ochrankou, která ho bez milosti, za obrovského protestu, vyvedla pryč ze studia.
„Slečno Montgomeryová, proč jste se přiznala k těm vraždám?“
„Chtěla jsem, nebo spíše jsem věděla, že je to jediná možnost jak ukázat, že udělal chybu. Chtěla jsem, aby si uvědomil, že už mě nikdy nebude moci mít.“
„Takže jste s panem McFeersonem st. měla poměr?“
„Ano, a byla to největší chyba mého života, věřte mi.
„Slečno Montgomeryová, je tedy pravda, že Adam žije?“
„Sami jste viděli video. Žije, mluvila jsem s ním a uznávám, že je stejně šílený jako jeho psychopatický otec.“
„Slečno Montgomeryová,“
„Je mi líto, pane Brooksi, ale musíme vás přerušit. Za okamžik bude spojení přerušeno,“ skočil mu do řeči Daniel a pak pokračoval: „Pokud nám věříte a nechcete, aby nevinná žena byla odsouzená k trestu smrti, přijďte přesně ve tři hodiny na náměstí Raineer. Záznamy budou během několik desítek minut odeslány přímo FBI, kde budou mít nějaký čas na to, aby je mohli shlédnout a posoudit pravost. Předem děkujeme všem, kteří tam budou a hlavně agentům FBI, kteří snad zabrání tomu, abychom byli odvlečeni. Děkujeme.“ V té chvíli bylo spojení přerušeno.

„A teď?“
„Teď budeme jen čekat, Sam. Uvidíš, bude to dobré.“ Objal jí a políbil do vlasů.

O čtyři hodiny později už se Samanta s Danielem prodírali davem lidí, kteří se na náměstí shromažďovali v hojném počtu. Oba měli kapuce shrnuté do půli obličeje, protože nechtěli, aby je lidé začali poznávat dřív, než se dostanou na místo, na kterém se shodli s agenty. Přímo doprostřed náměstí k fontáně. V tu chvíli však bylo spojení jejich rukou přerušeno a dívka jen slyšela Danielovo zavolání jejího jména, než je dav definitivně rozdělil a ji sevřely ocelové paže muže.
„Pěkně jste to podělali, holčičko. Teď mě dobře poslouchej, budeš dělat jako, že se nic neděje, nebo tady začnu střílet a krev těch lidí padne na tvý bedra, jasné?“ Samantě se na malý okamžik prudce rozbušilo srdce. Poznala ten hlas. Hlas Petera. Aniž by jí přestal svírat zápěstí, táhl jí za sebou, směrem k uličkám. Pryč od davu lidí. Dívka začala urychleně přemýšlet, jakým způsobem se z této situace dostat. V ten okamžik však ucítila zátah a v příští vteřině setrvačností letěla k zemi. Daniel mezitím pevně svíral Petera za hrdlo a druhou rukou mu uštědřoval tvrdé rány do obličeje.
„Musíme jít k té fontáně,“vykřikla na něj předtím, než se k ní sama jako první rozeběhla. O několik vteřin ji doběhl a cestou si v rychlosti utíral zakrvácené klouby na zápěstí.

„To bylo vážně děsně chytré, pozvat si sem ty lidi. Co jste si sakra mysleli?“ Rozkřikl se na ně vysoký černoch, jakmile se objevili u oblouku stavby. „Vzali jste si je místo vest, či co?“ nepřestával na ně mluvit, zatímco jim podával výzbroj.
„Ne, jen jsme nepředpokládali, že se tu ukážou. Chtěli jsme jen SIO postrašit nic víc,“ pronesl Daniel, zatímco si zapínal jednu z vest.
„Předpověď vám jak si nevyšla,“ opět na ně zabručel.
„A upřímně jsme taky chtěli, abyste věděli, co jsou zač. Teď už nemají co ztratit, budou se chtít jen mstít a to znamená smrt… Nás obou,“ dodala Samanta a pohledem pročesávala okolí.
„Ještě lepší. Pokud tady někdo umře, osobně si vás dva podám jasné?“
„Ano, pane. Ale doufejme, že to nebude nutné.“
Najednou se začala ozývat střelba, náměstím projela vlna paniky. Lidé se snažili dostat jakýmkoliv způsobem do bezpečí.
„Takhle se k autům nedostaneme, mají nás na pušce, kryjte se.“ Rozkázal svým mužům jejich velitel a přesně mířenou ranou sestřelil muže, který se je snažil odstřelit ze střechy jim poblíž. Střelba se v tu chvíli začala ozývat odevšad. Samanta se spolu s několika agenty FBI a Danielem ukryli za fontánu a snažili se pohledem odhadnout kolik členů SIO tu je.

„Samanto!“ Stačil ještě vykřiknout na prchající dívku její přítel, než byl stržen jedním z mužů a kulky se odrazily od betonové zídky, za kterou byli ukrytí.
„Zbláznila se?“
„Pravděpodobně.“ Oba dva muži mohli jen sledovat Samantu, jak proběhla z části ještě zaplněným náměstím a vydala se zneškodnit muže ukrývajícího se za autem. Svými zbraněmi se jí alespoň zčásti, tak aby neublížili nikomu z lidí, kteří se jeden přes druhého stále snažili dostat z náměstí, snažili krýt.
„Ty špinavá couro, myslíš si, že,“ muž však větu nedokončil, protože Samanta mu jednou ranou prostřelila břicho. Jeho zmatený a vyděšený pohled svědčil o tom, že byl přesvědčen, že ho dívka na tak krátkou vzdálenost nezastřelí. Dívka se okamžitě překulila pod vůz a zamířila na muže, který jí byl nejblíž. Ten však vytušil, k čemu se chystá a v okamžiku, kdy kolem něho přebíhal jakýsi chlapec, kterému ještě nemohlo být ani patnáct let, ho chytil pod krkem a přimáčkl zbraň k jeho spánku.
„Vylez!“ Zařval na dívku, která se už sunula zpod auta. „Tak vylez, sakra!“
„Marcusi, jen klid. Tohle přece nemusíš dělat. Slyšíš, je to špatné. Tohle přece nejsi ty. Ty neútočíš na bezbranné chlapce. Nezabíjíš nevinné lidi.“
„Co ty můžeš vědět o tom, jaký jsem nebo nejsem, Sam? Kde si byla ty poslední roky, co? Kde si byla, když tě SIO doopravdy potřebovalo? Když se začalo dít, to co se dělo? Co si dělala, když se proti nám všichni obrátili? Myslíš si snad, že nevíme, jak to na tebe nahráli? Že jsme si neuvědomili, že bys ty nic takového nedokázala spáchat? Nejsme hlupáci, Sam. Jenže pokud ty nezemřeš, je po nás. Po našich rodinách. Na našich životech tolik nezáleží, ale máme rodinu a oni… oni jsou schopni všeho. Na každého z nás něco mají, a pokud tvé tělo dnes neodvezou v pytli, všichni jsme mrtví, chápeš to?“ Rozkřičel se opět na ni a místo na chlapce, zamířil na její hruď.
„Mám ho na mušce,“ procedil skrz pevně sevřené rty Daniel.
„Je to příliš nebezpečné, má to dítě.“
„Pokud něco neuděláme, zabije ji. Vidím to na něm.“
„Musíme počkat na vhodný okamžik. Nebudu riskovat život toho kluka a ty také ne, jasné?“ Probíhal rozhovor na jedné straně náměstí, zatímco na druhé se televizní reportérka Margaret Donnelová snažila malou příruční kamerou vše natočit. Věděla, že pokud dnes uspěje, bude to zlom v její kariéře.
„Marcusi,“ promluvila na něj opět Samanta a o krok blíž se k němu přiblížila.
„Zahoď tu zasranou zbraň, Samanto. Slyšela´s? Nebudu se opakovat!“
„Marcusi!“
„Řekl jsem, že se nebudu opakovat, tak ji sakra hned zahoď,“ a obrátil zbraň opět na chlapce.
„Dobře, dobře, už ji pokládám. Jen toho hocha pusť ano? Nic ti neudělal, tak ho můžeš pustit,“ pronesla ve chvíli, kdy na zem položila svou zbraň. V ten samý okamžik na ni muž zamířil a několika ranami ji složil k zemi. Na její modré mikině se objevily krvavé skvrny. Krev začala brázdit dlažební kostky. Muž chlapce pustil a sám si položil pistoli ke spánku. Poslední výstřel zazněl zpustlým náměstím. Daniel se spolu s chlapcem již skláněli nad nehybným tělem popelavě bledé dívky. Odevšad se začaly rojit muži, kteří odváděli spoustu členů SIO. Většina z nich se sama vzdala. Jen zdáli se z míst na střechách a v několika budovách ozývaly výkřiky bojů.
„Samanto no tak… Zvládly jsme to.“ Třásl s dívkou její přítel.
„Uhni,“ odstrčil ho černoch, muž jménem Scott, který již několik let stál v čele agentů FBI. „Dával jsem vám přece vestu, takže ta krev je,“ v ten samý okamžik jí vyhrnul mikinu i tričko a všichni, kdo stáli poblíž, spatřili jak ve vestě, která plnila i maskovací účel v bojích, jsou dvě kulky. Třetí byla v jejím levém rameni.
„Díky Bohu,“ pronesla dívka, když otevřela oči a snažila se popadnout vyražený dech. „Myslím, že jsme to zvládli celkem dobře,“ pronesla ještě předtím, než omdlela.


 celkové hodnocení autora: 73.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 2 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 9 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 13.03.2011, 15:12:58 Odpovědět 
   Zdravím.

Čeká nás už poslední část? Tak mě napadá: Bude zlo a bezpráví potlačeno, nebo z toho ředitel SIO nějak vybruslí? Stát se může cokoliv. Trochu jsem se divil počtu lidí na náměstí, zřejmě mají lidé ve státech jinou mentalitu, já bych tam nešel (ať už mi to je ke cti, či nikoliv). V celku je tento díl hodně akční a kupodivu z toho naši hrdinové vyvázli vcelku "lacině"! Nebudu spekulovat nad dalším dějem a počkám si na závěrečný díl.

Po technické stránce jsem si všiml několika chybek (či překlepů), vypsal jsem je níže. Nespěchej! ;-) Přeji mnoho zdaru v další tvorbě a také hezký zbytek neděle. ;-)

Co mi padlo do oka:

„Slečno Montgomeryová,“ – (dal bych namísto čárky tři tečky, po čárce to vypadá, že by měla následovat ještě uvozovací věta)

Objal jí a políbil do vlasů. – ji

Aniž by jí přestal svírat zápěstí, táhl jí za sebou, směrem k uličkám. – táhl ji za sebou

„Musíme jít k té fontáně,“vykřikla na něj předtím … – (chybí mezera mezi přímou řečí a uvozovací větou)

Takhle se k autům nedostaneme, mají nás na pušce, kryjte se. – na mušce (???)

Svými zbraněmi se jí alespoň zčásti … ji (koho co se snažili krýt)

„Ty špinavá couro, myslíš si, že,“ – (nějak moc čárek, pokud byla jeho řeč přerušena, pak nejspíš opět tři tečky za "že" na samém konci přímé řeči...)

„Vylez!“ Zařval na dívku, která se už sunula zpod auta. – zařval (podmět je nevyjádřený, víme, o koho šlo, ale zde popisná věta navazuje na přímou řeč)

Když se začalo dít, to co se dělo? – (stylistika – celé tohle souvětí bych nejspíš předělal)

Jen toho hocha pusť ano? – (chybí čárka před „ano“)

Zvládly jsme to. – Zvládli jsme to. (MY všichni)

Tož tak... Škoda té (určité) uspěchanosti!!!
 ze dne 15.03.2011, 11:33:25  
   ivanka.suhinka: Já se z tho ji/jí a čárek za přímou řečí asi picnu :D
Nemám pro to cit ... :( Buď tam toho je oc a nebo málo, to by mě zajímalo jestli někdy tomu přijdu na chuť :)
Jinak děkuji za posouzení :)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
APV
(18.9.2020, 13:40)
xcvx
(9.9.2020, 11:54)
Alexandr Heartless
(7.9.2020, 14:47)
houseofcandy
(7.9.2020, 12:01)
obr
obr obr obr
obr
Život je hledán...
Astrak
Spánek
Sophie Coffee´s
Kdy odejit?
Kostka
obr
obr obr obr
obr

Staří muži (part 4)
Jeňýk
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr