obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Přítel všech - přítel nikoho."
Aristoteles
obr
obr počet přístupů: 2141686 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: Jo, stáří, to je svinstvo… ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: nejen fejetony
 autor wanuny publikováno: 25.04.2011, 13:38  
Napřed se mi podařilo v určitém věku ztloustnout. Ne, nebylo to jako léta před tím, že se na zimu obalím chránícím tukem a do léta jsem šťabajzna, nene. Tentokrát to bylo více kil a šťabajznou jsem už zůstala pouze ve snu. Bránila jsem se této přeměně zuby nehty, několik let jsem s tím zápasila, dokonce jsem si koupila jen pár hadříků pro „silnější“ a těšila jsem se na své tři sexy šatníky, jak je opět otevřu a hopnu do svých šatiček na tělo. Těšila jsem se ale pouze do té doby, než mi ty šatičky vyšly z módy. Pak jsem byla nucena přehodnotit danou situaci, obsah šatníků jsem předala psům, aby měli na čem ležet a módu „silnějších“ jsem přijala s jistou dávkou nostalgie definitivně.
 

Natolik mě to rozhodilo, že jsem se přestala líčit, bylo mi jedno, do čeho ten tělesný „válec“ obleču, vadila jsem si. Připadala jsem si, jak těhotný slon, svoji postavu jsem obalovala do volných oděvů a v ten moment jsem záviděla Indkám jejich zakrývající hábity.

Pak jsem si ale všimla, že zralé dámy s jistým zaoblením, pokud vezmou vhodný oděv, jsou také velmi přitažlivé. Třeba naše trafikantka, no to je ale sexy baba. Přitom byla baculatá asi celý život – nojo, tak to se v tom naučila chodit. Tak jsem ji špehovala a došla k závěru, že si musím najít svůj vlastní styl, který by mi seděl a neubíral na přitažlivosti. Jo, podařilo se. Začala jsem nosit především kostýmky, které jsou velmi elegantní a leccos přikryjí; a začala jsem se opět líčit a opět hledám v archivu vhodnou bižuterii a opět jsem se začala líbit sama sobě – no, svým způsobem.

Pak jsem zjistila, že mi tu i onde cosi bolí; tu záda, pak zase koleno, tu mi rupne v kotníku, tu mě vezme revma. Tak jsem do sebe začala sem tam cpát ty chytré potravinové doplňky, co stojí hromadu peněz a občas i pomohou a s hrůzou čekám, co bude dál s přibývajícím věkem.

Včera jsem jela na kontrolu ke svému lékaři. Takovej mladej, pěknej, chytrej kluk. Vždycky si ho se zalíbením prohlížím. No – taky jsem chtěla vypadat k světu, ale když jsem si chtěla tou tužkou namalovat oční víčko a ono se mi natahovalo za tou tužkou skoro kolem celý hlavy, a nebo naopak, když změním směr, tak se to skrčí a já namísto linky mám na víčku morseovku, a pro změnu si připadám jak špion, opravdu jsem si o budoucím věku svého těla nedělala žádné iluze.

A když teď proberu věc ducha; čtyřikrát jsem za tu půlhodinu hledala hřeben. Vždy jej najdu na nestandardních místech jako třeba v ledničce, protože mezi česáním jsem si šla pro jogurt; sponky do vlasů, gumičky mi dělají stejný problém; takže když někam vyrážím, vstávám preventivně o hodinu dřív, abych to vše stačila několikrát ztratit a poté najít.

V práci jsem si udělala podrobné manuály, protože netuším, co přes víkend zapomenu. Do práce zatím trefím a i si zatím pamatuju, že sedím někde ve druhém patře. Ale pokud mě vláda přinutí pracovat do 70 let, tak fakt nevím, nevím…

Když vezmu třeba práci na zahrádce. Mám všechna potřebná náčiní preventivně 3x a stejně půl dne strávím hledáním alespoň jednoho z nich; a je až neskutečné, kde všude se dají tato nářadí najít. Zahradnické nůžky už jsem našla i v příborníku; nebo naopak talíř jsem objevila po úmorném hledání v kompostéru.

No a navíc se mi začali líbit mladí kluci - synové a vnuci; ale zase dobrý je to, že já si nepamatuji, který se mi líbil před týdnem, natožpak před měsícem, a tak neustále navazuji známosti již dávno navázané a vždy mi to činí radost… když já už zapomněla, co jsem to vlastně chtěla říct…


... jo, nevíte náhodou, kde bydlím ?


 celkové hodnocení autora: 98.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 3 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 4 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 15 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 sumus 29.04.2011, 0:04:08 Odpovědět 
   Dal jsem ti tipa bez komentu - neurazil jsem tě?
 phaint 26.04.2011, 19:55:24 Odpovědět 
   Ach jejda, je hořké si připustit, že i já jsem se ocitla na počátku té fáze, kdy už si nadále nemůžu před oslovení "paní" dávat přídomek "mladá". Nic veselého, o to hezčí je tvůj nadhled. Úplně mimochodem mi to připomnělo výrok jakéhosi vědce, který apeloval na nedostatečné financování výzkumu Alzhaimerovy choroby nějak takto: "V nejbližších letech budeme díky bombastickému rozvoji plastické chirurgie národem, kde ženy budou mít naprosto dokonalá poprsí a muži mohutné penisy, ale už si nebudou pamatovat, na co je vlastně mají." Jenom nevím, jestli je to zpráva optimistická nebo pesimistická ;))
 maja52 25.04.2011, 13:52:12 Odpovědět 
   Do prózy sice moc nechodím (z časových důvodů - hlavně), ale tady mě zaujal už nadpis. Jak toto důvěrně znám, od první, až po poslední větu. Dokonce mám i bandáž žaludku, ale co s hlavou??? Líbí se mi tvůj styl psaní, je takový lehký, vzdušný a mírně ironický. To mám ráda. Nakouknu i příště. Ahojky.
 čuk 25.04.2011, 13:37:17 Odpovědět 
   To mi povídej. Je to tak, i když ty to myslíš v sympatickém humoru a nadsázce.. A u mne je to ještě horší. Ještě přijde povídání si nahlas při chůzi (většinou neslušné výrazy komentující viděné), slyšení úplně jiných slov, než které byly vyřčeny, vypadávání celých pasáží slyšeného, nerozeznávání kdo je kdo ve filmech- s tím mám zkušenosti.
Ale v tvém hradu plném nepředvídaností by se lidem mohlo líbit (na blbečky nehleď). Pokud bys neuštědřovala dělnické rány. Zrcadla je nutno ignorovat a je dobře hledat sebe v tom předaném lidem i věcem. Píšeš stručný, výstižný, sebeironický humor s vtipnými pointami. Čtenáři se pobaví ( s trochou škodolibosti: tohle se mi ještě neděje). Líbilo se. Drž se a piš dál a zpívej.
obr
Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox.
© 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Blog o hypotékách, Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
OprsklinaPlott
(24.5.2012, 18:02)
Jay
(23.5.2012, 16:28)
Kostka
(22.5.2012, 19:55)
mikhal
(22.5.2012, 18:14)
obr
obr obr obr
obr
Přísliby - 2. d...
Tomek
Nedostižná - 18...
Anne Leyyd
Krize mládí
helen
obr
obr obr obr
obr

Staré tradice III. - Cena přát...
Ekyelka
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr
obr
Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci?
obr
obr obr obr