|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 2 ::
|
 |
|
:: Jak jsem se učil tančit ::
 media |
publikováno: 07.05.2011, 15:53
|
| Líbili se mi povídky Šimka a Grossmanna, tak se snažím o něco podobného. Snad to ujde |
| |
|
|
Hra na schovávanou, kuličky, vybíjená – to byly donedávna mé nejoblíbenější hry. Už nejsou. Vrstevníci mne přesvědčili, že chlap s padesátkou na krku by se už přece jen měl věnovat důstojnějším věcem a také poukazovali na to, že bych měl pozvolna vyměnit pískoviště za kulturní sály a vyhledat sobě děvče.
„Proč ne?“ řekl jsem si. Stejně jsem včera prohrál poslední skleněnku, při schovce mě díky zavalité postavě každý hned našel a hrála-li se vybika jen málokdo mne netrefil. „Rozkmitej tělo do ladných pohybů, zvládni taneční kreace, nauč se jíst příborem a kraťasy vyměň za módní oděv. A úspěch u žen je zaručen,“ dostalo se mi dobrých rad. A tak jsem se přihlásil do tanečních. Pravda, v kolektivu zájemců jsem nebyl nejmladší ani nejelegantnější, ale co, mládež mám rád, a že mou postavu zdobily šaty po strýci, který v nich udělal štěstí za první republiky, a na nohou se skvěly botky, v nichž Emil Zátopek zvítězil na olympiádě, mne nemohlo rozhodit.
„Až vlétnu na parket ukáže se, kdo má v sobě duši baleťáka a kdo je jen amatérským posunovačem nohou,“ prolétlo mi hlavou. A nebyl jsem daleko od pravdy. Sotva nám mistr s partnerkou předvedli krokové variace, vyhlédl jsem si děvče, pasující k mé postavě a začal se vlnit po parketu. „Bacha, blíží se buldozer,“ ozývalo se z míst, které jsme s partnerkou mínili vymést a páry střízlíků se před námi rozestupovali, jak ledy před ledoborcem.
S přibývajícími takty začalo mé děvče přidávat na obrátkách a rozpohybovalo svou postavu do neuvěřitelné rychlosti. Ostatní dvojice se přestaly snažit udělat nám prostor a s výkřiky „zachraň se, kdo můžeš“, zbaběle vyskákaly z oken. To už jsem si začal připadat jako na kolotoči. Partnerka se mnou kvalitně vytřela podlahu a při závěrečné piruetě jsme vytvořili takové ovzduší, že i hosté v přilehlé restauraci v nastalém průvanu nastydli.
No, když jsme se druhý den dotočili, dospěl jsem k pevnému rozhodnutí. „S tancem je konec, Vládíku. Nikdo nedocení tvůj um. Napři raději svou pozornost jiným směrem. Prkna, co znamenají svět ani StarDance, natož sňatek se zřejmě nestanou tvou doménou. Což takhle kariéra politika? Předpoklady máš – pět tříd jsi zdárně absolvoval, do práce se také moc nehrneš a skvělý bakšiš za spánek v lavici není vůbec k zahození.“ A bylo rozhodnuto. Tak někdy brzy na mítinku se budu těšit. Se Štěstím asi skončím, i když…
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
[ - ]
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 0 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 0.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 1 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 15 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
