|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303536 komentářů :: on-line: 2 ::
|
 |
|
:: Róza a Amélie ::
| Příspěvek do WS, jen tak něco lehčího pro hezký den. |
| |
|
|
Vánek se jen líně převaloval po posekaných strání nedalekých kopců. Slunce se vyhouplo vysoko na nebe a svými zlatými paprsky zasypávalo zelené louky, pole, lesy, vesničky a rozlehlé rybníky. Hladina se třpytila, až to bolelo do očí. Divoké kachny, kačery, lysky ani labutě to však neodradilo a nechaly se houpat drobnými vlnkami.
„Jak se dnes máte? Vypadáte nějak zasněně, sousedko,“ zeptala se Amélie a nohou čeřila chladnou vodu.
„Ále, jen si tak přemýšlím. Zase jsem ho viděla, víte. On je jako princ z pohádky. Často ho vídám tam na kraji města. Kdybyste ho tak viděla. Úplný Herkules! Tolik toho unese.“
„Ale neříkejte. Jak to víte, vždyť jste s ním ještě ani nepromluvila.“
Róza jen smutně odfrkla a zakroutila hlavou, aby si uvolnila ztuhlý krk. „No jo, když já nemám odvahu. Už jsem za ním jednou byla, ale je tam takový hluk a tolik lidí okolo. A co když se mu nebudu líbit?“
„Nebuď labuť, taková fešanda. Ne jeden krasavec si na vás myslí.“
„Myslíte?“ zeptala se Róza nejistě.
„To víte, že ano,“ přitakala Amélie s upřímným úsměvem. „A víte co? Já tam půjdu s váma jako vaše opora, jo?“
„To byste pro mě udělala?“ žasla. „Ale raději počkáme na večer, to bude větší klid.“
„I třeba navečer, stejně nemám, co na práci.“
Slunce se pomalu chystalo schovat za kopce a horko už také pomalu polevilo. Amélie s Rózou se pomalu vydaly k městečku plného světel, hlasité hudby, jásotu a křepčení. Přijela pouť a celé městečko vítalo zpestření všedních dní.
„To je ale rámus, jde z toho mráz po zádech,“ utrousila Amélie.
„Ale no tak, je to jen hudba. Zatím ho nikde nevidím, možná má volno a odpočívá.“
„Možná nebo to tu už nemohl vydržet.“
Přišly ještě blíž. Děti i dospělí hulákali a smáli se. Někteří měli pusy plné sladkých pendreků či cukrové vaty. Jiní se vozili na kolotočích a různých autodráhách či na koních. Jeden majitel atrakce se snažil překřičet druhého, přehlušit vše vlastní hudbou, aby nabídl okounějícím návštěvníkům tu nejlepší atrakci na světě.
A vzadu až úplně na konci celého prozatímního lunaparku ho Róza i Amélie uviděly. Stál tam. Zaujímal vznešený a pevný postoj bez ohledu na to, že musí unést neposedné děti a někdy i dospělé. I přesto neztrácel nic ze svého půvabu a síla z něho úplně čišela.
„To je on?“ vydechla Amélie a pochopila svoji sousedku. „Jako Herkules!“
„No tak,“ dloubla do ní Róza. „Jen se mi tu do něho nezamilujte! Já ho viděla první.“
„Máte na něm nálepku nebo co? Ať se sám rozhodne, kterou bude chtít!“ odsekla Amélie.
„Ale podívejme se, to je ale od vás pěkné! Prej budu vaše opora, pche!“ pěnila Róza.
„Nechte si toho, jó. Vy jedna…“
„No jen to dořekněte…“
A pokračovaly dál, div už se nezačaly prát!
„Prásk! Prásk!“ ozvalo se náhle v jejich těsné blízkosti.
Obě se vyděšeně přikrčily a zmateně se rozhlížely po okolí.
„Prásk!“
„Lovec!!!“ zakejhaly a obě labutě se daly na útěk.
To malý Kubík zrovna zkoušel pro maminku vystřelit papírovou růži. Sice se mu to nepovedlo, ale paní mu stejně jednu malou růžičku dala. Rozzářil se, odložil vzduchovku a rozběhl se až ke kolotoči, kterému vévodila krásná bílá labuť. Když se zvedla páčka, vznesla se nahoru, a když se páčka pomalu pustila, labuť zase klesla. To měl Kubík na celé pouti nejraději.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
97.2 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 4 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
[ - ] |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 8 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 12 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
