obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Hlad a láska určují veškeré lidské dějiny."
Buddha
obr
obr počet přístupů: 2915348 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39471 příspěvků, 5737 autorů a 390242 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Denpo ::

 autor Uskar-Arah publikováno: 23.06.2011, 12:01  
 

Červánky se odrážely od secesních fasád domů, jak kráčel dolů ulicí Milady Horákové a myslel přitom na Ivanku. Devět hodin pryč. Město se sotva probouzelo z denního spánku, neony se rozsvěcovaly, Oberbank, Sykora, Vinotéka ARCO. Rudá okenní skla. Vůně asfaltu po dešti. A ty červánky, jako by Stromovka ustrnula ve strašlivém požáru.
Tramvaje se nehybně plouží ulicemi, slimáci klouzající po zamrzlém rybníce. Připomnělo mu to Benátky letos v dubnu. „Gondoly se tiše vznášely kolem něj jako přízraky, klouzaly po vodě.“ Tam si uvědomil, že krásné je jen to, co je všední a co zároveň nezabíjí. Dřív Prahu miloval. Teď si uvědomoval, jak moc mu za ta léta ublížila. Raději by znovu sebral buzolu, nastavil azimut 70° a šel nazdařbůh severočeskou divočinou. Zase na to začal myslet – utéct!
Bylo to směšné, ale ta touha se vracela ve velkým kruzích velikých kruzích každý rok ve stejnou dobu, jako repetice, v níž je navždy notami uloupená smyčka hudby, jako pestrobarevné třásně nad holešovickým autobazarem B&B, které vedou všechny pod světlo jediné lampy, jako ta trpká vzpomínka na budoucnost, když po šedesáti letech zjistí, že věřil ve falešného boha, jako Ivanka, která nikdy nebyla.
Slyšel kolem sebe kapky, ale byl suchý, ani déšť se jím nechtěl špinit. Jenže dal slib! Bylo to břemeno nebo vysvobození? Závazek nebo volnost? Musel splnit, co slíbil, zároveň však mohl vypustit všechno ostatní, protože slib bude dál živit jeho pohublé tělo. Navěky. Mohl se poddat, nepřemýšlet. A už se mu to toho roku jednou povedlo, zase dokázal strávit celou cestu vlakem pohledem z okna, aniž by to považoval za ztrátu času, aniž by se musel obracet k těm proklatým jedovatým knihám!
Protože Johann znal moc knih. Buď procitneš, nebo tě to zabije. Znal moc knih na člověka, který dokázal vidět a slyšet, byť krátce. Studoval, jenom aby mohl zapomenout, oslepl, aby znovu prohlédl. Vzpomněl si na Drtikola. To jméno bylo ostré, hrubé. Mocné. Drtikol. Jeho praprastrýc. Snad. Otec vždycky nadával, že mu dědek všecky Fráňovy fotky naházel do kotle, že se dneska mohli bejt bohatý. Fráňa Drtikol – další jméno z hlubin času. Sloužil u 102. pluku, Johann byl ve 102. oddílu. Fráňa procitl. Náhoda? Johann byl osminový žid, osminový Moravák a ani jedno z toho. Po otci nedoceněný rádoby génius, po matce trochu hajzl a pedant, i když citlivý. Po dědovi pracant a tichý filozof, po babičce milovník rýmovaček. A co Drtikol? Měl v sobě jeho krev nebo ne? A záleželo na tom? (A co Jan Tleskač?)
Bylo to jedno. Kašlal na to. Nezáleželo mu na tom. Ten slib byl příliš silný, příliš zřejmý. Musel se mu podřídit.


 celkové hodnocení autora: 96.2 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 2 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 17 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 kulkul 23.06.2011, 13:17:05 Odpovědět 
   Hrdina je zajímavý a text výborný, čtivý s přirozenou místní atmosférou, přestože dost myšlenkově květnatý a poetický. Vyprávění hladce plyne, termíny a leckde originální obrazné pojmenování se dostavují snadno, jakoby mimochodem, jak hrdina vnímá nekonečnost i blízkost okolního světa. Všechno je to pro něj, všechno se ho nějak týká, či mohlo by se nějak týkat. A on si ještě konkrétně nevybral, jelikož je mu zdá se dobře už takto anebo tak trochu předem rezignuje.
Tyhle věty jsou krásné i samy o sobě, samozřejmé, nosné. Zatím publikované střípky naznačují, že jsi autore, navštíví-li tě skutečné téma, schopný napsat román. Co je ovšem zásadně těžší a než sbírat střípky. Ale máš-li chuť a téma, tak se do doto určitě pust. Do opravdové literární práce.
 Šíma 23.06.2011, 11:59:09 Odpovědět 
   Zdravím.

Neměl být název: "Denpo IV"? Ovšem opravit by šel jen tehdy, pokud by se textík vrátil. Začátek, řekl bych že celá polovina má pěknou atmosféru (povedené popisy), druhá polovina se více zaobírá knihami a literaturou. A také lidmi (lidskými bytostmi). Vše je promícháno - jako takový guláš. Otázky a odpovědi. Možná nemusíme znát všechny odpovědi na své otázky. Tajemství mnohdy může být motorem k cestě vpřed. Proč jedovaté knihy? Protože odvádějí pozornost od fádní a všudypřítomné reality? Protože jsou knihy plné našich snů, představ a přání? Fiktivní osoby s fiktivními příběhy. Nedochází u našeho hrdiny k souboji snů a reality? Jakoby zároveň pochyboval i sám o sobě a svých předcích. Myslí si snad, že také on už není skutečný? Napsáno hezky...
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
strážce
(30.10.2019, 10:32)
aldebaran
(22.10.2019, 14:59)
Měneznáš
(8.10.2019, 16:27)
Sakkas
(8.10.2019, 08:19)
obr
obr obr obr
obr
Tráva
Beduín
4
cokoliv
Osudová cesta
Altegrita
obr
obr obr obr
obr

Doznání
sumus
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr