| Splýváme v jeden celek a stejně o tom nevíme. Nevidíme se, ani neslyšíme.Tak týdny pohřbívají svoje dny. |
| |
|
|
Jsou louky bez květů
zdupané nohou davu
který i slunce zatemní
podivným stínem svým
a vítr přehluší
slovy kacířů
co prokleli ticho podvečera
zavržením písní pěnkavy.
U kraje stojí sedm slepých
jedna hůl to jeden den
týdne který vypršel
do kotle týdnů bezedných
a vyprávějí sedmi hluchoněmým
o tom co zaslechli vyprávět
ve své temnotě.
Sedmi slepým sedm hluchoněmých
kreslí obrazy němých tváří
které slepí svou řečí oživí
a tváře vkročí v udupaný kruh
kde se slepé hluchoněmé
ke konci týdne rozplynou.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
98.8 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 5 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 3 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 36 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
