obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Osud si cestu najde."
Vergilius
obr
obr počet přístupů: 2915617 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39716 příspěvků, 5788 autorů a 392121 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Labutí píseň ::

 autor Amatérka publikováno: 21.06.2011, 21:50  
Povídka inspirovaná rčením Labutí píseň/ labutí zpěv. Není to nic moc, ale snažila jsem se, a kdybych mohla poprosit o jakýkoliv komentář, který mi pomůže se zlepšovat ve psaní.
 

V hlavě mi zněl její zpěv, ty tklivé a tak smutné tóny. Bylo mým posláním sepsat její zpěv do not, ale kdo by čekal, že spolu s ní, zemřu i já!

Když jsem byl malý, sotva sto třicet centimetrů do výšky, povídával mi tatínek pohádku o krásné labuti, která svým krásným zpěvem poblouznila smrtelníka, a to ho dovedlo k záhubě. Myslel jsem si, že spletl jenom děj známé opery a trošičku si ho poupravil, ale na sklonku svého života, jsem si uvědomil, že je to můj osud.



Vrásčité prsty svíraly hrnek kafe a přes silné brýle jsem se snažil najít nějakou inspiraci v horkém nápoji. Byl jsem už starý, a jak říkávaly babky ze sousedství, starý mládenec. Nikdy jsem ve svém životě nenašel pravou lásku v podobě ženského pohlaví. Mojí láskou se stala hudba a navždy jí zůstala. Psal jsem koncerty, skladby, nejrůznější melodie ale mým největším dílem se měla stát moje smrt.

Právě ten den, co jsem seděl s hrnkem kafe, mě popadla múza. Chytila mě se vší vervou a nemohla se mě za nic na světě pustit. V hlavě se rozezněl první náznak melodie a prsty ze zvyku si ji lehce vyťukaly o šálek kávy. Říkal jsem si, že z toho nic nebude a zahleděl jsem se na modré nebe bez mráčků. Další tóny na sebe nenechaly dlouho čekat a já je slyšel tak dobře, že jsem se musel dokonce ohlédnout, jestli někdo nesedí u mého klavíru a ty tklivé tóny nevyhrává. V tom mě bodlo u srdce a na moment se mi zatočila hlava. Před očima se mi zjevil krásný velký pták s bílým peřím a ostře žlutým zobákem, jak bolestivě kouká přímo na mě.

Rychle jsem pohodil hlavou a zamžikal očima, přelud náhle zmizel. Popadl jsem hrnek a došel si napustit čistou vodu. V zápětí mě ale dohonil další kousek melodie, který mě natolik uchvátil, že jsem položil hrnek a došel až ke klavíru a usedl k němu. Jemně jsem přejel prsty přes klaviaturu, jako bych hladil svou lásku. Pak jen stačilo vybavit si tóny, které mi před malou chvílí hrály v hlavě a znova si je zopakovat. Popadl jsem noty a začal zapisovat jednu notovou hlavičku vedle druhé, osminky, celé i půlové noty, pospojoval jsem je legáty a čekal na další přísun inspirace.

Místo toho přišlo další, o dost silnější, píchnutí u srdce. Zhluboka jsem se nadechl a začal vymýšlet další noty. Opět celé i půlové, dokonce i čtvrtinové noty. Hlavě se mi stále přesněji s více detaily zjevovala ta nádherná labuť, která mě provrtávala pohledem. Když můj přelud v podobě ptáka otevřel zobák a z něho se vynořily skvostné tóny srdcervoucí melodie, uvědomil jsem si, co mě čeká za osud.

Smrt!

To slovo se do mě provrtávalo jako ostrá čepel nože, jenom pomyšlení na to slovo, mi svíralo žaludek. Ale osud je osud, a já se musel zbavit těch dotěrných, i když přenádherných tónů, které se ozývaly v hlavě. Psal jsem noty jako stroj, pocítil jsem pocit důležitosti, ale ten se roztříštil při dalším bodnutí u srdce.

A pak, když už jsem cítil, že se blížím k závěru toho skvostného díla, otřel jsem celé propocené čelo a musel jsem zamrkat, abych vyplavil slzy z očí, které se tam nahrnuly, když mě začaly šíleně pálit. Cítil jsem, že nejsem v pořádku, přesto jsem si nemohl dovolit v tuhle chvíli zavolat záchrannou službu. Ne! Nesměl jsem! Musel jsem dopsat svou labutí píseň. Svoje poslední dílo! Věděl jsem, že bude moje poslední, možná i díky tomu, že se mi stále před očima zjevovala bílá labuť.

Další noty jsem dopsal, ale už jsem skoro neudržel tužku v unavených prstech. Celý jsem se chvěl a lapal jsem po dechu. Chtěl jsem si skočit pro sklenici vody, ale byl jsem psychicky připoután ke klavíru. Chtěl jsem, aby to skončilo, ale jinak, chtěl jsem si zavolat záchranku a přestat vnímat tu srdcervoucí melodii.

Naštěstí, pro mě utrpení skončilo hodně brzy. Můj přelud, moje halucinace naposled zvedla hlavu se žlutým zobákem, zazpívala poslední tón a její hlava spočinula na vodě, úplně bez života.

S labutí jsem zemřel i já, ale zanechal jsem po sobě umělecké dílo, které se hrálo jeden čas tak často, že kdyby mi to býval někdo někdy řekl, jak tě živ bych mu to nevěřil.


 celkové hodnocení autora: 88.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 1 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 17 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 21.06.2011, 21:48:56 Odpovědět 
   Zdravím.

Text je poměrně čtivý. Vyznívá jako takové rozloučení nejen s tímto světem, kdy náš hrdina (umělec a skladatel) umírá a jeho múza jej naposledy "pokouší", ale svým způsobem i jako rozloučení se svou vlastní tvorbou. Nelze říci, zda jde o určité ohlédnutí za posledními minutami umělcova života - mrtví své paměti přeci jen psát nemohou. Po umělecké stránce zde jde nejspíš o přirovnání obrazné smrti labutě ke smrti člověka, kterému se stala hudba vším (miloval ji více, než cokoliv jiného). Ať už se může zdát textík i jistým způsobem "patetickým" (viz ono citové popsání celé situace), tento kratičký příběh se snaží popsat nejen lásku k umění, ale i k životu. Nebyla ona labuť jen vidinou v okamžiku umírání (jako takové snění)? Autor přeci po své smrti již nemohl tušit (a vědět), že se stalo jeho poslední dílo "šlágrem"! (na určitý čas velmi hraným)

Jak poradit ve psaní? Těžko. Každý si musí najít svůj styl a stále se pokoušet psát (a pokoušet i své múzy). Tady nepomůže ani tisíc příruček. Není nad vlastní zkušenost a ohlasy čtenářů. Autor alespoň trochu ví, jak na tom jeho dílko je (čím více je ohlasů - kladných či záporných, tím lépe). Ovšem, každá rada dobrá (i nějaká ta příručka není k zahození - je dobré se učit na chybách druhých a z rad si vybrat jen to, co se nám hodí a co nám pomůže). Tolik k Perexu. Snad jsem Ti příliš nezamotal hlavu...

Všiml jsem si několik drobků, dovolil jsem si je vypsat níže.

-- ... že spolu s ní, zemřu i já! -- ... že spolu s ní zemřu i já! (bez čárky)

-- Byl jsem už starý, a jak říkávaly babky ze sousedství, starý mládenec. -- Byl jsem už starý, jak říkávaly babky ze sousedství: starý mládenec. (vypustil bych spojku "a" a čárku před starým mládencem zaměnil za dvojtečku)

-- Psal jsem koncerty, skladby, nejrůznější melodie ale mým největším dílem se měla stát moje smrt. -- Psal jsem koncerty, skladby a nejrůznější melodie, ale mým největším dílem se měla stát moje smrt. (nezní to takto lépe?)

-- V zápětí mě ale dohonil další kousek melodie, který mě natolik uchvátil, že jsem položil hrnek a došel až ke klavíru a usedl k němu. -- Vzápětí mě však dohonil další kousek melodie, který mě natolik uchvátil, že jsem položil hrnek, došel až ke klavíru a usedl k němu. (návrh, jak by toto souvětí mohlo vypadat lépe)

-- ... jak tě živ bych mu to nevěřil. -- ...jaktěživ bych mu to nevěřil. (nepíše se jaktěživ dohromady?)

Psaní zdar! ;-)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Virgoacp
(8.8.2020, 09:18)
Magdaléna Verneová
(5.8.2020, 19:54)
Vopica
(28.7.2020, 10:58)
jeewangarg
(27.7.2020, 13:46)
obr
obr obr obr
obr
21. Šutry v ces...
pilot Dodo
Dobré skutky
Ondřej Žižka
Galfa - část II...
Franzi Moorin
obr
obr obr obr
obr

Recyklace tvého dechu
synthetic darkness
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr