» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Slunce tak neupřímně tvoří klam dokonalého světa."

NelaS

počet přístupů: 2141713

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303540 komentářů :: on-line: 1 ::

:: Černobíle ::

Salome	publikováno: 09.07.2011, 5:57

Dialog o čtyřech dějstvích. Určeno pro tři recitátory (muž, žena a vypravěč) s klavírním doprovodem.


	Prolog Den bělejší než zimní hříbě. Den ostřejší než krátký příběh na hřbetech větrem přistřižených, kudy jdou milenky a ženy pro svoje milence a muže. Den černější než digestoře klenuté nad výpary ticha. Vzdychla si žena: – Blízkost bolí. – Ústa jak šňůrku s karneoly, oči jak moře pod ledem. A muž neumí povědět: – Dokud to bolí, ještě dýchám. – ------------------------------------------ Jednání první – Snesu ti z nebe, milá moje, sonáty hrané na hoboje, tvou zemi zanechanou v přítmí proříznu ostrým světlem břitvy a je mi jedno, zda se zraním, jsme jako koně, koně vraní uhánějící spolu v trysku, snesu ti mramor obelisků, přeměním časy na prostory a přejdu devatery hory, překonám devatery lesy, až najdu zlatý palác, kde jsi uprostřed popela a rzi. Potom tě vtesám do sousoší na lodi nesmrtelných duší vracejících se do přístavů. – A žena odvrátila hlavu: – Tvá láska je jako řetězy. – ----------------------------------------------- Jednání druhé – Má milá, proč máš slzu v oku hladkou jak rybka v Orinoku, lesklou jak proudy, které leští ulice města, splavné v dešti, divokou jako reconquista? – – Možná jsem jenom v pláči čistá. Což nevidíš, můj milý, v skrytu stopy vedoucí do ambitů, smutek ztracených rajských dvorů, píseň, co klesla do tenoru a zpívá po půltónech s žesti jak holoubek, drcený v pěstích po směru čarostřelných střel, jak holoubek, jenž dodýchává a obrůstá ho měkká tráva, jak rány země po krumpáči? Jak ti to může nebýt k pláči? – – Možná jsem plakat zapomněl. – ----------------------------------------------- Jednání třetí – Tak dlouho toužím po doteku, jsem jako člun, co minul řeku, jsem odlitek, v němž taje kov, jsem granátové jablko do naha nožem oloupané, jsem dýka nabroušená ránem, jímž k tobě kráčel jsem a věřil, jsem dravá šelma pod páteří a žebra – nožky antilopí, co v písku zanechaly stopy, když odcházely do oázy. Má slova jsou jen metastázy pro rakovinu letokruhů. Jsem jako déšť, jenž spadl Bohu z tváří. Ještě mě pálí ta horkost návratů z jižní strany, jsem voják v míru zatoulaný, co k nohám svou prosbu klade ti. Království za jedno objetí! – – Odpusť. Jsem jako zašitá. Jsem střenka na zlatých bodácích, jsem dráha, co zbyla po ptácích mířících do Ohňové země, jsem šedý vlas, co spadl ze mě na polštář v cizím pokoji, jsem mrtvé ticho po boji, v zákopech čekám na vítěze. V čem zbývá bolest? Možná v něze. A možná že je v ní i štěstí. Znám ženu. Stává u pelestí. Nejstarší z dobrých sudiček. Má bílé oči bez víček a na čele tři zlaté mince. Dala mi ústa po mamince a malé dlaně po prababce, dala mi odhodlání chlapce, zapletla lítost do copánků a skryla Pandořinu schránku hluboko, noci do žaludku; tajemnou příčinu všech smutků. Jsem černá klisna bez podkovy, jsem kostel, který nemá krovy, studené vody, tak, jak jdou do stínu břehů pod vrbou, jsem rybka mezi pelikány, semínko z plodu artyčoků, pomlka uprostřed příběhu. Království dala bych za něhu! – A muž by tak rád vztáhl ruku. A stojí jako přikovaný. ---------------------------------------------- Jednání čtvrté – Co řekneš, milý, když ti povím, že ječmen padl na žernovy a už se mele naše chvíle, už houstne nebe černobílé, můj klidný spánek bere s sebou ponorná řeka, pod skaliska už její horký pramen tryská a kameny už promluvily. Tak co mi na to řekneš, milý? – – Že je mi těžko. Teď a s tebou. Co řekneš, milá, když ti svěřím, že les se chvěje divou zvěří, v závětří za počátkem slova vzdouvá se plenta sametová, už vrzla vrátka od zahrady, už muži vrátili se z lovu, už vnesli hlínu do domovů a světnice se zatemnila. Tak co mi na to řekneš, milá? – – Že je mi smutno. Teď a tady. – ------------------------------------------------------ Epilog Noc černější než oči srnce. Noc tišší než stesk nalezence vpisuje čtverce do okruží, kudy jdou milenci a muži pro svoje milenky a ženy. Noc bělejší než zuby srny upíjí dechu z jejich rtů. Usíná žena s horkým klínem, do lesa šeptá: – Nepominem! – A muž, když leží mezi prsy, do ouška srnce posteskne si: – Nejsme než popel ve větru. –


celkové hodnocení autora: 99.0 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 10		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 24		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 54		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Tuik	21.08.2011, 2:00:24

teda, to je vypsane! jsi frajerka! talent dostane clovek zadarmo a bez zasluhy, ale na tomhle je krome nej jeste spousta driny - tohle se, myslim, bez soustavne prace nenapise:) - - - od prvnich radku myslim na Lorcovu Krvavou svatbu, mimochodem.


ze dne 29.08.2011, 15:49:44
Salome: Díky! Kupodivu na tom zas tolik dřiny nebylo - nejdřív vzniknul prolog a epilog a to ostatní už tak nějak vyplynulo samo a narodilo se to během hodinky. Ale možná to předtím dloho dozrávalo v hlavě, nevím - nemám nad tvůrčím procesem příliš kontrolu. :-) Díky za srovnání s Garcíou Lorcou, mám ho (i jeho španělské generační kolegy) moc ráda.

Jessi.L	14.07.2011, 18:36:15

Nádhera... když čtu něco podobného, doufám, že to nikdy neskončí, takže jediné, co se mi nelíbí (nevytýkám ale!) je délka... tohle bych četla od rána do večera, mám vážné dilema, jestli je krásnější tato báseň nebo jedna z mých oblíbených, která ti byla zveřejněny už dříve. Posuzuji sice jen jako čtenář, ale o to je výsledek úchvatnější. Jsi neskutečná!


ze dne 14.07.2011, 20:48:26
Salome: Děkuji velice! :-) Těší mě to o to víc, že mám k téhle básni obzvláště blízký vztah.

Viviana-Mori	12.07.2011, 11:37:43

Výborné. Jen svázat, vydat a já bych šla hned číst. Chci z tvých básní maturovat! I když... rozebrat bych je asi nedokázala, takže radši ne :-) Moc pěkné, dotklo se u srdce a vznášela jsem se tu na židli. Tak nějak to má být při čtení poezie. Zase uloženo v oblíbených.


ze dne 12.07.2011, 16:37:42
Salome: Díky, Viv! Snad to jednou svážu, vydám a pošlu ti to ke čtení. :-)

Albireo	11.07.2011, 10:31:54

Je to opravdu nádherné, silně převyšuje obvyklou úroveň na SASPI.


ze dne 12.07.2011, 16:36:57
Salome: Děkuju za zastavení a za tvou přízeň. :-)

kulkul	11.07.2011, 9:21:10

Se obávám, že kdyby se básně zmocnili nepraví recitátoři jako např.p.Krampol, že by z ní udělali vrcholný komický výstup. Což není dobré znamení, opravdu dobré věci by si nevšimli, tato si o zparodování poněkud koleduje. Téma mohlo být zřejmě zásadní, ale obrazy jsou místy samoúčelně ekvilibristické, obsah pod nimi mizí, odpodstatňuje se (např. "ulice splavné v dešti, metastázy pro rakovinu"). O realitu jako by spíše nezájem, přestože jsou tu hrdinové, a oddělení recitátoři. Vzniklá atmosféra se netýká kladených otázek vztahů mezi muži a ženami, nýbrž stojí na nějakém dojmu starší mýticko-myslivecké básnickosti, které tu mocně přihazujeme až k napodobování. Skladbu je možné přesto ocenit jako pěkný, byť po částech seriový výrobek.


ze dne 12.07.2011, 20:06:14
Salome: Myslím, že zparodovat se dá cokoli, i Shakespeare. Dokonce bych řekla, že čím je něco vážnější a čím méně se to vyhýbá sentimentálním a patetickým obrazům, o to víc si to koleduje o zparodování. Proti "samoúčelné ekvilibristice" se rozhodně ohrazuji, zrovna obrazy, které jsi citoval, mají základ v dosti konkrétní představě, pocitu - není to jen řemeslo, které má hezky vypadat a znít. Každopádně děkuju za zastavení a za přečtení.

velvetka	10.07.2011, 22:17:14

Krása, Salomé.


ze dne 12.07.2011, 16:36:21
Salome: Děkuju. :-)

obaleč	10.07.2011, 6:43:52

Okouzlující, nádherné...


ze dne 12.07.2011, 16:36:03
Salome: Děkuju!

SATYR	09.07.2011, 12:46:48

Nejdřív jsem v tom (já bloud!) viděl lehounkou formu feminismu, ale jednání čtvrté mě uneslo, že jsem málem zaslzel: Bůh mě nezatrať, ale to mi přišlo tak božsky - a jaksi mateřsky - nad věcí, jakoby to bylo z pera Panny Marie. :)


ze dne 12.07.2011, 16:35:53
Salome: :-)

maja52	09.07.2011, 12:39:04

Žádná debata, nemám slov, jen tiše smekám. Připomenu si tě v oblíbených. Ahojky.


ze dne 12.07.2011, 16:34:57
Salome: Moc děkuju, Majo, zase se zastav! :-)

Poustevník	09.07.2011, 9:13:48

Opravdu krásné. A navazující na nejlepší tradice. Tady by debata o poezii byla na místě. Ale věc natolik přesahuje rozměr Saspi, že se raději zdržím.


ze dne 09.07.2011, 10:48:30
Salome: Teď mě napadlo, že k poetické diskuzi jsem schopna přispět toliko faktem, že Černobíle byl pokus o jambický verš. :-) Ale stejně jsem si od něj nakonec párkrát odskočila.


ze dne 09.07.2011, 10:43:46
Salome: Děkuju. Jakékoli debatě jsem otevřená.

čuk	09.07.2011, 5:53:10

Tohle je nádherná poezie. Krásná metaforika, podtext i rým. Přímo to vidím a slyším. Tohle bych strašně rád realizoval na divadle nebo v literární kavárně, kdybych našel vhodné recitátory. Dala by se k textu vymyslet i nenápadné divadelní aranžmá. Mohu to přeposlat jedné básnířce? Ale myslím si, že by po textu chňapli i profíci, ti by ti mohli- na rozdíl od nás-zaplatit autorské tantiémy. Byl jsem tvým textem fakt okouzlen a hned jsem tě přiřadil k největším českým básníkům. Já jsem ovšem znalec poezie- amatér.


ze dne 09.07.2011, 10:43:01
Salome: Moc děkuju! Text mileráda propůjčím k realizaci a žádné autorské tantiémy nepotřebuji. :-) Provedení s panem Kováříkem se kupodivu příliš nepovedlo, protože se na to prakticky nepřipravil a četl to rovnou z listu, takže to bylo takové divné, bez duše, špatně nafrázované... Ještě tento text používáme při vystoupeních divadelního spolku Vějíř, ale ty probíhají jen velmi zřídka. Přišla na mě v poslední době touha dostat se k co největšímu okruhu čtenářů, takže jakékoli přebírání bude jen vítáno! :-)


ze dne 09.07.2011, 8:34:35
čuk: Tak jsem přišel pozdě, našel jsem tě na jiném webu a holt když pan Kovařík...