Sedím na střeše
Zchátralé slávy industrializace
Cejtim se jak pavouk tkající chomáč
A plachtím
V prostoru hemisféry kterou neobjevíš
Stromy pomalu smrákaj oblohu
Kočky chtěj taky tak vysoko
O cihlový zdi se galantně třít
Konečně chcípá mobil sním i město
Ticho ptáci kuny - šelest flóry a praskání cigarety
Emocionální masturbace
Po ulici občas zavrávorá opilec nebo myšlenka
Policejní světlomety hledaj volnost
Sedící na zchátralejch továrnách v blaženosti
Dostávám žízeň
Ale silnější je euforie z hořících koulí na kafi
Tak čekám na krok egoismu mraků
Slyším světlo v okně bezrukýho houslisty
Pomalu abdikuje k lásce s nocí
Možná její pianissimo rozplývá s úsvitem
Do arogance hluku