obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Hlad a láska určují veškeré lidské dějiny."
Buddha
obr
obr počet přístupů: 2915550 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39823 příspěvků, 5773 autorů a 391828 komentářů :: on-line: 3 ::
obr

:: Zrada - část 11. ::

 autor ivanka.suhinka publikováno: 10.04.2011, 15:26  
Poslední část... Sna se bude líbit a stím závěrem jsem to nepřehnala :) Plánovala jsem to tak ale od začátku, takže námitky na toto téma neberu :D
 

Všechny televize, rádia a noviny se stále dokola zaobíraly i po pěti dnech událostí, která se stala v Seattlu. Snažily se všemi prostředky zrekapitulovat příběh Samanty Montgomeryové a členů SIO. Margaret Donnelová získala exkluzivní smlouvu hned ten den, kdy natočila reportáž od CNN a nyní na jejich kanálu běželo několikrát za den její barvité líčení a vše co se stihlo natočit.
Samanta mezitím odolávala náporům novinářů a všemožně se snažila přesvědčit svého ošetřujícího lékaře, aby ji propustil z nemocnice.
„Prý plánuješ útěk,“ promluvil, na ještě stále bledou dívku, muž, který vstoupil do jejího pokoje. Poté ji lehce políbil na rty.
„Další kytky? Nemám jich tu už dost?“ Daniel pohledem prolétl celou místnost, která v některých rozích připomínala květinářství, a zlehka se usmál.
„Ty ale nejsou ode mě. Mám snad začít žárlit?“
„Možná… Blázínku, jasně že ne. Už to šílenství pominulo?“
„Ne a myslím, že je to čím dál horší. Snaží se totiž vytáhnout úplně vše od společnosti, která měla chránit obyvatele. A zatím se jim to poměrně daří. Ale nebudeme mluvit o tom. Co ty? Jak ses měla?“
„Skvěle. Chvíli jsem odpočívala, pak si četla, pak zase odpočívala. Prostě perfektní zábava pro člověka jako jsem já,“ odpověděla a lehce kysele se usmála.
„Ale no tak, Sam. Už to nebude dlouho trvat, věř mi. Chceš být zase fit a ve své neodolatelné kondici, ne? Jak jinak bys mohla pokračovat ve své práci legendy?“
„Nechci se vrátit do služby,“ tiše poznamenala a sklonila hlavu.
„Chápu, tak spolu budeme prodávat květiny. Zásobu tu máme pořádnou.“ A usmál se.
„Myslíš to vážně? Nenapadlo mě, že by,“
„Sam,“ promluvil a sklonil se k ní. „Už mě nebaví být stále ve střehu. Díky téhle situaci jsem si uvědomil, že mám ve svém životě pořádný chaos a chci zkusit něco jiného. Třeba se usadit a pěstovat zeleninu, nebo prodávat noviny, je mi to fuk. Hlavně, když budu mít klid a budu s tebou.“ Poté ji znovu políbil a sednul si do křesla naproti.
„Co Archibald a … Adam? Já vím, že se ti o tom nechce moc mluvit,“ rychle dodala, když spatřila pohled, který na ni vrhl, „ale opravdu mě to zajímá. Chci vědět, co s nimi bude a lékař byl tak strašně milý, že mi dokonce zakázal televizi, abych prý měla klid.“
„Co ti mám k tomu říct? Byli zatčeni a obviněni z několika trestných činů, jako třeba vraždy nebo vydírání či maření soudního vyšetřování. Je jasné, že z vězení už nevyjdou. Ale vzhledem k tomu, že se oba snaží hodit vinu jeden na druhého, asi se proces trochu protáhne.“
Po těch slovech do pokoje vstoupil lékař a mladého muže i přes dívčiny protesty nemilosrdně vykázal ven se slovy, že pacientka se musí léčit.
„Přijdu zase zítra,“ zavolal na ni a poslal vzdušný polibek, než se za ním dveře zavřely. Samanta v tu chvíli zamyšleně pohlédla z okna a její tvář zkrabatila malá vráska na čele. Začala usilovně přemýšlet…

„Zdravím otče.“
„Co ty tu chceš?“ Opovržlivě se ho otázal William.
„Popovídat si, třeba. Víš, vážně mě mrzelo, že jsem se musel o tobě, Adamovi a Samantě dozvědět takhle. Proč si mi to neřekl sám?“
„Cože?“ Nechápavě se na něho zahleděl a jeho pohledem problesklo lehké poznání.
„Přece to, že díky „Samantě“, ironicky zabarvil hlas, „se má matka zabila. Byla to přeci ona, díky které má matka začala brát drogy a nakonec skončila tak, jak skončila. To díky té děvce si šáhla na život.“
„Danieli!“
„Co?! Není to snad pravda, že byla tvojí milenkou? Není snad pravda, že to matka zjistila a proto k tomu sklouzla?“
„Co chceš dělat?“
„Udělám to, co tvůj pitomý syn nedokázal. Pomstím se jí. Ale ne za tebe, nýbrž za ženu, která mi dala život. Splní se ti sen, ne? Nebude s tebou, nebude s nikým. Tečka.“
Po několika vteřinách ticha promluvil opět ze starších Mcfeersonů. „Jak dlouho to víš?“ přičemž ho zamyšleně pozoroval a zlehka se poposadil na vězeňské židli.
„Už docela dlouho. Začal jsem to tušit ve chvíli, kdy vyváděla ohledně Sami. Nebyl jsem si však jistý. Každopádně jsem věděl, že mi začíná důvěřovat, takže jsem jí popostrčil k útěku, protože přiznejme si to, otče. Je dobrá, ale ne na tolik, aby odtamtud uprchla. Pak už zbylo jen čekat na to, jestli se ozve a s čím. Můj odhad byl správný. Asi má vážně slabost pro McFeersony.“
„Nesmíš to udělat!“
„A co otče? Zabít ji? To nemám zatím v plánu, i když proč bych vlastně neměl? Protože i přesto všechno ji miluješ, je to tak? Každopádně abych se vrátil k mému plánu. Míním jí udělat dítě, protože uznej sám, co je horší, než ztratit to, co na světě miluješ nejvíc? No uvidíme, jak budu ve svém plánu dokonalý. Určitě však dojdu dál, než vy dva. Jak jistě víš moc dobře sám, sex s ní je skvělý, tak proč to uspěchat?“ S těmi slovy vstal a odkráčel k východu. „Jo a otče? Zapomeň na to, že bys ji mohl přesvědčit o mé povaze a plánu na její zničení. Víš přece, že ti už nikdy nebude věřit. A pro jistotu se raději přesvědčím, aby k tvé návštěvě neměla ani důvod. Víš, co tím chci říct, že? Sbohem.“ A s tím opravdu odešel doprovázen zoufalým voláním svého druhého rodiče…


 celkové hodnocení autora: 73.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 4 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 7 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Peter Stumpf 21.06.2011, 17:42:11 Odpovědět 
   Myslím, že se to zlepšovalo díl od dílu:)
 Šíma 10.04.2011, 14:54:13 Odpovědět 
   Zdravím.

Tak... Daniel se pěkně vybarvil, jen co je pravda! Ne nadarmo kdosi řekl, že pomsta se servíruje nejlépe za studena. A Daniel se pomstí nejen Samantě, ale i svému otci. Je závěr příběhu pro mne překvapením? Musel jsem si jej přečíst hned nadvakrát... Netuší něco i Samanta? Ony vrásky na její tváři mohou i něco málo napovědět, kdo ví? Příběh skončil a spravedlnosti bylo učiněno zadost, co vím si můžeme přát?

Našel jsem několik "maličkostí":
====================

„Myslíš to vážně? Nenapadlo mě, že by,“ -- (tři tečky? za přímou řečí není žádná uvozovací věta)

„Co ty tu chceš?“ Opovržlivě se ho otázal William. -- (nejspíš malé "o" ve slůvku "Opovržlivě" - vypadá to, že jde o uvozovací větu, která navazuje na přímou řeč)

„Přece to, že díky „Samantě“, ironicky zabarvil hlas, „se má matka zabila. ... -- (menší chaos v uvozovkách - viz "Samantě") -- „Přece to, že díky Samantě," ironicky zabarvil hlas, „se má matka zabila. ...

...takže jsem jí popostrčil k útěku... -- ji popostrčil (koho co)

Tož tak... Hezký den přeji! ;-)
 ze dne 10.04.2011, 21:10:47  
   Šíma: Nečekal jsem to a měl jsem dojem, že Daniel drží opravdu se Samantou! Byl jsem docela překvapený! ;-)))

P.S. Zkus se na tuto pasáž podívat jinak, původní text:

„Co ty tu chceš?“ Opovržlivě se ho otázal William.

- text po přeházení slovosledu:

„Co ty tu chceš?“ otázal se ho William opovržlivě.

(a je to jasné, jde o "uvozovací větu", čili větu, která navazuje na přímou řeč a blíže vysvětluje způsob Williamova vyjadřování, tedy jeho postoj, popřípadě citové rozpoložení v momentě, kdy toto pronášel - aby byl čtenář více v obraze)

„Co ty tu chceš?“ William se tvářil opovržlivě.

(tady už o uvozovací větu nepůjde, nenavazuje na přímou řeč, přestože není vyloženě jasné, kdo tuto větu pronesl a kdo se tváří opovržlivě)

Tak a dost... Bo se v tom nakonec taky zamotám! ;-)
 ze dne 10.04.2011, 20:05:57  
   ivanka.suhinka: Jujda děkuji za tak rychlé okomontování :)
jinak "Samanta" byla v uvozovkách právě proto, že ji označil ironicky. Docela dlouho jsem přemýšlela jestli to tak napsat :)
A co se týká malého o u slova opovržlivě, tak je to tak určitě? Ptz v tomhle mám trochu bordel a teď si mi zamotal hlavu ještě víc :)
Ještě by mě zajímala malá drobnost :) Píšeš: je pro mě závěr překvapením? Musel jsem si ho přečíst dvakrát... to tedy znamená, že ano nebo ne? Předem díky za odpověď. Iva
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
ciernezviera
(4.6.2020, 01:54)
TheaK
(16.5.2020, 11:57)
Ka
(11.5.2020, 21:51)
BukBird
(3.5.2020, 22:07)
obr
obr obr obr
obr
Opuštěné hřiště...
Fallen angel
Sestře a nám
Fantagiro
Míjení
Polly
obr
obr obr obr
obr

Nadějná budoucnost naší iluze
Tlapka
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr