|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 2 ::
|
 |
|
:: Neštěkne po něm ani pes ::
Povídka do WS. Přeji příjemné počtení, snad moc nezklame.
RK |
| |
|
|
Do zakouřeného a pivem nasáklého výčepu vešel tak čtyřicetiletý muž. Hlasitě pozdravil. Měl na sobě sako a v ruce aktovku, protože se cestou z práce, přece nebude stavovat doma. Zamířil přímo ke stolu, kde seděli dva už od pohledu každodenní štamgasti. Nepsaným právem si nárokovali stolek u okna, aby měli výhled na ulici a nic jim neušlo.
„Co dneska probíráte, hoši?“ zajímal se Pepa hned, jak před něho hospodský postavil pěkně orosenou desítku.
Hospodský byl trochu bručoun a kolikrát si říkali, jestli ten jeho dlouhý plnovous vůbec odpovídá hygienickým předpisům, ale pivo točit uměl.
„Ále, Jindra tady zrovna říkal, že až umře, tak po něm neštěkne ani pes,“ začal Petr autobusák.
„Jo, stará je ráda, že mě má každý večer z baráku a co se dětí týče, už ani nevím, jak teď vypadají,“ stěžoval si prošedivělý padesátník s pěkným pivním pupkem.
„To já bych strach neměl, rodina si nemá na co stěžovat. Pěkně to tam šlape jako na drátkách. Docela rád bych se podíval ze záhrobí, jak pláčou a vzpomínají, jaký byl Pepa Klusák frajer,“ kasal se. Na jeden zátah do sebe kopnul pivo a dlaní si utřel pěnu z pusy.
„Slyšíš ho? Vola. To bych tak chtěl vidět,“ kroutil hlavou Jindra a také dopil zlatý mok.
Jedno pivo střídalo druhé a jako obvykle se vedly stále stejné řeči.
„Tak hele, já si nedělám sra-srandu,“ škytal Pepa už značně podnapilý. „A víš co? Tak já vám to dokážu!“ praštěl pěstí do stolu.
Vstal. Zavrávoral a hodil na stůl peníze za útratu. Nejistým krokem vyšel z hospody a křižoval si to domu.
„Pche, já jim ukážu,“ drmolil a aktovkou máchal vpřed i vzad, aby udržel rovnováhu.
Dovrávoral až k jejich domu a rozhodl se, že vyleze na strom, ze kterého uvidí do jejich bytu. První větev měl těsně nad hlavou a dalo mu pěknou práci, aby se v jeho stavu na ni vyškrábal. Kupodivu mu to šlo líp, než samotná chůze.
„Až budu nahoře, hezky si poslechnu, jak se mě už nemůžou dočkat,“ pochechtával se pro sebe. „To chlapům zavře hubu.“
Ozvalo se křupnutí a Pepa se zřítil dolu. Opilým prý přeje štěstí, Pepovi se však vyhnulo.
***
Žena ve středních letech seděla u jídelního stolu. V ruce měla mokrý kapesník a druhou si podpírala čelo.
„Mami, opravdu nechápu, proč tak vyvádíš! Před námi nic hrát nemusíš. Stejně si ho nemilovala,“ řekla ostře jejich šestnáctiletá dcera.
„Nech toho, prosím,“ zašeptala matka.
Holka si sedla ke stolu a nalila matce panáka Becherovky. Za chvíli se přišoural i její bratr.
„My víme, že si to táhla s Milanem,“ pokračovala holka.
Matka na ně nevěřícně pohlédla a tváře se jí zalily rudou barvou. Sáhla po nalitém panáku a vyklopila ho do sebe.
„Já to chápu, nevadí mi to. Vždyť všichni víme, jaký táta byl. Teď se konečně cítím svobodná.“
„Takhle nemluv,“ pokárala ji matka.
„Mě to teda trochu vadí,“ přidal se kluk.
„Ty si ještě mladej a nerozumíš tomu,“ utrhla se na něho sestra.
„Mladej! Jen o dvě minuty,“ nedal se.
„Je světově prokázané, že chlapi pobírají rozum daleko později a někdy vůbec ne. Tomu ještě nemůžeš rozumět,“ mudrovala sestra.
Bratr se ušklíbl. „Ale zabírám si tátovu trucovnu, už jsme se se ségrou domluvili. Budu mít z toho pěkný pokoj. Stejně nevím, co tam dělal a proč jsme tam nesměli!“
„Váš otec psal příspěvky do časopisů a taky pracoval na nějakém románu,“ prozradila matka.
„Cože?“ vyprskla pobaveně holka. „Tak to se mi nechce věřit. A o čem tak měl být? O tom, jak mít správně seřazené boty nebo jak pít do němoty a přesto najít cestu domu!“
„Opravdu bys o něm neměla takhle mluvit.“
„A proč ne? Nepamatuješ si, jaký byl? Všechno přesně srovnané a na předepsaném místě. Boty musí směřovat na sever a běda, jak se špička stáčí na severovýchod! Ale chlastat mohl. Přestal nás komandovat, jen když ze sebe nebyl schopen vypravit slovo.“
„Jo, a taky jak prohrál v kartách peníze na dovolenou, to si zapomněla?“ přidal se kluk. „To mu nezapomenu!“
***
„Hele, slyšel si, že Josef je po smrti?“ přitočil se v erární kuchyňce mladík k jedné ze sekretářek.
„Fakt? Tak tomu věřím, protože ještě nikdy v práci nechyběl. Ten magor snad chodil do práce i s horečkou,“ odpověděla blondýnka v krátkém kostýmku.
„To máš recht. A kdo půjde na jeho místo, možná bych o tom přemýšlel?“ přidal se další.
„To nevím, ale konečně tu bude klídek. Nikdo nám nebude dělat čárky, kolikátou už máme kávu a jak často chodíme na záchod. Všichni si oddychnou!“
Ostatní souhlasně pokývali hlavami.
***
Do hospody vrazil Petr autobusák. „Jindro! Tak Pepa to má za sebou!“ vysypal ze sebe, ještě než dosedl.
„No nekecej!“ podivil se a podrbal se na pupku. „A co se mu stalo?“
„Prej spadl ze stromu,“ uchechtl se Petr.
„No, stejně to byl strašnej vejtaha. Kdo měl ty jeho žvásty pořád poslouchat.“
„Ale aspoň se na něho napijem,“ pozvedl Petr půllitr.
„Jo, tomu se nebráním. Pít se dá na všechno!“
Vousatý hospodský si pod pultem nalil panáka Fernetu. Zamáčkl slzu a povzdechl si:
„Jo, bude mi chybět. Málokterý štamgast dokázal za večer udělat útratu za tři hosty! Tak na Pepu!“
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
97.2 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 2 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
[ - ] |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 17 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 40 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
