obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"V pohromách se většinou z přátel stávají nepřátelé."
Caesar
obr
obr počet přístupů: 2916102 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39836 příspěvků, 5847 autorů a 393429 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: POHÁDKA 1,2 ::

 autor baaba publikováno: 12.04.2011, 12:32  
Bylo, nebylo...
 

*1*

A bylo sněhu toho roku.
Až se v Boromírském lese smrky ohýbaly a
klaněly se jedlím. Jedle se zas na oplátku
skláněly k smrkům a borovice se ukláněly všem.
V knížectví pana knížete Boromíra už vládl věky mír
a dobře se žilo lidu prostému i stavu panskému.

Čarodějnické dcerky kouzelníka Hromďase se
proháněly v houštinách, kde plašily zajíce a
srnky. Dokonce i paní liška vylezla z nory,
aby se podívala, co je to venku za hlahol.
Když viděla, jen pokývala hlavou a prskla:
„Holky bláznivý.“ Pak zalezla do svého
pelíšku se ještě chviličku prospat.

Mardžána, Margona a Mara, jak se dcerky
jmenovaly, si honičku zpestřovaly hrou na
schovávanou. Ale nebyla to obyčejná hra.
Uměly už hodně kouzel a každá z nich se
dokázala proměnit tak, aby ji sestry okamžitě
nepoznaly.
Nejlepší a nejnovější kouzlo znala Mara.
Naučila se sama proměnu na jedlovou šišku.
V kouzelné knize (kterou potají otevřela) byl
návod i na proměnu ve starý pařez, ale jak
správně usoudila, šišek bylo v lese mnohem víc.
Takže teď ležela na závěji pod statnou jedlí
a s pobavením pozorovala Margonu s
Mardžánou, jak ji marně hledají.
Najednou zaslechla, že zafrkal kůň.
I obě sestry zpozorněly.
Z úžlabiny se tiše ozvala veselá melodie, kterou
si tlumeně pohvizdoval mladík, co vedl za
ohlávku vzrostlého valacha. Kůň měl do
postroje zavěšenou odvětvenou kládu, jíž
táhl smykem tak lehce, jako by ani sněhu nebylo.

„Martin!“ Vypískla Margona, chytla sestru za
ruku a zmizely v mlází. Mara jen v duchu
vrtěla hlavou. Obě se umí proměnit na vítr
nebo na vodu, tak proč se tedy schovávají
jako lidi? Musí se jich na to potom zeptat.

Mladík s valachem se přiblížili skoro až k ní,
když si Martin všiml, že kůň pokulhává.
„Ale, ale copak Ferdo…? Že by spadla podkova?“
Přitáhl otěž a postupně mu prohlédl všechna čtyři kopyta.
„No… a kdyby jenom jedna.
Musíme se vydat do vsi, tam tě kovář oková.“
Odpojil kládu od postroje, pohlédl na ni, s
úsměvem prohodil „nikam mi neuteč“ a začal
se obracet i s Ferdou k domovu.
Ten málem v té chvíli dupl kopytem na Maru,
která rozšustila nazlobeně šupiny:
„Pozor, POZÓÓR! O p a t r n ě !!! chlape…
Podívej se, kam ten tvůj vůl šlape…!“
Mladík ale neslyšel, nerozuměl jedlové řeči
a začal se od Mary a sester v houští vzdalovat.

Ne nadarmo požádal kládu, aby zůstala na svém místě.
V Boromírském lese se totiž někdy stávaly podivuhodné věci.
A i klády se občas samy přemístily z místa,
kam je natahal s Ferdou, na úplně jiné.
Ve vsi se říkalo, že v lese straší, ale takovým řečem
se Martin jenom smál.
Už pátý rok kácel, odvětvoval a svážel stromy,
jenže strašidlo nikdy žádné nezahlédl.
Už pátým rokem měl od pana knížete glejt na
prodej dřeva pro celé knížectví a za celou dobu
v lese nic zvláštního ani nezaslechl.
Jen to přemísťování věcí.
Trochu mu to hlavou vrtalo a ne že ne,
ale byl mladý, veselý a starosti si moc nepřipouštěl.
Vždycky nakonec zanotoval:
„Ono se nám to nějak vyvrbí… a VŠECHNO stejně jenom vítr ví.“



*2*

Z mlází vykoukly dvě hlavy.
„Fíha… to bylo o ždibec,“ odfoukla si Margona.
„Tatínek by se hněval. Jako trest, na celý prosinec,
by z nás udělal dřeva. Vlastně prosinec…
toho už je kousek jen. Takže na leden.“
Mardžána zakroutila hlavou: „Proč by to dělal?
A… copak nás vidí?“
„Znáš přece pravidlo,“ vskočila jí do věty sestra
a obě souhlasně pronesly:
„Hlavně si nevšímat lidí…“

Maru už přestalo bavit si hrát na schovávanou,
když ji nikdo nehledá, a zamumlala vratné kouzlo.
Zjevila se sestrám za zády a trošku je polekala, když dodala:
„Ale tenhle mládenec, co bydlí na kopci v chaloupce z chvojí,
tenhleten, sestřičky, za zájem stojí.“
Margona pokrčila nosem.
„No, on mě vlastně nijak zvlášť neláká, ale přiznávám,
je to kus fešáka a… …a chtěla bych se naučit jezdit na koni.“
„Na koni?“ zasmála se Mardžána.
„Mě si jízdou na Ferdovi sotva někdo nakloní.
To kdyby zapískal nějakou písničku jenom pro mě,
tak potom bez pochyby.“
„Mardžáně se Martin líbí!“ vykřikla Margona. „A tobě, Maro?“
„Ani dost málo,“ zalhala, „jen si ho nechte.“
„Urrrčitě,“ zavrtěla nevěřícně hlavou Margona.
„Ještě bys škrábala nehtem, až se ti to rozleží.“
„Já? Tobě straší ve věži a… už bylo dost křiku,“
snažila se odvést řeč.
„Jsme jako banda výtržníků, co vyřvávají na lesy.“
„Výtržníků říkáš…?“ usmívala se Mardžána a klepla
loktem Margonu do boku.
„Pojď, vyškubem jí pačesy.“
Z hry na schovávanou se vmžiku stala hra na honěnou.
Ve vteřině byly čarodějnice ty tam.
Jen jedny do široka otevřené oči pozorovaly to náhlé ticho.

Martin se doma přioblékl a do opasku dal zlaťák,
co utržil z poslední fůry smrčí pro pány ze mlýna.
Chtěl se zastavit u hokynářky ponakoupit a přemýšlel,
že by možná i na žejdlík k putykáři zašel.
Ferda před chalupou odfrkával, až mu šla pára od nozder.
I on se na výlet těšil. Dostane nové podkovy a kovářovic
Librunka mu vždycky dala nějakou dobrůtku.
V létě jablko nebo mrkev, ale takhle v zimě to bude určitě cukr.
Navíc se u kováře potká s Bělkou, kobylkou,
do které byl už dávno zakoukaný.
Už aby byli na cestě, usmíval se.
No… nedivte se, i koně se umí usmívat… a jak hezky.


 celkové hodnocení autora: 97.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 1 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 4 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 14 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 čuk 14.04.2011, 9:44:58 Odpovědět 
   Kombinace poezie, humoru a kouzelnického fantasy se mi líbí. Tohle členění do krátkých řádků textu škodí. Taky odstavce by se daly lépe vytvořit.
 ze dne 14.04.2011, 23:39:53  
   baaba: děkuju čuku
...další dílek se pokusím vložit jinak (to už jsem psal dole) :)
 Šíma 12.04.2011, 12:29:03 Odpovědět 
   Zdravím.

Trochu chodím kolem Tvého pohádkového příběhu jako kocour kolem horké kaše. Není to špatné čtení. Text je víceméně čtivý, zprvu trošičku "strojený", má svou atmosféru, místy je humorně laděný. Při prvním čtení jsem se musel představit, zda mě nešálí zrak, ale je to tak, dialogy Tvých postaviček se rýmují. Zda je to k užitku, či prospěchu nechám na dalších čtenářích. Osobně mi to zase tolik nevadí. Uvidíme, jak bude příběh pokračovat, zda nebude mít Martin pletky s některou z čarodějných dcer a co z toho vůbec vzejde. Nakonec, pomalu si už začíná zvykat, že v tom lese straší...

Text je po technické stránce mírně rozházený, když si zvětším písmo, roztrhají se jednotlivé věty do více řádků. Možná za to může odřádkování pomoci klávesy "Enter" (čili ruční ukončení řádku) a ne automatické (podle uvážení textového editoru, kdy se "odentruje" již jen hotový odstavec). Text si pak drží víceméně podobu odstavce i při změně velikosti textu. Čert ví, může jít i o chybu při kopírování přes schránku (viz CTRL-C a CTRL-v) z Wordu do okna pro vkládání textu v inernetovém prohlížeči, který nezvládá všechny ty kouzla moderních textových editorů...

Ale to jen na okraj. Ono také záleží na tom, jak bude textík vypadat, tedy na jeho vzhledu. Je to první věc, které si čtenář všimne (viz členění textu do odstavců, použití přímé řeči, apod.). Následně jdou na řadu překlepy a gramatické chybky (žádných "kaněk" jsem si nevšiml) a pak chybky stylistické, apod. Text se čte víceméně dobře. Uvidíme, na jaké známce se domluvím se svým druhým já... ;-)

Hezký den a mnoho zdaru v další tvorbě!
 ze dne 13.04.2011, 0:22:10  
   baaba: Děkuju za publikaci a poznámky.
...s tím vkládáním jsem trochu bojoval a zjevně to technicky nevybojoval ...příště zkusím vložit jinak.
Text nabírám z formátu A5 a tady je to zjevně A4
...nu, uvidím.
Přeju hezký den :)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
YellowSkye
(29.7.2022, 08:38)
IndigovaRuze
(24.7.2022, 09:11)
Bath
(14.7.2022, 15:52)
Personal Mastery
(8.7.2022, 13:20)
obr
obr obr obr
obr
Hasí si to po r...
Centurio
Živé dílo
ropnej vrt
Žena Blažena
MarkízDeSade
obr
obr obr obr
obr

Con los Colegas - 13. kapitola...
Wheelies Devotee
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr