» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Je jen jediné štěstí v životě: milovat a být milován."

George Sandová

počet přístupů: 2141713

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303541 komentářů :: on-line: 1 ::

:: Pokus o sonet... ::

debbi	publikováno: 11.07.2011, 13:43


	Jednou se stane, snad se pousměji, přesto že život k smíchu nezdá se, spíš vypadá to, že květiny tlejí, než že by kvetly více ke kráse. Černá, jen černá… světla nedohlédneš i když se modlíš, i když prosíš svět, jednou sis sedl, jen těžko se zvedneš a všechno kolem cítíš práchnivět. Však přesto všechno, přese všechny strasti, chtěla bych ještě dojít kousek dál. Obejít horu, minout všechny pasti a potkat tebe, který jsi mě znal. Vidino mlhavá, byl by to sen - však život uléhá. Je unaven…


celkové hodnocení autora: 99.2 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 11		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 2.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 11		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 35		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

debbi	17.07.2011, 15:22:27

Díky všem za hodnocení... jen pro Šímu: název je "pracovní", časem mne snad napadne takový, který bude k básni sedět. Zatím mi "nedošel"... a pro Poustevníka: píšu, jak umím. I když se mi někteří básníci líbí víc a jiní méně, neberu si příklady, vzhledem ke svému "umění" si to nemohu dovolit. Pokud někomu něco mého cosi připomene, je to jeho pohled více, než můj záměr. Skácela mám ráda. To ses trefil :-) ale jeho "velikosti" bych nedosáhla, ani kdyby mě osobně učil. Takže vzor... možná... ale do mého veršování bych ho asi nedokázala vsadit. Takže prostě je mí veršování takové, jaké je. Prostě... jak jsem řekla... píšu jak umím. A protože to jinak neumím, můžou na tebe mé sloky působit starobyle... ale "čerstvější" je nenapíšu. Možná je to špatně. To ovšem není problém jen této jediné mé práce...

Poustevník	16.07.2011, 9:51:55

Příliš jsi podlehla představě, že sonet je železná forma, do které se nalévá (vhodný) obsah. Tak se stalo, že, i když v podtextu zůstaly i některé tvoje přednosti, celek působí starobyleji, než sonety napsané před více než sto lety. Kdyby sis místo renesance vzala za vzor takového Skácela... Ten přece napsal překrásné sonety.

čuk	11.07.2011, 22:18:44

Mně se líbí kontrasty, jeden pól unavený, druhý toužebný a osobní. Jasný cit asi má v sonetu být Pozor nejen na pasti, ale i na poutníky na cestě.

Sidonie Kermack	11.07.2011, 20:47:27

Jaki jinak než krásné, snivé, teskně smutné, romantické.Prostě se mi to líbí.

maja52	11.07.2011, 19:11:05

Tvá dílka neustále opěvuji, mám důvod. Hluboce smekám nad tou krásou. Ahojky.

Tlouie	11.07.2011, 18:22:43

V sonetech se nevyznám, podobné věci nevyhledávám, ale tohle se mi líbí a to i docela dost...fajn věc:)

Medvěd	11.07.2011, 16:47:00

debbi, píšeš moc hezky a ten závěr taky dobře znám... - bezmoc a únava z toho všeho... - ale přesto všechno - člověk chce dojít kousek dál a možná pořád čeká v naději, že zase bude líp! Přeju ti jen to krásné!

Aini	11.07.2011, 13:50:56

Sonet – jako výrazový termín mi vážně nic neříká, jako báseň téměř trudnomyslná mne nahodila k pozitivní myšlence: že kůň, který leží již není kůň. A že život je někdy břímě přetěžké i pro koně a jeho výdrž; a je dobré vstát a znovu běžet, cválat; no dobře, tak jen jít, přesně přiměřeně věku a vůli. Hodně síly do další tvorby a radosti ze života přeji, a za sebou nechávám jedničku. A dík.

Tonyend	11.07.2011, 13:48:10

Sonety mám rád. Z tvého na mne doléha pocit únavy, že jsi jakoby na konci cesty, hledání či čekání. Pocit je to příjemný, ta lehká únava, ale tobě přeji hodně sily na další cesty a víru, že jednou se objeví ten, na kterého....

Šíma	11.07.2011, 13:36:43

Zdravím. Zdá se, že byla struktura sonetu (co do počtu strof a veršů) dodržena. Někdo může namítnout, že nejsou jednotlivé sloky od sebe odděleny, ovšem velikost písmene vždy na začátku další "sady veršů" může napovědět, kde začíná nová "sloka" (ovšem pro přehlednost a lepší čitelnost by bylo dobré první strofu rozdělit do menších celků - věc názoru). Báseň má víceméně nostalgický nádech, ať už jde o vzpomínání či nesplněná přání. Kdo ví? Atmosféra se zdá taková temná a neutěšená, nutno číst pomalu, verše se jeví poněkud těžkopádnými (může to být i použitým stylem - viz slovosled a snaha o určité vyznění jednotlivých slovních obratů). Tož tak... Proč má báseň tento název? Neslušel by jí jiné, více přiléhavý, který by také charakterizoval obsah dílka? ;-)