|
|
|

|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 2 ::
|
 |
|
:: Další zářez doktora Benwaye ::
Luky |
publikováno: 28.03.2011, 15:18
|
| Jedné noci se mi zdál sen, kde se potkali dva doktoři. Doktor Benway, smyšlená postava z knih W.S.Burroughse a doktor F.Crane, postava televizního seriálu Frasier. Po probuzení jsem sen rychle zachytil. |
| |
|
|
,,Dobré ráno, Seattle. Od mikrofonu vás zdraví Frasier Crane. Odbila nám třetí hodina ranní, a je tedy ten pravý čas přivítat dnešního hosta doktora Benwaye. Říci dobrou noc by bylo poněkud ironické, tak tedy dobré jitro, doktore.´´
,,Děkuji za uvítání, doktore Cranee, přejděme raději rovnou k věci. Tak tedy, o co vám jako běží?´´ Zapálil si cigaretu značky Benson a Henges, již osmou od vstupu do studia, a významně se ušklíbl na doktora Cranea. Frasier se pokusil zamaskovat zaskočení odkašláním.
,,Dobrá, tak tedy k první otázce. Co vás vede k tak nesmírné brutalitě doktore Benwayi?´´ Doktor Benway chvíli přemýšlí, mezitím típne cigaretu, zapálí si další a dá se do odpovědi.
,,Víte doktore Cranee, Interzóna, čtyřicátá léta. To se musel každý dvakrát ohánět, aby si sehnal kus žvance a škváru. Tenkrát, myslím že to bylo v době, kdy dorazil můj přítel Bull, si člověk v mém postavení, tedy samozvaný lékař s diplomem vytištěným na perličkové tiskárně značky Thor Steinar, kterou jsem musel napřed ukrást, nemohl vybírat džoby. Zkrátka, bral jsem všechno: amputace, narkomany, tasemnice, hemoroidy a spousty dalšího. No a k té brutalitě. Víte, musel jsem dělat proklatě rychle, aby se prašule točily, takže když někdo přišel s hemerákama, místo sterilizace skalpelů, retraktorů a vaty, jsem ho vzal vykrajovačem na jablka opláchnutém v laciné skotské. Když k tomu přidáte tucty narkomanů, kteří si šli pro svůj vikodin či morfium, není divu, že o mně mnozí říkali, že jsem brutální, bezpáteřní parazit více podobný stonožce rodu scolopendra cingulata, než-li člověku.´´
,,Zajímavé. Takto barvitě jsem si to ani nepředstavoval….´´ řekl Frasier a raději si o kousek odsunul židli od společného stolu. ,,…inu, situace vás donutila, že? Ještě by mě zajímalo, jak jste se do Interzóny vůbec dostal?´´ Doktor Benway se zamračil na znamení nechuti mluvit o daném tématu, ale přece odpověděl..
,,No, do Interzóny jsem se dostal koncem třicátých let. A na otázku jak, vám oficiálně nemohu odpovědět, ale při pomyšlení, že nejedeme na živo si to klidně troufnu, mám u sebe totiž mého věrného přítele ráže 5.56 a ten vám kdyžtak domluví.´´
Frasier se začal silně potit, a tak si povolil vázanku a zapálil.
,,Ale nebojte, doktore Cranee, není ještě konec rozhovoru, no ne?´´ a usmál se na Frasiera.
,,Abych snad pokračoval. Nemusím vám snad říkat, že každý cizinec ve čtyřicátých letech v Interzóně utíkal před zákony jeho země. Mne nevyjímaje. Ve čtyřicátých letech bylo v módě zatloukat, a tak nikdo o svých problémech doma nemluvil.´´
Doktor Crane si do studia bohužel nevzal žádné pití, a tak v důsledku kouře, horka a velmi vypjaté atmosféry měl tak stažené hrdlo, že vydal jen krátké zasípání.
,,Doktore Cranee, mohu se teď na něco zeptat já vás?´´ Frasier jen mlčel a snažil se slinami si zvlhčit hrdlo a hlasivky.
,,Mlčení beru jako souhlas, dobře tedy. Mohu vám tu nechat mou vizitku? Ještě stále mne totiž živí medicína, totiž..´´ uchechtl se a dodal:,,Jestli se tomu tak dá říkat, že?´´
Nepřestal se usmívat na Frasiera, který už měl barvu napůl natrávené nedozrálé čočky. Potajmu odpojil svoje sluchátka zpod stolu od nahrávacího zařízení, rychle odsunul židli, vyskočil a za běhu ze dveří odhodil sluchátka na podlahu a prchal k požárnímu schodišti. Doktor Benway si zapálil další cigaretu, vítězoslavně se usmíval a pomalu pokuřoval. Poslouchal tupé ozvěny Frasierových uspěchaných kroků na kovovém požárním schodišti, a přemýšlel kolikátému člověku, a konkrétně novináři, nahnal takový strach, že prchl.
Když se dostal k číslu patnáct, přestalo ho to bavit a dal se na odchod. Po cestě do ordinace, která mu byla zároveň domovem, si koupil další balíček cigaret značky Benson a Hedges, přesunul si zítřejší potrat na pozítřek a přemýšlel, do kterého rádia ho ještě možná vezmou na další noční rozhovor.
Zvedl si límec u kabátu, zapálil cigaretu, posunul klobouk do čela a tiše kráčel ke stanici nadzemky.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
96.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 0 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 0.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 2 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 20 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|