» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Na lásku není jiný lék než ještě víc lásky."

Ludovico Ariosto

počet přístupů: 2141688

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 1 ::

:: Pod hladinou i nad hladinou ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Déšť přichází zevnitř

salvator	publikováno: 17.05.2011, 9:40

Když jenom dýcháš.


	Malá loďka z kůry starého stromu, s plachtami z listí, nalezla zátoku se jménem žádná. Na osamělé spousty vrcholků usedá závoj s bělostnými konečky na řasách. Brzy se objeví hejna komárů, pokud budou chtít. Ale třebas zamíří jiným směrem, do míst, kde nebudou tak sami. Den vysušuje noc. Měsíc je netečný. Čas se nezastavil. To nikdy neudělá. Jeho čas, nezná ani on sám. Zasněný oblouk duhy bledne s každým dalším přivrácením se ke světlu. Kouř voní tím, co skrývá v duši. "Jak jen to dnes příjemně hřeje," pousměje se v předklonu stín části střechy nízkého domu, obklopený chichotající se trávou. "Konečně."


celkové hodnocení autora: 98.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 5		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 10		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 16		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Dědek	18.05.2011, 22:38:00

Tak tahle věcička se mi moc líbí.


ze dne 21.05.2011, 22:34:29
salvator: Díky, Dědku, tvá slova pro mne mají velkou váhu.

obaleč	17.05.2011, 20:34:54

Tiše čaruješ, ale krásně a moudře.Zdravím tě:-)


ze dne 17.05.2011, 23:24:02
salvator: Děkuju, Anno.

Ziriant)	17.05.2011, 19:25:28

Kde jsou ty časy pouštění malých loděk, lístků zkrepatělých podzimem, po mělkých hladinách zastrčených potůčků... Nacházejme zase zátoky starých kaluží, polovyschlé a polonadějné, protože co stále známe, kdykoli ještě můžeme zachránit. Stejně jako "den vysušuje noc", tak možná noc napájí den. A napájí nás. Mimochodem tohle tvé slovní spojení se mi moc líbí. Tak dýchej - vidím, že dýcháš za ty správné věci.


ze dne 17.05.2011, 23:16:59
salvator: Je to v podstatě taková, dalo by se říci, zcela běžná věc a přesto... většinu svého času si to ani neuvědomujeme. Pouštím malou loďku proti proudu, abych se mohl dívat, kam až dopluje, bez obav o její budoucnost, bez obav, že snad vítr nenaplní její listy dostatečným větrem k dosažení cíle, jenž by mohl být určitelný. Ona dopluje. Třeba ti to bude na mne připadat až nezvykle optimistické... ano, je, ještě jsem neztratil naději a ani ji neztratím, protože nyní už to ani nejde. Ačkoliv nerad, vypůjčím si větu z jedné básně, neboť " překračování vrcholu pomíjejícnosti", by mohlo vystihovat směr mých myšlenek v poslední době. Moc ti děkuju za tvoje slova, Sylvie, a rád bych ti řekl, že na jedné z plachet je nápis pro tebe... Přeji ti skutečně krásné ráno. Dalimil.

labuť	17.05.2011, 12:14:07

Zajímavé a příjemné čtení - působí na mě něžným a tichým šepotem přírody, který ne každý dokáže slyšet...


ze dne 17.05.2011, 22:45:16
salvator: Určitě je nás víc, jen o sobě nevíme. Díky za návštěvu. Potěšila mě.

čuk	17.05.2011, 9:38:37

Každá řádka je báseň v próze. Hezká a moudrá. Přemýšlím, co je spojuje. Snad pocit samoty s náznakem smutku. Ale i lásky. Poslední "minipovídka" hřeje i transponovanou touhou po kontaktu. V jednu chvíli bych řekl, že máš vnitřně nakročeno k haiku.


ze dne 17.05.2011, 10:41:04
salvator: Moudrost není dána jen věkem a bohatými zkušenostmi člověka, ale také jeho povahou, kterou dostává do vínku už od narození. Tobě, Jiří, dávali plnými hrstmi, protože věděli, že ji užiješ tím správným směrem. Já, ti opět děkuji za pochopení, jehož si skutečně neobyčejně vážím. Dalimil.