obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Kdo žije z naděje, zemře hlady."
Walter Benjamin
obr
obr počet přístupů: 2915543 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39807 příspěvků, 5772 autorů a 391761 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Pohádka o stromu ::

 autor Dandy518 publikováno: 16.07.2011, 15:58  
Jak jsem slíbil, tak jsem dodržel. Snad vám to nebude připadat jako úplný nesmysl, ale vždyť je to pohádka, takže těch pár "úletů" se tam ztratí.
 

Kdysi dávno před několika tisíciletími, se na holé zelené planině zrodilo několik malých pralesních stromků. Díky častému dešti a slunečnímu svitu se z nich staly mohutné stromy. A protože vyrostly blízko u sebe, mohly si povídat ve svém stromovém jazyce.

Užily si mnoho vtipných diskuzí, jenže za ta léta se jim jejich humor omrzel. Dlouho přemýšlely, jak vrátit ty staré zlaté časy, kdy při každé vtipné konverzaci se smály, až se za kmen popadaly. A jednoho dne, po nekonečně dlouhých přemýšlení, na to káply.

Jeden z těch nejmoudřejších pralesáků jménem Stromomozkovna vymyslel fikaný nápad. Rozmnoží se. Spousta nových kmenů rovná se milióny nových humorných dialogů. Ostatním stromohrudům a stromohrudkám se nápad nezazlíval a proto na to přistoupili.

Začala velice divoká a vášnivá noc, plná hlasitých stromových slastných výkřiků, někdy to bylo až tak divoké, že větve začaly praskat a hromada listí padalo k zemi. Po několika měsících se vytoužený sen povedl. Neskutečné množství nových kamarádů.

Jenže byl tu háček, podobně jako člověk je každý jiný, jinak vypadá, myslí, vyjadřuje se a má odlišný styl humoru. Avšak každého ať se jedná o zvíře, lidskou osobu, nebo tady stromy, přestane bavit ta stejná hra, co se opakuje každý den. Z toho vyplývá, že se odstartovala další divoká noc, za úkolem zrodit další nové stromové tváře.

Jak čas letěl tak se z malého pralesa vytvořil abnormálně monstrózní prales obřích rozměrů. Někteří se tu znaly už od semínka. Té nejvyšší bytosti jménem bůh se jejich rozměr začal hnusit. Páč byl natolik rozsáhlý, že zabíral velkou část zeměkoule a pro ostatní, jako jezera, hory, potůčky, řeky, pouště atd. tu nebylo místo. A proto na ně poslal vichřice, tornáda, povodně a dokonce i zemětřesení, ale žádná tato jeho pohroma nezničila tento div přírody.

Boha to rozhněvalo, nevěděl si rady, chtěl se zbavit této, pro něj, překážky, jenže nevěděl jak. Zašel proto do podzemí za svým přítelem ďáblem, poprosil ho o pomoc. Ďábel mu vyšel vstříc, použil svoje kouzla a to: oheň a lávu. I tyto dva nápady selhaly, ať se snažil sebevíc, nešlo to, prales byl silný.

Když mu došly skoro všechny myšlenky, uchýlil se k poslední, k té nejlepší, která bude fungovat na sto procent. Proto tedy vytáhl eso z rukávu.

Na papíře byl podrobný návod k vytvoření nového druhu organismu, člověka. Bohovi se tento nápad zamlouval, a proto si jej vypůjčil. Zrodil tedy neskutečnou sílu, o které ještě neměl zdání, jaké škody to napáchá. Věnoval jim sekery, motorové pily, buldozery, a další přístroje a nástroje na zničení lesa.

Člověk se tedy pustil s chutí do práce, bylo to sice těžké ale s pevnou vůlí, ohromné nadpočetné převahy to dokázal. Vykácel všechny stromy, až na jeden, Stromomozkovna. Toho nezahubili, protože byl ze všech největší a nejširší, nechali si ho, aby se stal ozdobou města, které v budoucnu postaví. Tento slib dodrželi a kolem něj vybudovaly velké domy, rozsáhlé silnice, plno obchodů a dalších vymožeností. Tento strom měl zkrášlit jejich město, byl určený pro dekoraci. Našli se i tací lidé, kteří ho využili k přespání nebo jako záchod.

Bůh byl z odvedené práce spokojen, jeden zničený prales se v tom velikém světě ztratí, vždyť jich tu je spousta dalších. Jenže z jeho radosti se proměnil vztek, poněvadž za necelou noc se lid rozrostl a vykácel další a další lesy. Stavěl továrny a auta, co ničily ovzduší.

Bůh se je pokusil zastavit, ale nešlo mu to. Byli už příliš statní. Zašel taky za ďáblem, ale ten mu nepomohl, jen se mu vysmál do obličeje, protože mu jeho lstivý plán vyšel. Zničit přírodu, to chtěl ze všeho nejvíc.

Za několik století se lid rozrostl do neskutečného počtu, ovládl celý svět a začal budovat a objevovat.

Jó hold všechno hezké jednou končí, teď už se neříká za sedmero horami a sedmero řekami, ale za sedmero továrnami a třemi čínskými restauracemi.


 celkové hodnocení autora: 70.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 3.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 2 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 27 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Radmila Kalousková 18.07.2011, 9:01:58 Odpovědět 
   Ahoj,
jojo, je to pohádka pro dospělé, ale i tak se mě zdála jaksi odbytá. Myslím, že myšlenka jako taková není špatná. Já osobně bych ještě přidal, jak se lidé začali provrtávat a usurpátorovat i "království" samotného ďábla, aby mu smích trošku zmrzl na tváři.
Ale zdá se mi to prostě napsané jako z rychlýku, jen jako jednotlivé body budoucího příběhu.
RK
 Šíma 16.07.2011, 15:57:44 Odpovědět 
   Zdravím.

Pohádka o stromu. Abych řekl pravdu, čekal jsem něco docela jiného, například pohádku o zvířátkách, která žijí ve starém stromu a ten díky své letitosti pomalu chátrá, aby zvířátkům nezbylo nic jiného, než si najít jiný domov. Jak se zdá, nespokojíš se jen s nějakým obyčejným námětem... Na pohádku je textík brán příliš zeširoka. Nejde více do hloubky. Ještě lépe řečeno, pohádkám musí člověk uvěřit, mi se tento příběh i na pohádku moc uvěřitelný nezdá. Chodím kolem Tvého textu jako kocour kolem horké kaše... Tak dobře!

První odstavec se mi líbí. Docela povedeně seznamuje čtenáře s místem děje. V druhém odstavci se mi nelíbí slůvko „diskuze“ a „káply“, zápletka je slabá. U třetího odstavce mne zarazilo slůvko: „pralesák“, stejně tak „miliony“, nestačilo by „spousty“? Další odstavec je plný „pralesní erotiky“ a víceméně se mi líbí stejně jako první odstavec. Navazující odstavec je příliš vysvětlující, točí se v kruhu (vypadá to, jako bys zabloudil ve vlastních myšlenkách, je to fuj). Víš jak se stromy rozmnožují? Nehledě na to, že jde o pohádku... Pro dospělé? Pokračujeme dál. V dalším odstavci mne zarazilo slovní spojení: ...abnormálně monstrózní prales obřích rozměrů... (nejsi svým způsobem „megaloman“, jinak to nedokážu pochopit). Důvod Boží zloby je nelogický, proč by nenáviděl své dílo? Cestu Boha k ďáblu přejdu a pozastavím se nad dalším odstavcem. Když mu došly všechny myšlenky? Nápady? Odkud měl Bůh onen nápad na stvoření člověka? Pokud je nejvyšší bytostí, nejspíš vyšel právě z něj. Další odstavec, který pojednává o člověku se znovu noří do vysvětlování – jsou všechny informace nutné? O odstavec dále je Bůh potěšen z rozrůstajícího se lidstva – opravdu měl takovou radost, že jeho "děti" ničí svět, který stvořil? (kde je logika věci) V další pasáži se čtenář dozvídá, že se Bůh nechal napálit ďáblem. Mi celou dobu připadá, že je tato pohádka o Bohu v „dětské podobě“, který vlastně ani neví, co chce a ony stromy (spolu s lidmi) zde tvoří jen ono křoví – komparz. Předposlední odstavec je také víceméně popisný. Ten poslední, který je zřejmě pointou celého příběhu, se zamýšlí nad koncem „starých věcí či časů“ a zrození něčeho nového (všechno hezké jednou končí?), ovšem jako ukončení celého příběhu to také není nic moc. Tolik rešerše k jednotlivým odstavcům...

Co říci na závěr? Vybíráš si složitá témata, která potom jen tak zběžně převedeš na papír. Chce to jednoduché pohledy na svět. Všímat si maličkostí. I v tomto textu je znát Tvůj styl. Nic proti tobě a hledání se. Netuším, jak Ti pomoct. Velké věci se nejlépe tvoří po částech – prostřednictvím věcí malých. Začni u maličkostí a s každým zvládnutým nápadem, či tématem, přejdi k složitějším textům. Na pohádku je námět příliš těžký a složitý (viz lidstvo, příroda, ďábel a bůh). Četl jsi nějakou pohádku a bajku? Zkus to se zvířátky a přírodou. Jednoduchými příběhy. Pokud bych tuto pohádku přečetl své neteři či synovci, nejspíš by se na mne dívali s velmi podezíravým pohledem. Nevzal jsi to celé ze „špatné strany“? Nejprve tu máme stromy a jejich „život“ ve světě. Pak Boha, který se nejspíš spletl a nakonec stvoření lidí, kteří tyto stromy zahubí. Bůh zjistí, že udělal další chybu, bohužel už nemá sílu ji napravit...

Uvidíme jak zareagují další čtenáři... Podle mne docela průměrný text, který má tu a tam nějakou tu světlou chvilku, ostatní jsem vypsal níže. Hezký den přeji! ;-)


Mé postřehy a připomínky:
=================

-- pozor na opakování slůvek, viz „několik“, „několika“

-- Jeden z těch nejmoudřejších pralesáků jménem Stromomozkovna vymyslel fikaný nápad. -- pralesák ??? Stromomozkovna (no, pěkně dlouhé jméno, chtělo by to něco „lehčího“ a „přiléhavějšího“)

-- Začala velice divoká a vášnivá noc, plná hlasitých stromových slastných výkřiků, někdy to bylo až tak divoké, že větve začaly praskat a hromada listí padalo k zemi. Po několika měsících se vytoužený sen povedl. Neskutečné množství nových kamarádů. :-DDD (promiň, že by „stromový sex“???)

-- Jenže byl tu háček, podobně jako člověk je každý jiný, jinak vypadá, myslí, vyjadřuje se a má odlišný styl humoru. Avšak každého ať se jedná o zvíře, lidskou osobu, nebo tady stromy, přestane bavit ta stejná hra, co se opakuje každý den. Z toho vyplývá, že se odstartovala další divoká noc, za úkolem zrodit další nové stromové tváře. -- (přečti si tento odstavec ještě jednou, jako by ses točil v kruhu a nenavazoval na jednotlivá souvětí) -- Jenže byl tu háček, podobně jako člověk je každý jiný, jinak vypadá, myslí, vyjadřuje se a má odlišný styl humoru. (TADY TI CHYBÍ KUS VĚTY, NEBO SOUVĚTÍ – za „styl humoru“ bych dal čárku a pokračoval: tak i ...) Avšak každého ať se jedná o zvíře, lidskou osobu, nebo tady stromy, přestane bavit ta stejná hra, co se opakuje každý den. (PŘEČTI SI TOTO SOUVĚTÍ NĚKOLIKRÁT ZA SEBOU – od „Avšak“ až po „den“ -- šroubovanější to snad už nemohlo být, je to jako když se snažíš do dřeva zakroutit vrut a ten klade odpor takovým způsobem, že div „neojedeš“ šroubovákem vrutu hlavu). Z toho vyplývá, že se odstartovala další divoká noc, za úkolem zrodit další nové stromové tváře. (z toho vyplývá???)

-- zkus si své texty nechat na chvíli uležet, než je pošleš k publikaci (uvidíš, že Ti nejen Tvé múzy napoví, kde to skřípe a drhne), některé slovní obrazy jsou hotové perly (ber na zřetel, že Tvé texty budou číst čtenáři a text by podle toho měl vypadat – některé odstavce jsou hotovým polotovarem)

-- Jak čas letěl tak se z malého pralesa vytvořil abnormálně monstrózní prales obřích rozměrů. -- (chybí čárka před „tak“)

-- Páč byl natolik rozsáhlý, že zabíral velkou část zeměkoule a pro ostatní, jako jezera, hory, potůčky, řeky, pouště atd. tu nebylo místo. -- Páč ??? (nepoužívej zkraty v běžném povídkovém textu, je to fuj)

-- Bohovi se tento nápad zamlouval, a proto si jej vypůjčil. -- Bohu (ne „bohovi“)

-- Tento slib dodrželi a kolem něj vybudovaly velké domy, rozsáhlé silnice, plno obchodů a dalších vymožeností. -- vybudovali (TI lidé, obvyklá chybka)

-- Stavěl továrny a auta, co ničily ovzduší. -- ... a auta, co ničila ovzduší. (TA auta)

-- Jó hold všechno hezké jednou končí, teď už se neříká za sedmero horami a sedmero řekami, ale za sedmero továrnami a třemi čínskými restauracemi. -- vcelku i vtipný konec (pointa), když zavřu obě oči... (Neznamená slůvko „hold“ a) okázalý projev pocty nebo úcty b) výkupné či vynucený poplatek ve válce viz http://www.slovnik-cizich-slov.net/, popřípadě i ve smyslu holdování něčemu – alkoholu, apod.?)

Tož tak...
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
TheaK
(16.5.2020, 11:57)
Ka
(11.5.2020, 21:51)
BukBird
(3.5.2020, 22:07)
Kakofonie Osudu
(2.5.2020, 20:00)
obr
obr obr obr
obr
Nelituji
Delfin
PODCHOD
Tilda
BUNKR 71
Danny Jé
obr
obr obr obr
obr

Kosmické hlasy I.
Jáchym Vostřický
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr