| Nepravidelný verš. Věnováno všem dnům, v nichž kdy pominulo léto. |
| |
|
|
Mrtvolný třas
obzor pošmourný a pustý
prochází mým okem
a jak krev mými ústy
úskok za úskokem
léčka a zrada
satori a pravda
Úžlabinou mé hrudní kosti
plavou kůži, žebrovím a tkání
tiše plynou vlny bezuzdnosti
plní ztrouchnivělé srdce bez života
a za okamžik vstoupí bez vyzvání
neživý přízrak noci
silueta posledního Hugenota
zadáveného psy
na nábřezí Seiny
Nesvítá
nepohnout se!
Osud nezůstává beznadějný
pokud vesmír není vším
a bledá tvář se nevyjeví sytá
za syčení hadů
za syčení splavů
Bůh je mrtev
a Kierkegaard byl bůh
i Nietzsche byl bůh
a ta černovláska s náhrdelníky
kterou jsem včera potkal
ta byla taky bůh
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
99.4 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 0 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 0.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 3 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 32 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
