» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Když chce osud někoho zničit, udělá z něho hlupáka."

Publilius Syrus

počet přístupů: 2141688

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 1 ::

:: Epitaph. ::

Your Conscience	publikováno: 26.05.2011, 11:21


	Drncání vlaku na kolejích jej vytrhlo z polospánku. Za dveřmi kupé se ozýval křik dětí a mrmlání davu postarších žen. V samotném kupé bylo namačkáno asi 12 lidí. Našemu hlavnímu hrdinovi to ovšem nevadilo, způsobem, který byl u evropana nevídaný, si užíval veškeré drobné i větší trable, které mu cestování po Indii přinášelo. Doposud procestoval snad třetinu světa, takže byl v mnoha směrech otrkaný. Již dávno se smířil s tím, co mu před dvěmi lety řekli v nemocnici. Již dávno se smířil s tím, že jeho existence na tomto světě může zhasnout znenadání, rychle a ne zrovna bezbolestně. Vlastně, byl za svou nemoc svým způsobem vděčný, umožnila mu prožít uplynulé dva roky na 300 %. Kdyby byl zdravý, seděl by na vysoké škole a nikdy by nepoznal krásu mnoha míst na naší Zemi. Nepál byl jednou z jeho posledních destinací na cestě za vysvobozením. Snažil se užít si každou sekundu svých cest, i když se ani snažit nemusel. Poznal neskutečné množství úžasných lidí, navštívil místa, která mu vehnala slzy do očí. Dokonce se cítil špatně vůči ostatním lidem, kteří neměli to štěstí prožít alespoň rok svého života tímto způsobem. Avšak stále nebyl připravený odejít, stále nebyl připravený vzdát se posílání pohledů rodině z každého místa, kde pobýval. Přišlo to náhle, nečekaně. Ucítil tlak na hrudi, zblednul a bolestí se svalil na zem. “Je to tady.” Věděl, že bude umírat relativně dlouho. Ale také věděl, že mu není pomoci. V této chvíli se mu krev hrnula ze srdce do hrudi, masivní vnitřní krvácení způsobovalo, že jeho smysly přestávaly pracovat. Pousmál se, v očích slzy bolesti a snad i slzy štěstí. Nelitoval ničeho. Pravý smysl života není v tom vydělat co nejvíce peněz, zplodit potomka a umřít starý a vrásčitý. Pravý smysl života je prožít život tak, abychom v poslední minutě, ať už přijde kdykoliv, nelitovali žádného rozhodnutí a nesplněného snu.


celkové hodnocení autora: 100.0 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 0		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 0.0		uložit příspěvek

známka poroty: 2.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 2		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 10		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Šíma	26.05.2011, 11:20:43

Zdravím. Text vyznívá (alespoň pro mne) poněkud rozporuplně. Ne tak po stránce obsahové (líbí se mi jak hrdina bojuje se svou nemocí a vším tím protivenstvím a nevzdává to), avšak po technické stránce samotné zpracování text poněkud schazuje (dolů - co do kvality). Ona "výchovná část" na konci se mi nelíbí a je tam jako pěst na oko. Text je víceméně složen jen z několika "útržků" či "střípků", nějaký ten celek sestavit lze, ale výsledný obraz je malinko pokroucený a nevypadá to tak, jak by možná i mělo. Nemohl jsi ony závěrečné odstavce o smyslu života více zakomponovat do textu s tím, že bys také svým čtenářům více přiblížil hrdinovy osudy (cestování po světě). Jeho pohled na věc a přímo vzdor se kterým čelí osudu. Ona snaha nevzdát se a jít přes překážky by pak mohla prosvítat mezi řádky. Nejde mi zde o nějakou "přecitlivělost" či přechod až k patosu, ale přiblížení osudů tohoto člověka čtenářům více stravitelnou formou. Čtenáři mají také hlavu, dokáží myslet, dedukovat a mají svou představivost. Někdy je lepší neříct vše "natvrdo", ale jít na věc "od lesa"... Aby pak po vcelku zajímavých a poutavých momentkách nepřišlo prosté ponaučení (jako pointa)... Hezký den přeji!


ze dne 26.05.2011, 18:38:50
Your Conscience: Zdravím, děkuji za kritiku. Je to převzato z mého blogu, kde chodí spíše ne-čtenáři, takže proto ta přímočarost. Text je sepsaný během pěti minut, čistě emocionální záležitost, inspirací byly mé pocity v daném okamžiku. Každopádně od minulé povídky jsem hodnocení stáhnul o půl bodu, tak snad příště 1.5 :) Přeji pěkný den.