» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Mír je jen nemocná válka, čekající na své uzdravení."

Gandalf

počet přístupů: 2141712

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303538 komentářů :: on-line: 2 ::

:: Nechala průvan za dveřmi ::

Agibail	publikováno: 22.06.2011, 13:03


	den uvízl v žaluziích okna narážejí do zpěvu zobáků ani nota neproleze jen se kupí foukne vítr a je nic takové co se vrství na zdech co se se sykotem plazí k posteli křikem zírá do uší tlačí na víčka až bolestí pláčou takové nic které obtéká postavu když zámek zaklapne dveře


celkové hodnocení autora: 99.6 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 10		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 23		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 39		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Dev	24.07.2011, 21:45:53

Odpověď na příspěvek od uživatele: Dev* ze dne 26.06.2011, 14:34:36* Já ho taky miluju. A ještě radši než film mám knihu, ta je bezkonkurenční, úžasná. Mám ji zařazenou ve zlatém fondu hned vedle Malého Price a Tracyho tygra :-)

javavia	16.07.2011, 20:21:22

právě pro ty metafory je báseń zajímavá a malebná. Nicota, která dokáže i ničit, když je jí příliš. Hezky jsi to vystihla...1

Dev	26.06.2011, 14:34:36

Ten pocit znám, Ivanko. Jako když nicota vstoupila do Fantázie, jako když zůstaneš stát v meziprostoru, kde nezáleží, netíží, nebolí, neraduje ... se ... Jako když je člověk sám, ani ne pro sebe, pro ostatní, pro svět. Sám...


ze dne 13.07.2011, 23:10:45
Agibail: ahoj Terezko, bylo by lepší takový pocit nikdy nepoznat, viď? ...teď trochu obrátím - zrovna tenhle pohádkový příběh mám velmi ráda a určitě se na něj v blízké budoucnosti podívám ... :-) měj se hezky a moc děkuju

Dědek	25.06.2011, 12:31:05

Nicota, která nás někdy obklopí.


ze dne 13.07.2011, 22:53:27
Agibail: děkuji moc za návštěvu, měj se fajn...

Poustevník	24.06.2011, 15:24:40

Odpověď na příspěvek od uživatele: kulkul* ze dne 24.06.2011, 8:26:41* kritik by měl vycházet z autora, ne z apriorních představ. Přece vedle sebe mohou existovat různé směry. Já se, na rozdíl od tebe, nechci o autorce dozvědět nic. Chci jen číst dobré básně a kochat se tím, jak jsou udělány. a tady vidím docela dobrý popis, představ si, skutečnosti. Možná mohl být lepší. A to by mně zajímalo: jak toho dosáhnout.

Poustevník	24.06.2011, 15:14:10

Výsek pocitu. Zobrazený autenticky a pochopitelně. Možná dokonce ženská lyrika, jak by naznačovaly některé indicie. Tak sympaticky jiná, než bývá zvykem. Samozřejmě: sbírka takových básní, pokud by nebyly nějak oživeny, by asi byla úmorná.


ze dne 24.06.2011, 22:10:50
Agibail: Ahoj, děkuji Ti za názor... souhlasím s Tebou, sbírku takových básní bych si také nekoupila :-)) přeji příjemný víkend

kulkul	24.06.2011, 8:26:41

Zobáky mi nevadí, ale "věžáky" by možná byly lepší. Nebo místo "nic" dát "všechno". Chápeš autor má nějakou myšlenku nebo pocit a snaží se ho předat. Na tom způsobu předání hodně záleží, zda čtenáře oslovíme a obohatíme (naladíme, potěšíme, změníme ho), to je vždycky velká šance a účel, svátek psaní i čtení.. Ale teď přijde autor který místo aby s úzkostí dbal předání svého pokladu, začne aranžovat a zdobit tu vlastní výpověď. Začne míchat se slovy, obracet významy (okna narážejí, zírá do uší) ve smyslu ať je třeba nesrozumitelná, ať je i nesmyslná, jen když je zajímavá. A čtenářové (zbavení pak odpovědnosti spolupracovat na tom svátku, vnímat předávku) s úlevou říkají "tý jo, to je něco". Ale poznání, pochopení, obohacení jste si nepředali - to se pokouším až já teď. Ostatně kdybys psala poctivě, jistě bys tam nenechala to "co se se sykotem", to je možné jen v tomhle "směru" kde je možné všechno.


ze dne 24.06.2011, 22:06:06
Agibail: Připadá mi poněkud nefér říkat, že autor píše nepoctivě, pokud volí prostředky, které se Ti nelíbí. Nezáleží především na vkusu čtenáře? Tuto báseň jsem publikovala i jinde a tam ta reakce byla příznivá. Tak kde je tedy pravda? Děkuji Ti za zpětnou vazbu a přeji hezký víkend ...

Danuše	23.06.2011, 21:36:10

Poslední dva verše jsou hodně výstižné, rozumím tomu. Znám to. NIC dokáže tížit jak balvan, vláčíme ho s sebou, je neviditelné, ale někdy přímo hmatatelné. Bojím se, že i na konci je NIC... No, nezbývá než NIC sbalit jak spací pytel, uklidit do skříně a zahodit klíč :-) Báseň se mi líbí, moc.


ze dne 24.06.2011, 21:58:22
Agibail: Ahoj Danuško, děkuji za moc milý komentík :-)... zahodit klíč je někdy hodně těžké, ale jinak to bohužel nejde ... člověk si pak určitě váží víc věcí, které dřív bral jako samozřejmé ... přeji Ti hezký víkend :-))

40	23.06.2011, 13:43:19

Chvíli mi to trvalo, nic je pojem stejné kategorie jako absolutno, smrt, život... Miliardy stran popsaného papíru ve snaze zachytit význam, honíme se za prasátky odlesků na zdi. Líbí, pocit se podařilo slovy v jediném zákmihu zachytit, ale hned se rozevlává a je někde jinde něco jiného... a tak taky množím slova, abych sdělil nic.


ze dne 23.06.2011, 19:11:31
Agibail: ahoj, děkuji za moc hezký komentář, věnovaný čas a tak... :-))

maja52	23.06.2011, 10:15:21

Vše je pomíjivé, to jsi hezky popsala malebnými obraty. Mně se báseň líbí. Zdravím.


ze dne 23.06.2011, 19:10:01
Agibail: Ahoj Majo, Ty jsi milý človíček :-)) ... děkuji a měj se hezky

čuk	22.06.2011, 16:01:12

Já myslím, že zobák tam sedí. Básnička je podle mne o zvuku a nic je chvilkové ticho, bublina prázdnoty jako duševní stav vypnutí psychiky (právě možná účinkem čehosi skrytého v osobním životě). Takže to není o ničem. Vyvádění se slovy může být různé. Cožpak poezie není u určitých druhů také "vyvádění se slovy", což lze chápat nejen jako skotačení se slovy, ale i vyvedení z jejich základního uzančního obsahu.


ze dne 23.06.2011, 19:09:11
Agibail: Ahoj Čuku, jsi vnímavý čtenář... moc děkuji

kulkul	22.06.2011, 13:52:36

Já jsem možná mimo, a možná tu nějaké tajenka je, ale vzhledem ke kvalitám autorky se mi chce sem dát pětku, aby se probrala a tento styl opustila. Co kdyby místo "zobáků" bylo "hořáků", že by to sedělo líp? Nebo "sosáků"? Chápeš takhle nikdy nebudeme hotovi, protože nic neříkáme a těch kombinací je nekonečno. Každá je zdánlivě nějak dobrá - a všechny špatné. Nás básnířko standardně zajímá tvůj život a city, to nás může potěšit a zblížit - ne to co vyvádíš se slovy, to umí každý.


ze dne 23.06.2011, 19:07:48
Agibail: Ahoj, ráda Tě tu vidím... Takhle naplácáno jsem dostala naposledy na základce :-)). Slovo zobák přesně sedí - vyjadřuje to, co jsem chtěla. Nechápu, proč Tě tak rozčílilo? Jaký je tedy ten správný směr?

Šíma	22.06.2011, 13:03:03

Zdravím. Nic. To slůvko mě trochu děsí. Může jít o vzduchoprázdno, prázdno v duši, či nedostatek vjemů z okolí, nebo jen obyčejná nuda, ale také prázdno po člověku, který nám mohl být vším, nebo se nám dostal řádně pod kůže a nyní prostě jen odešel. Třeba navždy. Takové ticho dokáže jít pěkně "na mozek". Protiklady vytvářejí jisté "křičící" obrazy. Jakoby se Tvůj "hrdina" pohyboval v kleci, která k němu nic nepropustí (nebo také k ní). Báseň se nečte špatně, nejspíš si bude každý muset udělat svůj obrázek. Vypadá to, že pohled na Tvou báseň nemusí být jednotný (nehledě na fakt - co člověk to jiný názor).


ze dne 23.06.2011, 19:02:35
Agibail: Ahoj Šímo, děkuji za rychlou publikaci a komentář. To slovo nic mě také děsí…