|

|
:: Na SASPI.cz je právě 39717 příspěvků, 5825 autorů a 392925 komentářů :: on-line: 1 ::
|
 |
:: Jak Beruška ztratila své tečky ::
Dneska jsme dostali zpátky všechny slohovky, které jsme na gymplu psali. Pár z nich mě pobavilo, tak je sem dám. Tohle je první. Pohádka. Řekla bych, že hodně infantilní. Docela jsem se zasmála, když jsem četla, co jsem dokázala stvořit :) |
|
|
|
Uprostřed nádherně rozkvetlé louky stál malinký domeček s kulatými okénky a komínem. A v tom domečku bydlelo slunéčko sedmitečné, kterému všichni říkali Beruška. Jednoho dne se ráno Beruška probudila, vstala z postýlky a začala si před zrcadlem protahovat krovky. A jak se tak prohlížela, zjistila, že jí zmizelo jejích krásných sedm teček, na které byla moc pyšná. Beruška se moc vyděsila: cože se to stalo? Ostatní slunéčka se jí budou smát, že nemá ani jednu tečku. A tak začala prohledávat celý svůj domeček, ale nikde své tečky nemohla najít.
Vyběhla ven a začala je hledat tam. „Kampak se ti ztratily tečky, Beruško?“ zeptala se kopretina, která rostla na louce před domečkem. „No to já právě nevím! Večer jsem tečky měla a ráno tam nebyly. Někam mi zmizely.“ odpověděla smutně Beruška. „Běž se zeptat slunečnice, ta je vysoká a vidí všechno. Možná ví, kde je hledat.“ Beruška se bez rozloučení a poděkování rozeběhla za slunečnicí. „Slunečnice, slunečnice, pověz mi, nevíš, kam se mi poděly moje tečky? Večer jsem je ještě měla a teď už je na krovkách nemám.“ „No to nevím, Beruško. Ale zkus se zeptat sluníčka. To je celý den na obloze a vidí všechno.“ Beruška tentokrát poděkovala a spěchala za sluníčkem, aby jí poradilo. Vyletěla na nejvyšší strom, který na louce vyrostl a volala na sluníčko: „Sluníčko, sluníčko, pověz mi, nevíš, kam se mi poděly moje tečky?“ „To víš, že vím, kde je máš. Samo jsem ti je vzalo. Zlobila jsi, Beruško. Včera jsem tě pozorovalo z oblohy, jak se směješ žížalce Jůlince, že neumí létat a ona je z toho ještě pořád smutná. To se nedělá, víš? Ty tečky ti vrátím, ale žížalce Jůlince se omluvíš. A už nikdy se nebudeš nikomu smát, když něco neumí. Slibuješ?“ „Ano, slibuji, už to nikdy neudělám. Vrátíš mi prosím moje tečky? Pěkně prosím.“ Sluníčko natáhlo své paprsky a vrátilo Berušce jejích sedm krásných teček. Beruška byla šťastná, že má své tečky zpátky a že je zase slunéčkem sedmitečným. Omluvila se žížalce a poučila se. Už se nikomu nesmála kvůli tomu, že něco neuměl.
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
86.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
hodnotilo celkem autorů: 0 |
komentovat příspěvek
|
|
autorské hodnocení: 0.0 |
uložit příspěvek
|
|
známka poroty:
2.0 |
tisk příspěvku |
|
počet komentářů: 2 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
počet shlédnutí od publikace: 18 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
|
|
|
|
|
 |
|
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|