» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Důvěra a láska musí chodit pospolu."

B. Němcová

počet přístupů: 2141712

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303538 komentářů :: on-line: 2 ::

:: Bon Jovi - nestárnoucí fenomén ::

Lary	publikováno: 26.06.2011, 20:03

Báječný zážitek z koncertu Bon Jovi, o který se prostě musím podělit :).


	Tento rok Bon Jovi pořádají největší celosvětové turné od roku 1980, a chystají se odehrát celkem 135 koncertů ve 30 různých zemí. I když to ze začátku vypadalo, že jeden ze členů kapely, Richie Sambora, na koncertě nebude přítomen, kvůli obnoveným problémům s alkoholem, nakonec se kapela ukázala v kompletní sestavě. Já jsem měla možnost, vidět tuto vynikající kapelu na koncertě, který se konal v Drážďanech a nesl název „Bon Jovi – open air“. Kapela měla 2 předkapely. Jako první zahrála německá předkapela, která byla zjevně velmi populární, protože fanoušci znali nazpaměť skoro všechny písně. Druhá předkapela nesla název The Breakers, a stejně jako první předkapela, zahrála velmi líbivé písně a sklidila velký úspěch. Hlavní program večera, na sebe ale nechal dlouho čekat a nastoupil až kolem deváté hodiny. Lidé si Bon Jovi museli doslova vyžádat bouřlivým potleskem. Publikum se nakonec dočkalo neuvěřitelné podívané, která byla otevřena známým hitem s názvem „Bounce“ a fanoušky dostala do té správné rockové nálady. I samotná kapela si atmosféru naplno užívala a dala najevo, že patří mezi největší rockové fenomény všech dob. Zahrála mnoho skvělých hitů, jako je například „It’s my life“, „Born to be my baby“, nebo slavná skladba „You give love a bad name“. Ženské publikum se potom rozplývalo nad písněmi „Make a memory“, nebo rockové balady „Bells of freedom“. Koncert trval přibližně dvě a půl hodiny, ale čas utíkal tak rychle, jako kdyby trval jen pár minut. A to se divákům samozřejmě nelíbilo, a proto si vyžádali mnoho přídavků, které kapela musela zahrát. Bohužel nic netrvá věčně, a i tento koncert musel jednou skončit. Zhruba kolem půlnoci, kdy už bylo stoprocentně jisté, že skupina další skladby hrát nebude, divákům nezbylo nic jiného, než se rozejít zpět domů. Rozhodně to byla to jedna z největších událostí ro(c)ku, a celkový dojem z koncertu byl naprosto skvělý. Měla jsem možnost, zažít na vlastní kůži tu neuvěřitelnou atmosféru pořádného koncertu, a naplno se ponořit do dvou hodinové euforie, která ve mně ještě neustále doznívá.


celkové hodnocení autora: 76.0 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 2		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 3.5		uložit příspěvek

známka poroty: 3.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 4		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 21		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

J.U. Ray	27.06.2011, 23:20:25

První, co mi to po pročtení připomnělo, byla slohová práce na téma "Můj největší hudební zážitek". Pokud bych měl od tohoto textu očekávat jen toto, pak je to v pořádku. Další přesah totiž toto dílko nemá. Pokud by to mělo být jako článek do rockového časopisu, možná by bylo záhodno připomenout krátkou historii ("Kapela Bon Jovi se zformovala... Mezi největší hity patří..."), protože ne každý rocker zná všechny kapely ve svém složení. Další věc, s předkapelama - chybějící jméno u první je docela velký nedostatek, protože se dá určitě zjistit (ne jako u nějaké punkové kapely od vedle, jejichž kolegové na koncertě nebyli na plakátě), a napsat to trochu oficiálněji, přičemž v další větě napsat svůj názor ("Předkapely byly... Jejich písně byly v porovnání s tím, co mělo přijít potom, líbivé a publikum je přijímalo s nadšením..." nebo něco v tom smyslu). Popis samotného koncertu by docela ušel, ale musím upozornit na jednu drobnost, která také ubírá věrohodnosti - správnost psaní anglických názvů. Není-li tomu jinak, názvy anglických písní se píšou s velkým počátečním písmenem všech slov mimo spojek a členů, tedy např. "Make a Memory" atp. Závěr sám mi taky přijde až moc školní "A byl večer, nastal čas návratu...", ale tak na hraně. Jinak se ve článku nachází celkem dost chyb (hlavně syntaktických). Takže dávám, co dávám - za polovic. Je kam se zlepšovat, budeš-li chtít ;)

BaD	27.06.2011, 21:04:58

Věz, že za mým komentářem nestojí žádné hudební preference, ani osobní sympatie a nesympatie, nicméně nemůžu jinak než zaujmout čistě negativní postoj: 1. Dokumentární žánr aspoň dle mého skromného názoru na saspi příliš nebují a myslím, že sem ani nepatří. Určitě by se našlo pár jiných literárních serverů, kde by se pro něj místo našlo... 2. Dokonce ani jako reportáž to není v pořádku - pokud by měl mít text alespoň minimální informativní hodnotu, stálo by za to zjistit si, jak se jmenuje ona populární německá kapela (Unbottened Heart) a nedejbože ještě alespoň několik dalších informací, které člověk nenajde na plakátu na autobusové zastávce. 3. Pokud nechceš stavět text na informacích, je třeba zvolit něco jiného, co čtenáři nabídnout - myšlenku (úvaha), názor (recenze), nebo aspoň nějakou slovní obratnost (fejeton). 4. Chyby... Věčné téma. Už jsem se smířil s tím, že na blogánku a na facebooku si každý przní češtinu, jak se mu zlíbí, ale jsem natolik zkostnatělý, až trpím utkvělou představou, že aspoň na literárním serveru by se pravopis měl dodržovat. Ve tvém případě jsou to hlavně čárky - ty se do textu vkládají podle určitých pravidel, ne tam, kde věta vypadá příliš dlouhá. Suma sumárum nám tu předkládáš text, který by (potom co by ho odmítly všechny kulturní časopisy) patřil na fanouškovský blog (kde by ho nikdo nečetl, protože správný fanoušek toho ví víc i bez návštěvy koncertu).

Kaileen	26.06.2011, 20:09:27

Věřím, že tato skupina dokáže z koncertu udělat nezapomenutelný zážitek, nicméně to z textu vůbec nejde poznat. Vždyť ty nepopisuješ jediný silný moment (asi jich tam bylo více, když říkáš, že to v tobě ještě doznívá), z textu nezazářilo světlo jediného reflektoru, nezní tu ani jeden fanouškovský hlas... Prostě je to moc suché na to, aby bylo uvěřitelné, že to byl takový zážitek.

Šíma	26.06.2011, 20:03:09

Zdravím. Po několikerém pročtení jsem po krátké diskuzi se svým druhým já (věčným rýpalem) dospěl k názoru, že je text jen prostým popisem toho, jak to na koncertu vypadalo. Text mohl být napsán více líbivější formou, popřípadě zpracován jako fejeton, nebo úvaha (třeba i s důrazem na onu "lásku" k dané skupině či hudebnímu žánru). Takto bych tento text vložil spíše na blog, než na literární server, přestože může mít toto dílko pro příznivce tohoto zpěváka (posluchače stejné krevní skupiny) určitý význam... Osobně mne textík příliš nenadchl, ovšem to neznamená, že nemám hudbu rád a neposlouchám ji (bez ohledu na žánr a podobně). Uvidíme, jak zareagují další čtenáři. Hodnotil bych spíše průměrnou známkou...