obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Láska je povídka v citoslovcích."
C. Baudelaire
obr
obr počet přístupů: 2915369 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39501 příspěvků, 5742 autorů a 390372 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: V lese a pod mezí2 ::

 autor Paulus publikováno: 18.06.2011, 13:28  
Další útržek pohádky...
 

Jak střevlíka probudil mravenec a kam ho odvedl:

„Halo! Vstávejte, pane!“ třásl statný mravenec se střevlíkem.
„Co se stalo?“ posadil se starý střevlík.
„Měl jste velké štěstí, že vám ta vosa nepropíchla krovky,“ usmál se mravenec.
„Štěstí?“ podivil se starý střevlík.
„Přesně tak, strhla se tu velká pranice,“ přikývl mravenec. „Ty cizí vosy útočily na všechny, kteří se nestačili schovat. Poslala pro nás čmeláčí královna, abychom je zahnali,“ plácl se mravenec do hrudi.
Střevlík jen přikývl a rozhlédl se po okolní spoušti.
„Pojďte pane, musíme jít,“ vybídl ho mravenec. „Sice ustoupili, ale za chvíli se jistě vrátí.“
„Kam půjdeme?“ zvedl se ztěžka starý střevlík.
„No za královnou čmeláků,“ vzal si mravenec své dlouhé kopí a vykročil před střevlíkem.
Cestou potkávali oddíly mravenců pochodujících k mezi, mezi nimiž byly i mravenčí chůvičky s vajíčky a kuklami.
„Kam to tak všichni spěchají?“ podivil se střevlík. „Myslel jsem, že jste tu bitvu vyhráli."
„Vyhráli,“ pokýval hlavou mravenec tak, až si posunul helmu. „Žel nemáme naději, že bychom je porazili i podruhé.“
„Chápu,“ zasmušil se střevlík.
Slunko se již nachylovalo k západnímu obzoru, když stanuli u brány do hlavního čmeláčího sídla Čmelhradu.
Po stranách stála stráž v podobě obzvláště velkých čmeláků.
Měli helmy z třešňových pecek a hruď jim chránila zbroj z šupin šišek.
Každý držel v ruce dlouhé kopí a tvářil se sveřepě.
„Stát!“ oslovil je jeden.
„Jsem mravenec Vítek a tuhle vedu starého střevlíka, jak poručila vaše královna,“ odpověděl střevlíkův průvodce.
„Aha, můžeš vstoupit,“ pokynul strážný.

Co se střevlík dozvěděl v sídle čmeláků:

Uvnitř čmeláčího sídla panoval rozruch.
Mimo čmeláků, tady byla kupodivu i spousta mravenčích vojáků.
Chudák starý střevlík byl tak vysoký, že musel chodit shrbený, aby vůbec spletí chodeb čmeláčího sídla prošel.
Došli do velikého sálu, kde stálo po stranách několik úplně stejných čmeláků, jako potkali u vchodu.
U zadního konce síně stál vysoký trůn, ale byl prázdný.
Královna stála s jedním vyparáděným mravencem u velikého plánu louky a o něčem se horlivě radili.
U trůnu v honosném křesle seděla čmeláčí princezna, která byla pověstná svoji krásou snad až za lesem.
„Ah, pan střevlík,“ pousmála se královna, když si jich povšimla.
Mravenec jen zasalutoval o odešel.
„Vaše Výsosti,“ uklonil se starý střevlík, až mu zapraštěly klouby.
„Toto je luční maršál Ferdinand von Mravenišť,“ ukázala královna na mravence v bohatě zdobené uniformě, sešité z okvětních plátků.
Střevlík opětoval úklonu, ale již ne tak hlubokou.
Rozbolely ho totiž klouby.
„Víte, proč jsem si Vás nechala zavolat?“
„Nemám představu Výsosti,“ pokrčil střevlík všemi čtyřmi rameny.
„Chci vás poprosit o pomoc,“ přešla královna komnatou a usedla na vysoký trůn.
„O pomoc?“ vykulil starý střevlík oči.
Královna luskla prsty a z malého stolku si vzala žezlo a nasadila si drahocennou korunu.
Do sálu vstoupil střevlíkův známý čmelák v doprovodu dvou strážných.
Starému broukovi neuniklo, jak se na sebe čmelák s princeznou podívali.
„Dozvěděli jsme se z našich zdrojů, že se, narozdíl od ostatních obyvatel louky, nebojíte těch cizích vos, pane střevlíku.“
„Ale, už mám pár zim za sebou, tak co bych se bál nějakých vos.“
„Nejsou to ledajaké vosy,“ pokynula královna mravenčímu maršálovi.
„Ano, Její Výsost má pravdu,“ poklonil se uniformovaný mravenec.
„Tyto vosy přišly odněkud z ciziny, zprvu jsme si jich nevšímali, ale nyní vidíme, že to byla nepředstavitelná chyba. Jsou nenávistné a napadají kohokoliv klidně jen pro zábavu.
Zbudovali si veliké sídlo na staré lísce u jižního kraje louky a zanedlouho ovládli celý tamní lesík,“ ukazoval luční maršál na mapu. „Obyvatele buď zotročili nebo pobili „Nyní mají dost sil na to, aby napadli naši louku.
Proti jejich síle a množství jsme bezradní. Mají mnohem nebezpečnější žihadla než samotní sršni,“ maršál se zasmušile odmlčel.
„Víme však, že Vás jím neporanili,“ pokrčovala královna. „Proto jsem Vám chtěla svěřit úkol, zajít za Paní kraje a poprosit i o pomoc. Cesta to nebude jednoduchá a vosy se vám ji jistě budou snažit překazit.“
„No, to jste si ale vybrala špatně veličenstvo,“ podrbal se střevlík za tykadlem.
„Jakpak to?“ podivila se zároveň královna i luční maršál Ferdinand von Mravenišť.
„Neznám cestu,“ pokrčil rameny střevlík.
„Tadyhle náš poddaný Vám bude dělat průvodce,“ usmála se královna a ukázala na známého čmeláka.
Na čmelákovi nebylo vidět velké nadšení.
„No, tak prosím vzkažte paní střevlíkové, ať na mě nečeká s večeří,“ povzdechl si střevlík.


 celkové hodnocení autora: 96.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 4 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 10 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 18.06.2011, 13:28:17 Odpovědět 
   Zdravím.

Pohádky se zvířátky, třeba i brouky, mám rád (takřka bych řekl, že pro ně mám určitou slabost - netuším proč, ale myslel jsem na "Včelku Májů", také pěkný příběh o těch nejmenších tvorech z naší přírody). Ale vraťme se k textu. Je stále čtivý, drží se své "laťky", přestože se tu a tam objeví nějaká ta nedokonalost. Držím našim malým hrdinům palec, snad ta výprava dobře dopadne, boj s vosami, které jsou naježené jako vosy, nebude určitě lehký. Také brouci mají své limity - třebaže žijí v pohádkách a myslí (a mluví) jako lidé... ;-)

Několik maličkostí:

-- „No za královnou čmeláků,“ -- (dal bych čárku za "No")

-- Došli do velikého sálu, kde stálo po stranách několik úplně stejných čmeláků, jako potkali u vchodu. -- jaké potkali u vchodu ("jako" mi tam moc nepasuje)

-- „Obyvatele buď zotročili nebo pobili „Nyní mají dost sil na to, aby napadli naši louku.
Proti jejich síle a množství jsme bezradní. Mají mnohem nebezpečnější žihadla než samotní sršni,“ maršál se zasmušile odmlčel. -- „Obyvatele buď zotročili, nebo pobili. Nyní mají dost sil na to, aby napadli naši louku. Proti jejich síle a množství jsme bezradní. Mají mnohem nebezpečnější žihadla než samotní sršni,“ maršál se zasmušile odmlčel. -- (menší zmatek v uvozovkách + chybějící čárka)

Hezký den přeji a mnoho zdaru v pokračování příběhu... ;-)
 ze dne 18.06.2011, 22:36:30  
   Paulus: Však já to nemyslím tak zle, jak to může vypadat :-D
 ze dne 18.06.2011, 22:29:54  
   Šíma: Ale musím jím být... Aby šéfové neříkali, že na to "redaktorování" házím bobek a flákám to... :-)
 ze dne 18.06.2011, 19:42:55  
   Paulus: U nás bychom řekli, že jsi hnidopich.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Antonio
(25.11.2019, 23:53)
Albína Alba
(25.11.2019, 01:02)
Amy
(23.11.2019, 22:43)
Avenger
(23.11.2019, 19:38)
obr
obr obr obr
obr
Velitel
GertaPanzerfaust
Hladina
Enhydris Polylepis
Posel smrti VII...
Lukaskon
obr
obr obr obr
obr

Ovulační blues
Ester Lajlá
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr