» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Dobré dílo poslouží jako potrava pro duši, špatné i jako podložka nohy stolu."

Pavel Sečkář

počet přístupů: 2141688

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 1 ::

:: Pradlena ::

Gilbert Cunninghamm	publikováno: 24.05.2011, 7:38


	Bylo jitro. Otec rodiny vstal z postele s pruhovanou duchnou a pokynul matce, aby začala připravovati polévku. Nebyl to den velkého prádla. Pořídili si pradlenu. Měla šikovné ruce, zlaté a české. Bylo ráno a matka připravovala polévku, která nápadně zbytněla po přidání několika křupavých kousků ztvrdlé mouky. Matka neměla tu pradlenu ráda, a proti otci byla velmi vyhraněná, toho téměř nenáviděla. Bylo dopoledne a otec vrtošivě sekal dříví, snaživě také pradlenu pozoroval při praní, obdivoval její mohutnou postavu a laskavou tvář. Občas na něj hodila také nějaké prádlo, aby ukázala, kdo je tu pánem. Bylo poledne a pradlena vesele prala velké prádlo, i když nebyl den velkého prádla. Přidávala kousky jeleního mýdla a její zlaté české ručičky začínaly míti varhánky vlivem vroucí vody, kterou jí otec netrpělivě přiléval do necek. Bylo odpoledne a polévka stále ještě nebyla na stole, protože matka připálila šošovici. Nadávala na celé kolo a otec z toho nemohl. Ukradl matce poslední zbytek šperků a prchl. Daleko běžel, daleko. Byl podvečer a nad kopci se smrákalo. Matka seděla nad rozbředlou polévkou a nalévala ji do necek, aby dala prasatům najíst. Pradlena přišla při praní velkého prádla o obě ruce a seděla v koutku, kde se snažila si je ovázat. Byl večer a otec se snažil přelézt velkou skálu, jenže našlápl, na špatný kámen a spadl. Padal docela dlouho a jeho tělo se zachytilo o výčnělek, který ho roztrhl napůl. Střeva se rozprskla okolo a okolo. Byla noc. Celý den utekl velmi rychle a všude byl nepořádek, matka náhle onemocněla a pomalu umírala v pruhovaných duchnách, bylo jí strašlivé horko a pradlena ji oplakávala, protože věděla, že pokud zemře, zemře ona také, protože nic nevezme do ruky, a tudíž si ani neuvaří.


celkové hodnocení autora: 93.6 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 3		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 5		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 11		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Vladimír Dyk	20.10.2011, 14:44:07

Ahoj, pravda nahánějící hrůzu a mrazení v zádech. Pěkně a čtivě psané....

Hraničářka	26.08.2011, 23:10:06

kouzelné ve své pravdivosti; vždyť takhle nějak svět funguje

phaint	25.05.2011, 20:42:27

Ani nevím, jak to napsat. Zneklidňující - to je asi nejblíž. Disharmonie násobící se s každým dalším odstavcem v nějaké divné křeči. Nemám ráda věci, které mi nahání strach - a přitom vím, že tohle zaslouží pochvalu...


ze dne 25.05.2011, 21:30:34
Gilbert Cunninghamm: Děkuji, my bychom řekli drásavé.... Potěšila jste mne :)

čuk	24.05.2011, 7:37:55

Vyhraněné posunující se časové úseky, v kterých se odehrávají dílčí události. Tři postavy, každá nějak žije, vytváří vztahy a je jí ustýlána smrt. Skoro groteskní a absurdní záběry s nádechem harbalovského pohledu směřují k drsnému konci, jako v nějaké temné baladě nebo pouťové barvotiskové písni či morbidně černém humoru. Absurdní pohledy se nezapřou a tady doplňují jakýsi zkrácený koloběh osudů místy až superneorealistický s pointou hororů. Vějíř tragedií, od reálných až po symbolické. Text je třeba brát jako jakési symbolické divadlo, nebo lépe řečeno alegorii světa. Přidám absurdní vyústění dle svého: kdyby nic nedělali ( nebo jen málo), žili by i další dny.) V kontextu drsných, morbidních i symbolických černých děl velmi dobré.