» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Je jen jediné štěstí v životě: milovat a být milován."

George Sandová

počet přístupů: 2141685

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 2 ::

:: Jak škodovka o mlhovku přišla ::

First Girl	publikováno: 14.04.2011, 22:16

Život přináší mnohá překvapení...


	Řidičák si dlouhou dobu netčeně hověl v mé peněžence, já si hověla vždy na sedadle spolujezdce a můj přítel si vesele řídil a všem bylo dobře. Avšak s přibývajícím počtem jeho nealkoholových večerů a ubývajícím sněhem na silnicích se řeklo dost! Podpořena řečmi o nesmrtelnosti a geniálnosti škodovky a s vědomím toho, že mám vedle sebe člověka, kterému stoprocentně věřím, jsem i řídit chtěla. Jen strach byl pořád silnější než já. Na otázku: „zlato, chceš řídit?“ jsem pořád nedokázala kladně odpovědět a vždy si našla nějakou výmluvu. Jednu volnou slunečnou sobotu navzdory mému pofňukávání nastal ten okamžik. Z domu jsem odcházela značně nervózní a dívala se na to nebohé čtyřkolé stvoření. Vítězně jsem si sedala naposledy na sedadlo spolujezdce a nechala se zavést na „Vrchovicu“ – téměř nepoužívanou zemědělskou cestu, kterou lemovala odpočívadla a k mé smůle i procházející lidi a cyklisti. S výrazem zděšení a krycím úsměvem, jsem opřená o dveře kouřila cigaretku na kuráž, která bohužel nenabízela nikotinový prožitek donekonečna. Přítel se jen potutelně usmíval, když jsem s klepajícími koleny zasedala za volant. Chvíli jsem se rozhlížela, zjišťovala, kde jsou pedály a kde že se to nachází jednička, dvojka, trojka. Ostatní rychlostní stupně jsem opravdu neměla v plánu použít. K mé radosti motor chcípnul jen párkrát a já jela! Po paměti jsem zvládla i zařadit a rychlost si držela na krásných třiceti. Vše bylo docela fajn, než se proti nám vynořilo auto. Najet na odpočívadlo, zastavit a počkat než přejede, je naprosto běžná záležitost, což si uvědomoval i můj milý, který na mou panickou otázku: „Co mám dělat? Já mu neuhnu!“ reagoval slovy: „Zajeď na kraj a zastav!“ Naštěstí jsem zvládla tu první část, ale pořád netušila, co s tím pohyblivým strojem dál. Zmáčkne se brzda, ano, to ví i malé dítě, co si doma po koberci jezdí s autíčky. „Brzdi! Brzdiiii!“ řval na mě miláček. Ovlivněna stresem, panikou a zvýšeným hlasem jsem chtěla rychle šlápnout na pedál. To se mi sice podařilo, ale brzda byla jinde, než jsem potřebovala. Suverénně jsem si přidala plyn a zastavila se až o krásný vysoký keřík přede mnou. Poté už jsem konečně zvládla zastavit a se slzami, které se vlivem okolností uvolnily, jsem sledovala přítele, jak odmontovává mlhovku a kroutí hlavou. Slzy nahradil úsměv a klepání trochu polevilo, až když jsem si doma poručila panáka zelené na uklidnění a přítel mi do ucha šeptal: „Příště to bude lepší, zlatíčko.“


celkové hodnocení autora: 96.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 0		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 0.0		uložit příspěvek

známka poroty: 2.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 5		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 13		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

ciko	08.06.2011, 18:26:07

Spousta suverénů začínala i hůř..ale konec dobrý... (akorát to nepřiznají)


ze dne 08.06.2011, 19:09:53
First Girl: Konec dobrý, všechno dobré :) Já bych chtěla i dobrý začátek :) Ale děkuji za koment :)

Šíma	14.04.2011, 22:16:12

Zdravím. Poměrně humorná momentka se brzy proměnila takřka v horor. (Nečte se špatně, chtělo by to však textík trochu ještě dopilovat). Naštěstí vše hrdinčin partner přešel s úsměvem. Ono, mnohdy je pro muže jejich automobil nedotknutelný! ;-) Naštěstí to odnesla jen mlhovka. Opravdu jsou ženy tak "špatnými" řidičkami, nebo je příběh hodně "nadsazený"? Znám ženy z rodiny (ať už ségru, tety, nebo sestřenice), které řídí minimálně stejně dobře jako chlapi. (fakt, nekecám) ;-))) Obrátíme list a podíváme se na technickou stránku věci (na složení a funkci automobilu však nikoliv, také o tom dohromady nic nevím): -- (překlep a hned v první větě) -- netčeně -- netečně ? -- (o kus níže) -- cyklisti -- cyklisty ? -- (opakování slůvek) -- hověl, hověla -- (dal bych dvojtečku před "dost") -- a ubývajícím sněhem na silnicích se řeklo dost! -- a ubývajícím sněhem na silnicích se řeklo: dost! -- (velké písmeno na začátku "přímé řeči"?) -- Na otázku: „zlato, chceš řídit?“ -- Na otázku: „Zlato, chceš řídit?“ -- rozvržení textu: Najet na odpočívadlo, zastavit a počkat než přejede, je naprosto běžná záležitost, což si uvědomoval i můj milý, který na mou panickou otázku: „Co mám dělat? Já mu neuhnu!“ reagoval slovy: „Zajeď na kraj a zastav!“ (copak takto?) Najet na odpočívadlo, zastavit a počkat, než přejede, je naprosto běžná záležitost, což si uvědomoval i můj milý, který na mou panickou otázku: „Co mám dělat? Já mu neuhnu!“ reagoval slovy: „Zajeď na kraj a zastav!“ (dal bych přímou řeč hned za dvojtečku) -- (hodně používáš spojku "a", možná by bylo lepší roztrhat delší souvětí na kratší větné celky, avšak toliko bych Ti do psaní mluvit neměl, záleží na vlastním stylu) Pokud jsem na něco zapomněl, nebo nedej bože také sešlápl nesprávný pedál, určitě mě opraví další čtenáři, nebo i samotná autorka. Držím palec nejen v řízení motorových vozidel, ale také v další tvorbě! ;-)


ze dne 14.04.2011, 22:40:20
Šíma: Náhodou, i šíma může šlápnout vedle... (tuším se to někde běžné říká "v hovorové mluvě": turisti, cyklisti, policajti) ;-) Taky jsem kdysi jezdil, teď už ze zdravotních důvodů neřídím. Už jsem jedenáct let neseděl za volantem. Řidičák jsem si užíval tak rok a půl. A pokud Tě zajímá jak jsem byl "dobrý" tak snad o něco lepší (než hrdinka příběhu), ale dohromady také žádná sláva. Furt se mi ta cesta zdála úzká, ale pšt! Hezký večer! ;-)))


ze dne 14.04.2011, 22:34:34
First Girl: Děkuji mnohokrát, Šímo! Dopilovat by chtěl, to nepopírám, ale i proto jsem ho dala sem ;) No nadsazený bohužel není vůbec, ale 2 roky bez řízení byly znát :) Jej, mám zafixovánu větu našeho třídního "netečná je slečna" a pak to napíšu takhle špatně. Ale vážně jsem si myslela, že takové slovo existuje. Za cyklisty si stojím, ...lemovala odpočívadla a lemovali cyklisti a lidi. Další výtky už přijímám jen s díky, poezie je poezie :)) Přeji hezký zbytek dne :)