» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Je jen jediné štěstí v životě: milovat a být milován."

George Sandová

počet přístupů: 2141668

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 3 ::

:: Kdo zavraždil tragického herce? (minidrama) ::

čuk	publikováno: 17.03.2011, 16:01

Text napsán na zadání z internetu. Napsat detektivku v max15 větách, podle obrázku.
Oblaka, 4 postavy: muž s buřinkou a deštníkem, muž v jakési říze, ruka s dýkou za oblakem, nesoučasný policajt. Starý Londýn v mlze? Ne! Hamlet!! Otřesná souvětí!!! Užité grafické frázování je zvoleno pro dramatický absurdní přednes.


	Detektiv amatérsky hostující v divadelní roli Polonia si odváděl k výslechu v těsném hloučku tři podezřelé herce, Magnuse - představitele prince Hamleta, Rasmusena, který hrál krále Claudia a vojevůdce Lucasora - hrajícího norského vojevůdce Fortinbrase, a to ihned po představení Shakespearova Hamleta, aniž by hercům dovolil svléknout se z kostýmů. Režisér, který je doprovázel, poskakoval okolo nich, šermoval nervózně deštníkem a marně se snažil detektivovi vysvětlit, že pašování drog přes dánský hrad Elsinor je úplná blbost. Téměř liduprázdnou ulicí se hnal obrovský náklaďák, zaskřípěly brzdy, vůz na chvíli u naší skupinky zastavil, několikrát zatůroval a odburácel pryč. Když se oblak dýmu a typické přímořské dánské mlhy rozptýlily, jeden z pětice mužů ležel na zemi, v zablácené uniformě strážníka, kterou divadlu daroval sponzor- šéf norské policie. „Chudák Nor Fortinbras je raněn,“ vykřikl režisér, „sotva se ujal vlády v Dánsku, musel ho přejet opilý týrák.“ Detektiv se sklonil k ležící postavě: „Jakýpak chudák, pan Lucasor by dříve či později skončil za vraždu překupníka na šibenici, tady nám odešel na onen svět bez rozruchu,“ ušklíbl se detektiv, „a jeden z vás je komplic, který ho chtěl umlčet a teď duchapřítomně využil vyvstavší příležitosti.“ Rasmusen a Magnus stáli jako přimraženi, režisér zamítavě vrtěl hlavou: „Nikdo z nás není tak duchapřítomný a odvážný, aby Lucu strčil pod šílencův náklaďák.“ Detektiv se zahleděl na všechny tři, dlouze ulpěl pohledem na špičce režisérova deštníku a sebevědomě se usmál: „Váš kolega byl probodnut, a vy, pane Magnusi – Hamlete, máte pouzdro na dýku rozepnuté, jenže při odchodu z divadla bylo zapnuté, a také: v posledním jednání přece dýku nepoužíváte a neměla tedy už co pohledávat na vašem opasku. Ukažte mi ji, určitě na ní bude krev, jejíž stopy máte i na pravé nohavici.“ Dýka byla od krve a zkouška DNA prokázala, že to byla krev pana Lucasora, který v posledním jednání Shakespearova dramatu neměl být coby Fortinbras ve hře na jevišti zabit, vrah mu však chystal smrt po hře v zákulisí, kde se mohl dýky snadno zbavit. Magnus - Hamlet tak musel zaimprovizovat až na ulici, byl bez skrupulí a zabíjení dýkou si nacvičil při aranžmá vraždy krále Claudia. Magnusova obhájkyně Ofélia marně u soudu argumentovala, že její klient dýku v pouzdře na opasku neměl, že tudíž vraždit nemohl, nebo že mu ji někdo z dalších přítomných v tom zatmění a zmatku po vraždě podstrčil, anebo vyšel-li z divadla s dýkou, že mu ji někdo před vraždou z pouzdra vytáhl a po vraždě zasunul zpět. Marně se dovolávala hamletovské nepříčetnosti, ani varianta, že terčem maniakálního diváka - nacionalisty mohla být strážníkova norská uniforma, nebyla vzata v potaz, a tak pan Magnus skončil život smrtící injekcí, méně hrdinně než Hamlet na jevišti v divadle. Ale co si lámat hlavu s tím, že obhájkyně mohla mít pravdu a stal se justiční omyl, hlavně když po vraždě ustalo pašování drog a čest Poloniovy dcery byla zachráněna, a nikoho také nezajímalo, že na divadelním nebi si pan Shakespeare rve vlasy na hlavě, neb jeho miláček zabiják Hamlet byl odsouzen za vraždu muže, kterou mu ve své hře nepředepsal.


celkové hodnocení autora: 98.8 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 5		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: [ - ]		tisk příspěvku

počet komentářů: 8		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 28		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Doll	28.03.2011, 13:42:40

Tvoje povídky mají prostě vlastní styl, který je neopakovatelný a ty jakoby balancuješ na tenké hranici komedie a frašky říznuté místy i morbidními motivy. Ano, jak řekl Šíma, ta tragikomika tam byla znát. A mě se to líbilo. :)


ze dne 28.03.2011, 14:21:44
čuk: Děkuji za pozitivní hodnocení, takhle přiléhavě mě ještě nikdo necharakterizoval.

čuk	20.03.2011, 6:54:29

Díky za přečtení. Jo, škola! Přijde doba, kdy se vám po ní bude stejskat. Tam si člověk uvědomí nepoznatelnost světa, jako u té mé "detektivky."

Jujacek	19.03.2011, 20:46:48

Hmm, tak já tě taky budu tiše obdivovat, protože mám stejný problém jako Sidonie, a to dokonce i na jazykovce, kde taky jsem :D :) A kdo vraždil? To už se nedovíme (jestli to tedy nebyl popravený - jen reakce na tvou reakci u Šímy O:)), to ví už jen pan pachatel... Líbilo ;)

Šíma	17.03.2011, 19:57:49

Pěkné, úsměvné (až tragikomické)! ;-)


ze dne 17.03.2011, 21:52:40
čuk: Děkuji. Jenže ono je to i detektivka. Kdo tedy vraždil?

Sidonie Kermack	17.03.2011, 16:51:31

Ahoj čuku, máš můj obdiv. Líbí se mi to, je tam napětí i humor. Já osobně nedokážu napsat cokoli "čtivého" na předem zadané téma a už vůbec ne na udaný počet vět/slov. Takže nejvíc jsem se vždy ve škole (i v jazykovce) vyřádila na "volné téma", čehož se hrozili ostatní. No, možná si pan Shakespeare rve vlasy, ale pokud ví, že tohle psal "syn národa Švejků", tak se asi chechtá, neb nám není nic svaté:-).


ze dne 17.03.2011, 21:51:59
čuk: Tvé hodnocení mě potěšilo. Já postrk potřebuju, jinak nemám motivaci (a odvahu, když tolik textů čtu na saspi).