» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Sen je sůl bez chleba."

Ramón Gómez de la Serna

počet přístupů: 2141685

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 2 ::

:: Vrácený kříž ::

Danuše	publikováno: 17.04.2011, 6:08

říká se... přes oči nevidí... je v tom asi kus pravdy


	soumrak sčesaný do teplých barev zašeptal že už nebudu jmelím na cizí šíji kříž pozvolna vracím kostelům kde chladné zdi nasáklé modlitbami dávají rozhřešení... dost hledání pramenů pod tvrdou skálou klidná hladina je na dosah stačí se vyzout ze slepoty... a nabrat rozum do dlaní možná právě v té opomíjené stojaté vodě okoralé naděje zvláční


celkové hodnocení autora: 99.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 19		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 30		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 70		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

JOFF	11.11.2011, 20:53:57

Až lidstvo pochopí význam slova pokora, které je zakódované ve všech dostupných náboženstvích, tak se o krůček přiblíží k čemusi co nazývá každá civilizace svým jménem. Klapky na očích nám neumožňují vidět vidět celé kruhy na hladině, ale jen jejich část. Musíme je uvidět celé, aby jsme pochopili konečně, že každá příčina má svůj následek. Tu stojatou vodu beru jako něco definitivního, neměnného a věčného, v čem je zakletá ta skutečná pravda. Jen škoda, že každou stojatou vodu pohltí bahno a to lidské bahno je...


ze dne 13.11.2011, 19:15:51
Danuše: Josefe, moc ráda tě tu vidím a děkuji za tvá slova. Víš, ono to bude stále stejné, protože lidi jsou jen nosiči genů po předcích. Proto budou ti, co vědí co je pokora a ti kteří ji neznají a nebudou chtít znát nikdy. Někdo možná změní názor, když ho postihne nějaká tragédie, ale myslím, že pokoře se naučit nedá. Měj se líp a přeju stojatou vodu v srdci. Ahojky Dana :-)

Solitaire	04.09.2011, 12:38:25

Moc krásné... a pravdivé. Člověk se žene za vzrušením a prožitky, povrchním pozlátkem. Ale pak zjistí, že to opomíjené a přehlížené, nenápadné a skromné stojí na těch nejpevnějších základech. Kéž není pozdě na nápravu... *


ze dne 04.09.2011, 13:00:16
Danuše: Dopadlo to dobře :-) Děkuji za krásná slova...

salvator	04.09.2011, 0:17:32

...a navždy už zůstanou. Neb kdo zná skutečnou pravdu, když v každém okamžiku je pro každého jiná. Nakonec je všechno jinak. Jednou vyřčená slova však zůstanou. S.


ze dne 04.09.2011, 12:59:03
Danuše: Svatá pravda... děkuji...

Kačís	14.06.2011, 13:08:04

No to je paráda!!! ... jak tu tak courám a narážím... jsem ráda, že jsem narazila na Tebe... Jsem příjemně rozladěna... :)


ze dne 16.06.2011, 16:12:38
Danuše: Jejky tak to je příjemná srážka :-)) jsem ráda, že tě zase "vidím" a po dlouhé době si také zas můžu přečíst něco od tebe. Díky moc!!!

lucinda	04.05.2011, 12:38:01

vždycky, když tě čtu, tak si říkám, že slova jsou zbytečná moc*


ze dne 05.05.2011, 12:16:23
Danuše: Díky za milé pohlazení, díky moc.

Kitty	23.04.2011, 20:35:53

Krásná básnička má zvláštní smutnou a zároveň smířlivou atmosféru. Možná se pletu, ale je to asi o ztrátě někoho blízkého.


ze dne 30.04.2011, 16:34:38
Danuše: Kitty :-) jsem moc ráda, že jsi tu byla a děkuji moc za koment a jedničku. Báseň je tak trochu o tom, že kolikrát hledáme něco extra a ono se jen někdy stačí víc rozhlédnout kolem sebe.Třeba ten NĚKDO nebo NĚCO, co stojí nebo leží opodál, nám může dát krásné, i když třeba jen obyčejné štestí... Ahojky

Agibail	20.04.2011, 22:22:15

moc se Ti povedla, Danuško... ta první strofa je úžasná ... celá báseň je napsaná tak, že dokáže oslovit - je v ní opět kousek z Tebe a to je znát... měj se jen krásně a doufám, že se uvidíme častěji :-)) pa


ze dne 21.04.2011, 22:31:40
Danuše: Děkuji Ivanko, děkuji za pohlazení, moc si toho vážím. Ráda bych, kdyby to bylo častěji, ale znáš to, kde nic není... Tahle báseň je starší, už dlouho jsem nic nenapsala. Bojím se, že je ten můj básnický útlum trvalý. Ale naděje tam snad malá je :-)) Ahojky, měj se krásně

miroslawek	18.04.2011, 23:16:55

No... konečně alespoň poctivý pokus... o báseň. Vlastně jsou tam i některé pěkné momenty.


ze dne 21.04.2011, 22:25:00
Danuše: Děkuji :-)

Viviana-Mori	17.04.2011, 23:04:29

Zdravím. Moc mě potěšilo, že tě tu zase vidím. "...že už nebudu jmelím na cizí šíji", tento obrat mě zaujal nejvíc. Moc pěkná momentka, moc hezký obraz v básni, ačkoliv přecejen pod tím cítím trpkost obsahu. Ačkoliv myslím, že někdo, kdo píše takovéto básně, by neměl mít okoralé naděje. Hrozně špatně se těm okoralým nadějím věří, dílo krásné.


ze dne 18.04.2011, 22:43:15
Danuše: Díky Viv, jsem ráda, že ses zastavila a že tě ještě moje verše oslovují. Mám fakt radost a velkou. Vzpomínám si (je to už asi dva roky, když tohle vzniklo) že ten obrat s tím jmelím byl základem pro vznik básně. Měj se krásně

Rút	17.04.2011, 17:05:48

Fíha Danuško, moc ti přeju, aby: "v té opomíjené stojaté vodě okoralé naděje zvláčnily" Jinak tě moc moc zdravím a jsem ráda, že jsem si od tebe mohla po delší době zase něco přečíst. :-)


ze dne 18.04.2011, 22:36:08
Danuše: Taky tě moc zdravím a doufám, že ti rodinka vzkvétá :-) Naděje namáčím jak můžu :-) A díky moc, jsem ráda, že jsem se zas na chvíli vrátila. Taky mi moc všichni chybíte.

Charlotte Cole	17.04.2011, 16:37:37

Ani nevíš, jak mi tvoje básně, Danuško, scházely… Nic dalšího, co bych řekla, mě nenapadá, ale to snad nevadí, mnoho chvály, se kterou souhlasím, bylo napsáno pode mnou. Snad jen: moc se těším na další báseň.


ze dne 18.04.2011, 22:30:25
Danuše: Tak to mi hodně pohladilo duši, díky za tvůj krásný koment... nevím jak poděkovat. Velký dík a moc si toho vážím. S tou další básní... nevím, fakt nevím. Tahle je starší, oprášená. Nějak mám delší dobu pusto a prázdno, insirace mi foukla neznámo kam :-) No, třeba se ještě někdy zastaví... kéž by.

maja52	17.04.2011, 14:25:44

Já nemám slov, Dano. To jsou dechberoucí verše, skvostná poezie. Jen doufám, že to není tvůj příběh. Zdravím tě.


ze dne 18.04.2011, 21:52:37
Danuše: Majko, díky za dechberoucí pochvalu. Vidíš a já tu báseň měla dva roky ve svém archívu :-)jen trochu jsem ji upravila. Je to takový namíchaný osud, trochu i pravdivý. Ale je to už dávno. Mě se ta báseň opravdu nezdála moc dobrá a jsem moc mile překvapená, že se líbí.Ahojky

Johan(ka)	17.04.2011, 14:02:11

ahoj,vrácený kříž je naprosto originální výraz pro tuhle náladu,dost hledání pramenů pod tvrdou skálou,stačí se vyzout ze slepoty,okoralé naděje zvláční..moc povedené dílko! přeji krásné dny a hodně inspirace :-)


ze dne 18.04.2011, 21:47:09
Danuše: Děkuji Johanko, mám velkou radost, že se ti báseň líbí. Přeji také hodně inspirace a krásné a ještě krásnější dny :-)

velvetka	17.04.2011, 8:36:57

Velmi zdařile vyjádřená myšlenka. Procitnutí, odložení růžových brýlí. Úžasně jsi vybrala název, až mě mrazí, jak je mi to blízké. Těsně mě obepjala Tvá báseň, jako oblek z neoprenu. "Kříž pozvolna vracím kostelům..." zase ho tam budu moci vidět, zase budu smět vstoupit...Ta skála je příliš tvrdá...


ze dne 18.04.2011, 21:43:31
Danuše: Krásná, dojemná slova hodnocení... nevím jak poděkovat... díky, díky, díky

čuk	17.04.2011, 5:58:54

Proto se nasazují poetické brýle, které mění podvečerní krajinu, a zrcadla se obracejí v milé pobídky, jako by se krajina začala odrážet v duši a napomáhala hezkým slovům někomu šeptaným (nebo sám sobě). Večení dojetí a čekání.


ze dne 18.04.2011, 21:23:49
Danuše: Děkuji vřele za publikaci a milý koment, který je krásně poetický. Opravdu velký dík.