» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Slunce tak neupřímně tvoří klam dokonalého světa."

NelaS

počet přístupů: 2141668

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 3 ::

:: Milování ::

K.vird	publikováno: 17.03.2011, 14:08

Vášeň, láska. City pro duši i tělo. Vzrušení, touha a chtíč. Pouze dvě živé bytosti, těla a duše.


	Neví jak, náhle si začnou být příliš blízcí, až nesnesiteně. A jediné, po čem touží... být si co nejblíže, ukojit svůj chtíč, nevnímat nic jiného. Jak si to vysvětlit? Stačí jeden jediný pohled a ten pocit v srdci, který je tak trýznivý, ano, je to až bolestivé. V tu chvíli nejde o nic jiného než o touhu, rozum jde stranou, mozek začíná bláznit, slova nemusí být vyřčena. Tep se zrychluje, srdce buší jako o život, oči stále udrržují vzájemný kontakt. Čím více se přibližujeme, tím více se potřebujeme, už není nic jiného. Jen dvě těla a duše toužící po sobě. Nelze odolat. Nikdy. Dech je zryhlený, krev v těle proudí... První dotek: stačí pouze malá část těla, ten žár je obrovský. A náhle jsou tu dvě nahá těla v měsíčním svitu, ruce konejšící druhého, ale to není dost! Nelze přestat, je to málo, chceme víc. Vzít do náruče, líbat a stále hladit, plnou silou přitisknout chvějící se těla a proniknout... Vlna, která projede celým tělem, uvolnění, pocit, že máme to, po čem jsme tolik toužili. Vzrušení a tlak, chceme pokračovat, jen ať to nikdy neskončí! Pouze dvě propojená těla, vidíme se navzájem, úsměv n rtech, mozek nemyslí. Zavřít oči, užívat si, cítít teplo druhého, otevřít oči, střetnout se pohledy, vidět druhého, chtít ho blíž! Marná snaha, těla nemohou splynout v jedno... Proč?! Vzdechy a sténání ve tmě, málo slov... Chceme víc. Už není nic, jen pouto, bláznivě se milovat dál, až do konce. Najednou je tu něco jako ,,elektrický šok". Napnutí svalů, naprostá bezmoc, mozek nefunguje, jen tma... Návrat do světa, jsem tu já a ty, naše vyčerpaná, šťastná těla. Musíme se uklidnit, dech a srdce dostává svůj obvyklý rytmus. Úsměv, pohled do očí, objetí. Nic se říkat nemusí. Milovat...


celkové hodnocení autora: 80.0 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 1		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 3.0		uložit příspěvek

známka poroty: 2.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 2		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 13		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

montana	05.04.2011, 18:09:16

Na můj vkus trošku strohé, tak trochu encyklopedické... možná by to mělo být napsáno citlivěji, poetičtěji :-), pokud nejde, jak už bylo zmíněno, jen o to sobecké ...

Šíma	17.03.2011, 14:06:49

Zdravím. Další z mnoha pohledu na jeden z nejkrásnějších lidských vztahů a citů (tedy, pokud nejde jen o ono vyjádření chtíče a ukojení pocitů a touhy po milování). Pokud byl text myšlen jako oslavná "óda" na milování, pak mi tam něco chybí, nebo mohl být vyjádřen ještě přiléhavěji. Mohl být text napsán jako "poezie v próze"? Tady mi připadá, jako by šlo o určité zamýšlení se nad něčím, co ani ve skutečnosti popsat nelze, jen se to musí zažít... Není to špatný text a je v něm vše (touha, bolest, nejistota, i chtíč). Jako lidé jsme jednou obrovskou nádobou emocí a mnohdy se to v nás pěkně mele a sami netušíme, na čem jsme. Milování může být o vyjádření lásky, nebo jen o užívání si. Tož tak... (nechci tu být za moralistu, jen jsem se zamyslel nad textem, kterým byl takto pojatý - plný otázek bez odpovědí). Pozor na překlepy a použití interpunkce (přetečkováno?). Hezký den přeji a mnoho zdaru v další tvorbě! P.S. Jinak souhlasím, bez lásky je život černobílý a ochuzený...