| *vyhrabaná ze dna konceptů* |
| |
|
|
Občas
rukodělná práce
Ženy toužily na stavu mlčky
Pro jednoho pána nebo víc,
zemdlévá jako světlo pro první noc
Jsi jenom čtenář hlaholic
Jejich ňader za svitu svic
a ani nitka
A zatím nám tkají beze strojů,
jenom svým tělem
Pro lásku
Ve volání jinotajů,
nevědí jak se miluje
Kolikrát jim to přišlo tolik jiné
Na pláních rvou jim smečky šelem
tu jejich látku utkanou.
Trhají, než je mládí mine
V pozoru, jako na přehlídce
Zkoušely něco dostat umem,
uměním tím svým vrozeným.
Je mi to líto lásko moje,
jednou se s tebou ožením
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
93.8 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 4 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 2 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 17 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
