| Po dlouhé době, zase nějaká ujetina. |
| |
|
|
Malá kachna plula po rybníčku. Její kotníček byl oteklý. Byl malý a oteklý. Tento malý a oteklý kotníček ve vodě, jímž kachna máchala v rybníčku, hnisal. Takto hnisavá kachna plula dál a pošla.
Mrtvou kachnu našlo semínko mrkve. Vsemenilo se do jejího zatuchlého a tlejícího peří. Zarostlo tam trávou. Živilo se z oslizkého mrtvého masa kachny. A z hnisu malého oteklého kotníčku. A vyrostla. Byla to krásná a velká mrkev. A nikdo si jí nevšímal. Její nať povívala ve větru a lebedila si na slunci. Prožívala extatické dnešky i zítřky. Když tu přihupsal zajíček. Vytrhl ji z letargie léta. A snědl ji.
Zajíček byl zvětšován s tím, čím víc mrkví jedl. Až nakonec se vůbec neunesl. Potkal jednou omylem nějakého pána s pistolkou. Puf. Padl mrkví k zemi. A pán si upekl jeho šťavnaté tělo na rožni s tymiánem. Chutnalo mu.
A pána snědl sup.
Když pošel.
Nakonec.
Vše dobře skončilo.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
93.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 2 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 7 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 37 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
