| A můžem vedle sebe spát... |
| |
|
|
Chtěl bych si otevřít imaginární kavárnu
A pít v ní víno kouřit drť tabáku
Rozevlátým krokem pak vždycky nasát dech
Ulice Saint – Martin bulváru Saint- Germain
Pak sestoupit zpátky mezi sedm polštářů
Držet pevně v rukou jistotu
Že sneseš moji Manon v iluzi reálnou
Dáš ji dobrovolně půlku z mýho srdce
Sedm polštářů
V obrazci hebkosti já a Ty
Sedm polštářů
V křehkosti objetí já a Ty
Sedm polštářů
V teleportu spánku mí tělo a Ty - v exilu snů Já a to sní
.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
95.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 4 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.3 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 6 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 20 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
