obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Ženy jsou jako sny - nikdy nejsou takové, jaké bys je chtěl mít."
Luigi Pirandello
obr
obr počet přístupů: 2915495 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39737 příspěvků, 5764 autorů a 391455 komentářů :: on-line: 3 ::
obr

:: Dotkni se mě ::

 autor Hnědoočka publikováno: 10.04.2011, 15:50  
Krátký textík, který jsem napsala pro Evropu ve škole
 

Jmenuji se Šašek, tak my vždy starý pan loutkář říkal. Avšak loutky od nás, z krabice mi říkají Hřebíček, protože jsem si před mnoha lety poranil nožku, když jsem pánovi spadl ze schodů a on mi ji opravil hřebíčkem, abych byl zase v pořádku. Miloval jsem ho, vlastně my všichni a dlouho jsme s ním hrály představení dětem a dokonce i dospělým, ale s dětmi to byla větší zábava. Ty nás bedlivě poslouchaly a varovaly před nebezpečím.
Jenže vše dobré zřejmě musí skončit. Pán nás opustil. Nevím proč a jak. Pamatuji si jen, že po dlouhém spánku v krabici jsme už všichni chtěli ven a tak já, hlavní loutka, jsem vykoukl ven. Pán tu však nebyl. Nikdo tu nebyl. Leželi jsme na poličce mezi mnoha jinými kufry a balíky. Napadlo mě, že si pán odskočil a vrátí se pro nás. Neřekl jsem tedy pravdu svým přátelům. Řekl jsem: „ Ještě nejsme na místě. Máme spát dál. “ Vím, že lhát není dobré, ale nechtěl jsem je vyděsit a hlavně jsem doufal, že se vše brzo vysvětlí a já zas spatřím jeho vrásčité modré oči a úsměv se zlatými zuby. Vždy to tak bylo. Ať se stalo cokoliv, vždy jsme se znova shledali. Čas plynul a pán stále nepřicházel a já se snažil uklidňovat loutky, ale nešlo to. Báli se. Nelíbilo se jim v bedně, a proto nahlédli ven a pochopili dřív než já, že se náš pán už nevrátí.
„ Opustil nás.“ Řekl přímo statný chasník Honza, jak měl ve zvyku. Ty dvě slova nás všechny zasáhly přímo do srdce. Někteří z nás tomu nechtěli věřit jako princezna, která stále věřila, že se vrátí a nikdo jí nedokázal přesvědčit o opaku. Jiní, ku přikladu, jezinka s čertem a vodníkem, zuřili. Dřevěná srdíčka je velmi bolela a svůj žal překovali v nenávist a vztek. Začali nezřízeně pobíhat po místnosti, kde jsme byli, a ničili, co se jim připletlo do cesty, a doufali, že ho tak upozorní, že jim ublížil a musí se vrátit, aby to napravil. Překvapivě drak nezuřil ani bezmezně nevěřil návratu starého pána. Prostě si lehl na dno krabice a vůbec se nehýbal. Mlčel a nereagoval na nikoho, ani na milovanou čarodějnici. Ztratil chuť dál žít. Neměl k tomu důvod, vlastně žádný z nás. Pán nás opustil a my neměli pro koho hrát. Věděl jsem, že nakonec všichni skončíme schouleni na dně krabice, dokud se naše oblečení nerozpadne a nitky nepromění v prach.
Věděl jsem také, že jedině já s tím můžu něco udělat. Jsem přeci hlavní loutka. Šašek, ten co uvádí příběh, provází jím publikum a hlavně ho uzavírá. Jsem Šašek, a ten se nesmí vzdát. Musí chránit své bratry a sestry, své loutky. Proto jsem se vydal hledat někoho, kdo se o nás postará. Sešplhal jsem po regálu na podlahu a pomalu se prosmýkl ven uvolněnými dveřmi. Objevil jsem se na rušném místě. Lidé chodili sem a tam. Nedaleko ležela silnice, kde se míhala obrovská auta. Vyděsilo mě to. Já neznal dobře ten cizí svět. Pán nás vždy vyndával na klidných místech, kde na nás čekaly natěšené tváře. Teď se kolem mě valily velké obludy, které mě vůbec neviděly a pokud si mě všimly, koply do mě jako do plechovky od piva. Vždyť jsem nic neudělal, křičel jsem vevnitř a přál jsem si jim to vrátit, aby chápaly, že to bolí a já nejsme jen kus hloupého dřeva na šňůrkách. Přesto jsem se přemohl. Postavil jsem se na vratké nohy a kulhal směrem, kam mě vedlo moje srdce. Pajdal jsem pomalu po kraji chodníku a narážel na různé věci, z nichž jsem většinu ani neznal. Třeba zvláštní průhledné věci, co byly dvakrát tak větší než já s nápisem Pepsi, Cola nebo jinými. Když jsem se jich ptal, mlčeli. Zřejmě spali, napadlo mě. Proto jsem je nechal klidně odpočívat a pokračoval v cestě, která neměla konce. Šel jsem stále dál a dál, ale moje srdce mi neřeklo stůj nebo už jsme skoro tam. Prostě velelo, jdi dál a já se snažil. Stále jsem pokračoval, až hřebíček v mé noze povolil. Nožka padla stranou a já věděl, že je po všem. Jedna nožka neunese dřevěné tělíčko loutky a nikdo, kdo by opravil starou loutku tam nebyl. Vzal jsem svou nožku a odplazil jsem se do stínu stromu. Díval jsem se před sebe a plakal. Možná si řeknete, že loutka nemůže plakat, ale to se hrozně pletete. Může, a hodně. Zklamal jsem je. Všechny své milé. To já přeci dělat nemám. Jsem Šašek.
Den přecházel v noc a znova v den. Velké kapky deště padaly na mé dřevěné tváře a zanedlouho mě pálilo slunce do unavených očí. Vítr mohutně foukal, pak však ustal a lístky popadaly na zem, jako má naděje do nicoty a já věděl, že se blíží ten okamžik, kdy navždy zavřu oči, schoulím se na dně krabice a zapomenu své jméno, své vzpomínky a budu tím, za co mě mají. Pouhý kus dřeva.
Naposledy jsem rozevřel unavené oči. A uviděl jsem. Černé lodičky. Pomerančové šaty, které se ke mně pomalu sklání. Její jemné ruce se mě lehce dotkly a přijaly mě do svého něžného obětí. A když jsem se podíval do jejích hnědých očí, nepoznamenaných stářím a zahřál v jejím laskavém úsměvu, věděl jsem, že vše bude dobré. Že drak znova vylétne ze dna krabice a usedne jí do vlasů. Že princezna začne tančit a smát se nevěřícím. Že čerta, vodníka a jezinku příjme teplá náruč a dá jim zapomenout na bolest a společně nám vrátí radost, až spolu roztáhneme oponu a prožijeme další dobrodružství.


 celkové hodnocení autora: 90.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 1 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 22 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 10.04.2011, 15:50:15 Odpovědět 
   Zdravím.

Pěkný (až sladkobolný) příběh s dobrým koncem. Osobně mám rád happyendy, protože život sám o sobě je mnohdy tvrdý (nechtěl jsem napsat: krutý). Líbí se mi ona myšlenka o hledání a nalézání (nejen ztracené naděje), ale také o nevzdávání se. Kdyby se náš "Šašek" nevydal vstříc neznámu a neriskoval, skončily by loutky bůh ví kde. Snad je v textu zakleto (mezi řádky) i nějaké to poselství. Dílko se jeví být pohádkou, neřkuli bajkou, kde neožívají zvířata, ale loutky, čili neživé kusy dřeva, do kterých snad i zakleli život jejich tvůrci (a také loutkoherci, kteří je vodili a jejich prostřednictvím vyprávěli příběhy a obveselovali tak druhé). Zase mě to chytlo a rozpovídal jsem se... Pardon!

Teď ta druhá strana "mince". Pozor na nadbytečné mezery v textu (zejména v přímé řeči), stejně tak na shodu podmětu s přísudkem, občas není jasné, zda jde o loutky, či něco jiného (v jakém smyslu a jakým způsobem se vyjadřuješ o samotných hrdinech tohoto příběhu).

-- „ Ještě nejsme na místě. Máme spát dál. “ -- (mezery v uvozeném textu jsou navíc)

-- Báli se. -- (ONI, nebo LOUTKY?) -- Bály se.

-- „ Opustil nás.“ -- (znovu mezera navíc)

-- Když jsem se jich ptal, mlčeli. Zřejmě spali, napadlo mě. -- (Kdo mlčel? Prázdné lahve a další pohozené věci?) -- mlčely -- spaly

Hezký den a mnoho zdaru v další tvorbě! ;-)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
endlessness
(3.4.2020, 01:58)
Elis66
(1.4.2020, 21:52)
kapsymedu
(30.3.2020, 15:36)
Abisek
(26.3.2020, 11:55)
obr
obr obr obr
obr
Zápas
Karule
OBRYS
Tilda
Velká Čtyřka
Anne Rowan
obr
obr obr obr
obr

Společenstvo Elementálů:Posled...
MC_Kejml
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr