» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Polibek je krásný vynález přírody, jak zastavit řeč, když už jsou slova zbytečná."

Ingrid Bergmanová

počet přístupů: 2141688

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 1 ::

:: Chlapská dohoda ::

phaint	publikováno: 19.05.2011, 11:58

Tak jsme doma spravovali dvůr a tohle mě přitom napadlo. Myslím, že to o situaci vypovídá mnohé... Za neslušný výraz se omlouvám, ale mušel tam bejt ;)


	Kolikrát člověku stačí ráno kouknout z okna na vymetenou oblohu, pak chvilku poslouchat, jak ta havěť kolem cvrliká, a hned ho napadne „Dnes bude bezva den“. Což je logicky blbost, anžto a jelikož do večera daleko a spousta prostoru na to, aby se to celý podělalo. Jako tuhle u nás. Když se ve vratech objevil Véna s Pepanem, zabraní do rozhovoru, bylo to samo o sobě podezřelé. Ti dva nikdy nevstávali před desátou, takže je muselo z pelechů vyhnat něco kór důležitýho. Chvíli se jen tak palundovali po dvorku. Ne že by nebylo nač koukat. Hlína pěkně pevně udusaná, kuřince smetený stranou, kopřivy pěkně smíchaný se šrotem a nadýchaný tak, že kačky při každým soustě krkaly blahem. Prase v krmníku spokojeně kvičelo nad snídaní a podojená a vyhřebelcovaná kráva měla nastláno až k břichu. Pepan na to všechno pochvalně kývnul hlavou a Véna pýchou hned poporostl. Ne že by to při tom jeho pupku mělo nějaký velký význam, ale poznat to bylo. „Ona je fakt pevná,“ prohlásil zničehonic Venca a plácl přežvykující Rozárku po zadnici, „to se teda vsaď.“ „No jó, neřikám, že né,“ zahučel Pepa. „Je dobře stavěná,“ mlel si Venca dál tu svou. „Takový hrudník abys pohledal! Tam vevnitř musí být srdce jako hrom a plíce, pche! Kovářský měchy sou hadr!“ „Ale jo, furt, dyť já vím. Venca byl možná blbej, ale strategii rozuměl líp než Žižka. Přešaltroval do tichého, vemlouvavého tónu. „Hele, Pepíku,“ zaševelil,“ já přeci vím, vo co ti de. Víš přeci, co se říká, že jo? Pevná stehna – základ chovu. A stehna, to teda vona má! To pude ráz na ráz.“ Joska mlčel a šťoural se zamyšleně v zubech stéblem slámy, ale Václav se nevzdával snadno. „Já vím, není zrovna nejmladší, to si řekněme na rovinu. Ale práci, tu vona si dycinky odvede. Tudle jsem ji schválně nechal, ať se předvede při senách. A co bys řekl?! Trhla tu Karlovu Dorotu vo dvě vlečky za odpoledne! Tak co, plácnem´ si?“ Pepa se nevyslovil, ale už nevypadal tak odmítavě. „A co by za ni jako mělo bejt?“ vyzvídal. Bylo jasný, že ho má Venca tam, kde ho chtěl mít. S předstíraným nezájmem si začal pohvizdovat a balil si cigáro. „To víš, kamaráde, levně to nepude. Kromě toho si ji tady byl už očíhnout i Karel…“ Ryba spolkla návnadu i s navijákem. „Tak jo,“ vyrazil ze sebe Pepa chvatně. „Já ti teda přidám ještě ty dva hambatý časopisy. Ale jenom půjčit!“ Venca při té představě polkl. „Ale aspoň na týden! Jinak platí ten pytel brambor a pětilitrový hrnec medu. Dneska do večera!“ Dvě opálené pravice se setkaly v pevném stisku, aby stvrdily úmluvu. Zbývalo obchod zapít. Jen tak tak jsem stačila nalít do dvou hrnků pálenku a vynést ji na zápraží. Chlapi to do sebe kopli. Chvilku lapali po dechu, pak postavili hrnky na schody. Venca na okamžik vypadal skoro zjihle, pak se ale vzchopil a připnul mi k obojku pevný řetěz, jehož druhý konec vložil do ruky Pepovi. „Tak běž, malá. A hodná buď, nezlob. Tady máš nového pána. No nedívej se tak po mně a mazej, než tě přetáhnu!“ Řetěz cuknul a já se poslušně vydala na cestu. Ani ty blbé slepice mi nekvokly na rozloučenou. Jim byl totiž – na rozdíl ode mě - návrat lidstva k prvobytně pospolné společnosti zcela a naprosto u prdele.


celkové hodnocení autora: 97.6 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 0		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 0.0		uložit příspěvek

známka poroty: 2.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 6		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 14		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Kaileen	20.05.2011, 21:04:45

Odpověď na příspěvek od uživatele: Kaileen* ze dne 19.05.2011, 13:27:01* Jj, ale holt sis tu "spisovatelskou lenost" měla vybrat u delšího textu, kde by to nebylo tolika patrné ;-)

Kaileen	19.05.2011, 13:27:01

Tak si honem najdi něco dalšího na spravování, napiš, co Tě při tom napadne a sem s tím. Ale těch chybek se ti dneska docela vloudilo, což u Tebe nebývá zvykem. Že by zamilované jaro? ;-) Za příběh plný počet, ale technická nám selhala, u tak krátkého textu je to bohužel docela poznat.


ze dne 20.05.2011, 10:56:00
phaint: No, člověk si někdy při společné práci opravdu připadá jen jako levná pracovní síla :)) A ostatní viz koment na Šímův koment. Prostě potřeba psát byla tentokrát silnější než potřeba psát technicky korektně ;)) (neomluvitelné, pochopitelně).

Šíma	19.05.2011, 11:57:46

Zdravím. Pěkně napsaný text, který se vydal docela jiným směrem, než jsem čekal. Při prvním čtení jsem hledal paní domu a ono ten příběh "vyprávěla" kravka! ;-))) Takže se mi také pointa líbila (včetně onoho celkového filosofování). Ani dialogy nejsou špatné, popisy dostateně barvité a k věci. Škoda jen, těch "šotkovin", které se v textu vyskytují! Pořád nevím, jakou známku Ti sem vlepím... A že zdravím Tvé múzy! ;-) Něco málo "kaněk", na které jsem při pročítání narazil: -- ... jak ta havěť kolem cvrliká, a hned ho napadne „Dnes bude bezva den“. -- (uvozený text za dvojtečkou a znaménko kam patří - jako nepřímou řeč, přestože je v uvozovkách) -- ... jak ta havěť kolem cvrliká, a hned ho napadne: „Dnes bude bezva den.“ -- Což je logicky blbost, anžto a jelikož do večera daleko a spousta prostoru na to, ... -- (dal bych "anžto a jelikož" mezi čárky) -- Což je logicky blbost, anžto a jelikož, do večera daleko a spousta prostoru na to, ... -- Ne že by nebylo nač koukat. -- (dal bych čárku za "ne") -- Ne, že by nebylo nač koukat. -- „Ale jo, furt, dyť já vím. - (nechybí uvozovky na konci?) -- „Hele, Pepíku,“ zaševelil,“ já přeci vím, vo co ti de. Víš přeci, co se říká, že jo? Pevná stehna – základ chovu. A stehna, to teda vona má! To pude ráz na ráz.“ -- (pozor na uvozovky na nesprávném místě - za "uvozovací větou" - viz zaševelil) -- No nedívej se tak po mně a mazej, než tě přetáhnu! -- (vložil bych čárku za "no" - viz oslovení a zvolání) Tak, možná jsou některé mé připomínky věcí názoru a hádala by ses se mnou do krve (neříkám, že ne, ale text vypadá taky trochu "odbytě"). Na to, jak je po obsahové stránce dobrý, kazí jeho reputaci "technická stránka věci"! ;-)


ze dne 20.05.2011, 23:29:13
Šíma: Zdarec. No... Podle mého kritického já jde o nepřímou řeč, která navazuje na popisný text. -- ... jak ta havěť kolem cvrliká, a hned ho napadne: „Dnes bude bezva den.“ -- ... jak ta havěť kolem cvrliká, a hned ho napadne: Dnes bude bezva den. (může se hříbek mýlit? Může!) A co potom takto? -- ... jak ta havěť kolem cvrliká, a hned ho napadne, že dneska bude bezva den. (pěkně se to obešlo, hihihi) šíma


ze dne 20.05.2011, 10:54:41
phaint: Ano, ano, kritiku na mě vznesenou beru. Byl to okamžitý nápad, který musel rychle na papír a pryč, takže technika zůstala stát na druhé koleji :) Možná bych diskutovala o čárce za "jelikož", ale víc bych si opravdu nedovolila ;) Ještě dotaz nebo gramatická úvaha stran první tvé opravy - musí to být uvozováno dvojtečkou, když to je myšleno jako předmět ve větě? (Jinak dobře mi tak, chtěla jsem to dát do kurzívy a byla jsem líná...) Moc díky za zveřejnění i komentík a kontrolu!