obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Láska je svátost, kterou je potřeba přijímat na kolenou."
Oscar Wilde
obr
obr počet přístupů: 2915353 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39479 příspěvků, 5738 autorů a 390281 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Jak zacházeti s nebožticí. ::

Příspěvek je součásti workshopu: Buď zdráv, nebožtíku!
 redaktor čuk publikováno: 15.04.2011, 8:32  
Otevřený dopis inspirovaný politickou situací, která ukazuje, jak snadné je někoho očernit a vytvořit z něho politickou mrtvolu. Zde se o to pokusím u jednoho z nejznámějších hrdinů světového dramatu. Stylem, kterým by, třeste se hrůzou, mohly být psány i mé redaktorské komenty,
 

Milý hochu,

když se tak na tebe dívám z odstupu času, mám velice smíšené pocity. Kdybych byl holywoodský režisér, určitě bych tě z fleku angažoval. Ale nejsem jím. Ovšem takových frajírků jako ty se najde na každý prst tucet. A samozřejmě: šermířský um a kohoutění by neměly být smyslem tvé existence, kterou jsem předurčil, aby se zapsala do paměti věků. Z tvé vzpurnosti a vzdoru k autoritám si ovšem můžeme brát příklad, i když ty jsi nevěděl, proti čemu se bouříš. Tím bys byl blízký dnešním mladíkům s vousy, číry a dredy. I brejlatým intelektuálům. Pozičním i opozičním lídrům. Kdybys byl vykutálenější, mohl by ses uplatnit v politice, ale to by zase po tobě zítra ani pes neštěkl. V davu bys asi ztratil svou identitu. A také, máš v sobě málo mafiánských návyků. Promiň, toto hrubě tesané vyjádření bylo vyvoláno pohledem do novin v poslední době.

Dobře, tedy jinak, máme ještě k dispozici řadu indícií a důkazů o tvém charakteru.

Tvá schopnost řešit krize! Nezapomeň: při prvním ohrožení jsi vzal do zaječích jako nějaký slaboduch. Taktizoval jsi a máš sice právo se víceméně legitimně ohánět oblouzněním citem, nebo dokonce smyslem pro zachování rodiny, ale…byla to jen vnější nespolehlivá slupka. Dopovím: bylo to bohužel velice smutné a nedůstojné.

Že se pyšníš noblesním vyjadřováním? Na tvé sladké řečičky by sedla nejedna dívka a ne jenom ta jedna. Sedla by, ale až by tě poznala v každodenním životě, kalupem by ti dala vale. Buď rád, že jsi nedostal příležitost zblízka ukázat své záporné stránky. Prozřetelnost ti v tom zabránila. Můžeme zcela jistě předpokládat, že by tvá horká krev zahřála nejen jedno ženské ne-li mužské srdce, že by se neusadila v trvalém prozaickém rodinném hnízdečku. Co ti zbývá? Buď tedy idolem ženských snů jen v papírové stylizaci nebo pod škraboškami tváří herců, ty hrdino notně barvotiskový.

Tvé vzdělání, nehledě na tvůj šerm kordem a jazykem, se jeví jako zcela nedostatečné. V době pouličních šarvátek by byla znalost zásad první pomoci přece velice užitečná. V lékařství a lékařské chemii jsi se vůbec nevyznal, natož pak, abys měl povědomost o kouzelných lektvarech. Tehdy se to jimi všude kolem jen hemžilo. Jenom se jim ještě neříkalo drogy. Seance tady, trip tam, kdoví, zdalipak tě pro zdánlivě hrdinské souboje nedopovali?! Ale ani v duchovních a esoterických praktikách jsi nebyl školen. Přednáškám o idealistickém světovém názoru jsi se vyhýbal, neřkuli pak kurzům vědeckého materialismu.
A neříkej, že ti nevyprávěli pohádky a že sis z nich nebral poučení! Vzpomeň si třeba na líbací scény v Sněhurce nebo Šípkové Růžence! Ale o tom více až později.

K tvému smutnému osudu. Byl snůškou náhod a nástrah, a musím se přiznat, postavil jsem tě do velmi delikátní a obtížné situace. Snad pochopíš, že jsem se chtěl vypořádat s flanďáky, kteří se považují za mudrce a pletou se do lidských životů. Ano, mluvím o tvém kamarádovi Vavřincovi, bylinkáři a mastičkáři s pokoutními sklony.

Tvé chování na hřbitově bylo zcela nepřístojné. Vlupovat se do cizí hrobky a používat páčidla na tak honosnou stavbu je zásadně odsouzeníhodné. Ale co! Přivřeme nad tím oko. Rozhodně máš víc naděje, že v hrobce něco najdeš, než v urnovém háji, poté co byla provedena kremace. Dávám ti šanci k humanitním projevům a činům v místě posledního odpočinku.
Jen nám řekni, cos tam viděl! Mladou ženu ležící na piedestalu s dekou, aby nenachladla? Ležící v otevřené rakvi? Ležící v rakvi s otvory pro přístup vzduchu nutnému k dýchání? (Poznámka: přece by zdánlivě mrtvou neuzavřeli do hermetické rakve a riskovali, že se probudí a udusí, dřív než tam dorazí vysvoboditelská pomoc). Takhle že se tehdy pohřbívalo? Že tě nenapadlo: ó jaké podezřelé okolnosti to jsou? Styď se! Každý nevzdělaný zaměstnanec pohřebního ústavu by tě ve znalostech trumfnul!
Začal jsi hysterčit, ač po obecenstvu, které by tvůj výkon ocenilo, nebylo ani vidu ani slechu. Neboj! Dočkáš se ho. In memoriam. Že jsi byl unaven po dlouhé cestě, že kyselina mléčná v krvi zatemnila tvůj mozek? Omluva příliš trapná pro takového borce, jako jsi byl ty.

Postupoval jsi zcela neprofesionálně. Nezkusil jsi tep. Nepokusil ses o resuscitaci. Ani o umělé dýchání. Nepodíval ses na bělmo pod milovaná oční víčka. Nezkoumal jsi, jak postoupil rigor mortis. Tady by tě muselo trknout, jak velice je zvláštní, že tuhnutí údů nenastalo! To máš z toho, že ses praxi patologa vyhýbal. Nedělej ze sebe citlivku! Pohled na krev a umírání v soubojích, to ti nevadilo. Že jsi do hrobky zatáhl mrtvého Parise a položil jeho zkrvavenou mrtvolu vedle tvé zdánlivě mrtvé ženy, to bylo zcela nechutné! Vedle něžné a křehké dívky! Jak by se polekala její poetická duše, kdyby tam ještě někde po koutech bloudila!

Ani slušně pozdravit jsi neuměl. Místo „jéjé“ jsi mohl pěkně artikulovat: „Buď zdráv, nebožtíku.“ „Buď zdráva, nebožtice.“ Vždyť slušný pozdrav dveře lidského nitra otvírá, hřeje, a v době pověr by mohl i výše zmíněné osoby vzbudit. A jak krásně by se zdvořilý a výrazný pozdrav v prostorách hrobky rozléhal! Ta nádherná ozvěna.

Kvílet jako plačky nad rozlitým mlékem jsi uměl, to ti šlo. Poddal ses dekadentní poesii. Jak hluboká byla inspirace mrtvou sněžnou zapudrovanou pletí, a rudě našminkovanými ústy, která již nevypustí žádná kritická slova, že, ty morbidní básníku!
Nesnaž se mi namluvil, že ses mrtvol neštítil! No dobře, neštítil. Políbil jsi dívku na rty. A ono nic. Bez budícího účinku, který byl popsán v dříve již v citované pohádce o Sněhurce nebo Šípkové Růžence. Políbil jsi málo! Princové to jinak uměli! Políbit mrtvolu jen tak kašírovaně, to na ústa dělá dneska každý šašek. Ale pořádně a vroucně, jako novomanžel novomanželku, to bylo zapotřebí! Že ses obával obvinění z nekrofilie, i když nebylo svědků? Strach na nepravém místě a v nepravou dobu. A stačilo by pár hmatů chtivého osahávání, a nastal by happy end. Bezdotykově? Jistě, špendlík jsi sebou neměl a třeba bys ani s ním neuměl zacházet. Bodnutí dýkou, to je jiná káva. Bodnutí dýkou by jistě bylo ověřením, které by nezůstalo bez odezvy (viz i učebnice anatomie a fyziologie). Nedělej se, hochu! Cožpak jsi byl až tak vzdálen sadismu? Tnout do živého jsi se neostýchal, ty vrahu. Ale v hrobce jsi dělal skrupule. Hlavně když jsi smrtící nástroj nechal halabala povalovat, nepořádníku!

Nenapadlo tě zjistit, jak dotyčná zemřela? K tomu bys měl plné právo i mandát. V případě násilného činu by člověk raněný žalem a se smyslem pro spravedlnost vyvinul snahu vypátrat a potrestat vrahy, pravděpodobně traviče? Byl jsi líný se angažovat!
Chápu, pitvy k určení příčiny smrti jsou dehonestující a tehdy ani nebyly příliš zavedené. Ale tvůj vznešený původ by ji mohl prosadit. Vsadil bych s tebou třeba o celou Veronu, že by první řez pitvanou probudil. A její slovní vyjádření by bylo jistě velmi jadrné. Vždyť by se jí udělala jizvička. Ale určitě by stála o navrácený život.

Taková hloupost vypít jed, který sebou nosí jen křiváci! Podal ses prvnímu záchvatu falešného citu. Opravdový muž čeká až se události vyvrbí, neukvapuje se. Počáteční úsudek bývá přece tak mylný. Zbabělče neprozíravý. Měl ses raději rozpárat dýkou. Jako pravý chlap nebo Japonec. Asi máš v sobě sebetrapičský komplex. Nebylo by pak větším trestem upít se alkoholem na trnité cestě až k smrti? A pozorovat se, jak chřadneš, těšit se, až se naplní tvá naděje a octneš se na onom světě u své drahé ženušky?
Houby s octem! Šok bys dostal. Ona je v nebi, kdežto tebe pošlou, no nemusím to snad doříkávat.
Cožpak jsi nevěděl, že sebevraždou ses dopustil smrtelného hříchu? Když už zabíjet v soubojích byla pro tebe normálka? Kdybych byl církevníkem, nedal bych ti rozhřešení.

No nic, tenhle dopis na veřejnost nepronikne. Vzbudil by velké pohoršení a o tobě by se nepěly legendy. Ještě dnes tonou houfy lidí v klamu. Ovšem ty nejsi jejich jediným klamem, a snad patříš mezi ty nejméně škodlivé. I to je spisovatelovou omluvou za indiskrétní charakter mého diskrétního dopisu. Až ti ho ďábelský posel donese, spal ho v kotli, kde se vaříš a škvaříš. I když při tvých kvalitách… Jistě jsi okouzlil paní Luciferovou a starý pán pekel je nakonec rád, že nemusí poslouchat její litanie a klidně si může mastit karty.

Dneska bych tě napsal jinak, ale stejně máš štísko, že budíš slzy sentimentálních diváků. Nezasloužíš si je, ty potřeštěnče. Ale ani já nejsem bez viny. Stvořil jsem tě neuváženě a ledabyle vychoval. Holt měl jsem moc jiné práce na zdařilejších figurách, ale ani to mě zcela neomlouvá za takovou fušeřinu odvedenou na té tvojí. To Hamlet byl jiný pašák než ty, Romeo.

Spi sladce, pokud nemáš cukrovku.

Tvůj otec W.S., který se právě obrátil v hrobě.


 celkové hodnocení autora: 98.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 5 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 15 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 53 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Jarda 18.09.2012, 16:45:56 Odpovědět 
   Vím, jdu hodně pozdě po vydání, ale tak postupně v časové protisměrce čtu tvá díla. Dobrý nápad. Krásná zásoba výstižných slov, která tnou do masa lépe než kdejaký naostřený meč. Zklamal mne konec prozrazením adresáta, dílo mělo zůstat otevřenou hádankou. Indicií má čtenář v textu dost.
 Šíma 24.05.2011, 14:13:38 Odpovědět 
   Zdravím.

Neměl bych, ale zasmál jsem se od srdce. Pěkně si bereš na paškal nejen sebevrahy (myšleno význačné literární hrdiny), ale i další, kteří zemřeli pod něčí rukou, či měli zdánlivě zemřelé osoby vysvobodit z "věčného spánku". Vyznění je spíše tragikomické, textík napsaný hezky a zajímavě. I závěr se mi líbí, jakoby krátké označení textu (kam patří a k čemu byl napsán), prostě si děláš legraci i ze sebe sama. Snad se už také nepokládáš za "nebožtíka". Vlastně jimi jsme tak trochu všichni (jednou nohou v hrobě), protože nikdo nezná dne ani hodiny (kdy to s ním tentononc). Hezký den přeji.
 ze dne 24.05.2011, 18:31:34  
   čuk: Děkuji za přiléhavý komentař: pobavení kolegů je můj nejvyšší cíl A pokud se poučí, to je bonus
 Aini 26.04.2011, 21:51:22 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Aini ze dne 26.04.2011, 20:01:07

   To: čuk
také děkuji!
 Aini 26.04.2011, 20:01:07 Odpovědět 
   Lehká četba to tedy nebyla, stejně jako není jednoduché vyznat se v politice v globále. Pokud se tato nabízí ke srovnání s díly světových dramat, pak něco hodně v pořádku nebude. Zvláště jedná-li se o dramata z doby dávno minulé. Ale jak se zdá, na každé písmenko abecedy se najde oponentura, když se tato spojí ve slova, tato tvoří věty a ty následně přebírají v době moderní ústa, kterým dramata chutnají či svědčí... Co nelze chválit, lze očernit… Chtělo by to možná nějaké rovnítko. Kdo jednou zopakuje tento fiktivní nespálený dopis, mistrně podán formou povídky… Takhle filosofovat, hmmm. (netuším proč se mi nejdříve při čtení vybavil římský krutovládce…)
 ze dne 26.04.2011, 21:48:28  
   čuk: Děkuji za přízeň, která těší, neboť, jak ukázala povídka: očernit lze velice snadno.
 salvator 19.04.2011, 23:27:48 Odpovědět 
   Tohle je přesně ten druh prózy, který musí zákonitě hladit na duši ty, kteří rádi filosofují o životním koloběhu a věcech s tím spojených.
Komentář tohoto druhu mě múžeš klidně poslat a klidně ne jedinný, věř, že tě neodbydu jednou větou. Leda bych ji vůbec nepsal...
Zdařilé WS.
Přeji ti hodně příjemných dní... tedy, samozřejmě, hned jakmile sundají to lešení, to bude zase jako dřív... je to fakt divný pocit...
Salvator.
 ze dne 20.04.2011, 8:49:23  
   čuk: Děkuji ti za přečtení i pochopení mého textu i mé situace.)
 Hanulka222 18.04.2011, 20:45:46 Odpovědět 
   Dva překlepy, nic víc jsem nenašla. Skvělá práce. Postupná gradace až k odhalení totožnosti adresáta v kombinaci úžasnou slovní zásobou ve mně zanechalo hluboký dojem. Žádná čtení ke kafi, ale vyloženě text na vychutnávání, převalovaní frází na jazyku.
 ze dne 19.04.2011, 5:59:40  
   čuk: Moc ti děkuji za vysoké ocenění, které mě potěšilo a pomohlo mi vylézt z hrobky s větším sebevědomím (nám totiž zateplují barák, před okny máme lešení a na něm nastohovány desky polystyrenu, takž pocit hrobky v kalném temnu je téměř dokonalý).)
 Charlotte Cole 18.04.2011, 15:15:59 Odpovědět 
   Musím přiznat, že na začátku jsem měla dojem – když se mluvilo o hrobce – že jde o Sněhurku. Ta se v textu objevila, ale ne jako hlavní hrdinka. Správným směrem mě navedl až Vavřinec.

Text je čtivý, ale na můj vkus moc dlouhý (přestože je napsaný velice dobře). Žádné chybky jsem tam nenašla.

Vzhledem k tomu, že jde o WS příspěvek, neznámkuji. Známku tu nechám až po ukončení WS.
 ze dne 18.04.2011, 18:00:30  
   čuk: Díky. Náhodou: Vavřinec byl taky kocour z leporel. Proto to muselo být dlouhé!.)
 chris ONNE 16.04.2011, 7:48:03 Odpovědět 
   Zdravím!

… řadu indícií a důkazů… - indicií

Příběh. Myšlenka/nápad je rozhodně zajímavá a fakt se mi líbila. O koho jde mi to docvaklo ve chvíli, kdy se tam objevila Verona, byť jsem byl nepatrně sveden tou poznámkou o holywoodském režisérovi ;-).
Bohužel, mám tak trochu problém s tím zpracováním. Možná to je tím mlhavým ránem, ale zdálo se mi to zbytečně moc dlouhé a ukecané. Snad to byl záměr, ale osobně bych to o dosti zkrátil. Toť ale jen můj štěk.

Hezký den a ať múzy slouží nadále!


Chris
 ze dne 16.04.2011, 8:21:56  
   čuk: Díky. Ukecané po vzoru politiků, falešné rádoby mravokárné mudrování, napadení ze všech stran. A fikce se musí dost okecávat oproti známé předloze. Snažil jsem se co nejvíce probrat charakter, a mít tam i výrazné motivy ze hry Romeo a Julie. Většinou píšu úsečně, ale tady jsem se asi víc rozpovídal-já dost poslouchám politiky na TV.
 Šíma 15.04.2011, 17:29:14 Odpovědět 
   Drsné, zbytek až po ukončení W.S.! ;-)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Lorth
(20.11.2019, 00:25)
strážce
(30.10.2019, 10:32)
aldebaran
(22.10.2019, 14:59)
Měneznáš
(8.10.2019, 16:27)
obr
obr obr obr
obr
Posel smrti VII...
Lukaskon
Kalich života -...
Trenz
Posel smrti V: ...
Lukaskon
obr
obr obr obr
obr

Trpět za ni
dark_stuff
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr