» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Slova jdoucí ze srdce, hřejí tři zimy."

K. Čapek

počet přístupů: 2141682

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 2 ::

:: /Vln/o bytí ::

Ada	publikováno: 23.03.2011, 21:26


	Jsem příliš vzdálená na doteky obyčejná jako káro deky jejíž teplo ti nechybí Jsem příliš na dosah pro toužení žena co sebou je i není když neslyší a nevidí Jsem příliš jistá nejistota prázdnější víc než celá nota které hraní se jen zdálo Vždyť linky v notové osnově uplavaly dávno po vodě Jsem? Ano Jsem příliš málo


celkové hodnocení autora: 98.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 11		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 17		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 48		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

kulkul	26.07.2011, 12:24:57

Jsem sobě myslím příliš známá, navyklá... ty čisté nové vjemy, jež druhé snad k básním vedou, slyšet a cítit nedaří se mi. Básnička z prázdnoty vzniklá to sympaticky přiznává. Název-rébus je odstrašující, "Spor o bytí" by bylo mnohem lepší. Nápad s celou notou je pěkný.


ze dne 23.08.2011, 0:03:43
Ada: Dekuji

Vister	30.04.2011, 7:39:05

Ve vaší básni se původně mapované obrázky nejsou zvyklí číst, ale velmi elegantní. Děkujeme vám.


ze dne 23.08.2011, 0:02:29
Ada: Prosime vam...

trpaslík	05.04.2011, 17:02:29

Mě se tvá báseň libíla...jen jsem nějak nepochopila tento verš obyčejná jako káro deky, jinak pěkná:)


ze dne 23.08.2011, 0:04:38
Ada: karo deky je obycejne, jednoduche, predvidatelne... dik

Ada	25.03.2011, 19:41:39

nově si myslím, že by znělo možná lépe "které o hraní se zdálo", ale co už

40	24.03.2011, 15:59:41

Ale jsi a uvědomuješ si to, to je hlavní, byť s nějakou zatrpklostí (nejtěžší je odpouštět sobě).


ze dne 25.03.2011, 19:43:23
Ada: pokud vůbec jde odpouštět sobě...děkuji

čuk	24.03.2011, 8:57:53

Smutně dojemná, trochu sebeironická, ze zoufalství. Ale metaforika, hlubší myšlenka i vtip báseň neopouští. Takže nic není ztraceno.


ze dne 25.03.2011, 19:43:03
Ada: Já vím, že nic není ztraceno...děkuji

obaleč	24.03.2011, 8:47:49

Psaní komentářů mi opravdu moc nejde, ale tvoje báseň se mě dotkla, zvolená slova dokázala dokonale vymalovat smutný obrázek.1Ahoj


ze dne 25.03.2011, 19:42:45
Ada: ahoj, děkuji, myslím, že psaní pochvalných komentářů ti jde moc dobře :-)

Šíma	23.03.2011, 21:23:57

Zdravím. Báseň je hodně náladová, hrdinka nejspíš své přednosti a nectnosti dávno zná. Možná o sobě i tak trochu pochybuje. Nebo ví a nechce si to přiznat? Ono vlnobití lze přirovnat k rostoucím, či slábnoucím pocitům, které se jako pomyslné vlny rozbíjejí o pobřeží (zde mysl oné ženy). Ustane, či neustane a bude sílit, nebo naopak slábnout podle toho, zda je právě onen pomyslný příliv, či odliv? Jako lidé jsme plní emocí, se kterými si občas nevíme rady. A rozum, ten nám do všeho stále kecá... Zůstávají jen pochybnosti. Není to i o nespokojenosti? Ten druhý si může být příliš jistý, ona možná ne... Ale dost zamyšlení. Báseň se čte hezky.


ze dne 25.03.2011, 19:42:05
Ada: děkuji za publikaci i hodnocení a vůbec celý rozbor, který mě mile překvapil