» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Mír je jen nemocná válka, čekající na své uzdravení."

Gandalf

počet přístupů: 2141715

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303541 komentářů :: on-line: 2 ::

:: Výtka ::

Příspěvek je součásti workshopu: Prase

Tonyend	publikováno: 10.08.2011, 12:41


	Každý rok 1.listopadu zvedám hlavu vzhůru k obloze. Nemá se stát nic zvláštního pro jiné. Já vyhlížím své oblíbené černé ptáky, jejich přílet z dalekého Severu, a nejsem si vůbec jist, zda jsou to vrány či havrani, ale pravidelně se vracejí k prvnímu listopadu na naši zahrádku. Zvěstují příchod zimy. Mám rád všechny ptáky, kteří se hlásí o své místo kousek ode mne. Na okně mají ptačí krmítko. Ti drobní zpěváčci tam nachází semínka po celý rok. V létě prozpěvují v korunách stromů a keřích pod okny. Od radosti? Z vděku? Jen tak. Jedna sýkorka má tolik odvahy, že slétne na parapetku u kuchyňského okna. Poskakuje a nakukuje dovnitř. Sedím za stolem a díváme se na sebe. Frrrrk! A už vlétla dovnitř. Sedá si na hrnec na kamnech. Něco zašvitoří a frrrk! Je venku. Jo, rozumnět tak ptačí řeči! Na zahrádce mají krmítko na plotu. A ti velcí nádherní černí ptáci? Jsou to havrani? Nebo vrány? Je mi to jedno. Dostanou ode mne někdy i kousky uvařeného masa. Ne, že bych jim vyvařoval! Zbytky. Dostanou zbytky od oběda. Sežerou, co najdou. Chleba, ořechy, jablka. Hlad je potvora. Tak proč by měli odmítnout pár kousků dobrého masa? A tak je krmím a oni se s povděkem stále vrací na toto místo. Čekají, co jim tam přinesu dobrého. Jakmile bouchnou dveře ode dvora, vzlétnou a usedají na stromy a plot. Když se ujistí, že jsem to já, začnou krákat. Kráááá...Krááá! To je on. To bude dobrý. Jednou se do mne pustila sousedka. Co blázním, proč je krmím, vždyť přenášejí tu ptačí chřipku! A plašila je, leč marně. Hlad ptáků je silnější než její přání! Bylo to až směšné, z mé i její strany. Jasně, krmím je i letos a krmit budu stále. A ptačí chřipkou nikdo v domě nikdy neonemocněl. Loni řádila chřipka prasečí. Já bych klidně dal do korýtka i divokému prasátku, proč ne ? Jaké argumenty bych si musel asi vyslechnout k čuníkovi ? No a potkal jsem ji, jak kupuje v Masně maso. Jasně, že z prasátka. Řízečky budou mít, koukám,vepřové z krkovičky i kýty. Vida, to se již prasečí chřipky nebojí!


celkové hodnocení autora: 98.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 5		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.4		uložit příspěvek

známka poroty: [ - ]		tisk příspěvku

počet komentářů: 10		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 33		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Siggi	17.08.2011, 16:16:31

Mně se to líbilo. Přemýšlím velice podobným způsobem a také obdivuji okolí a život v něm. Tedy pokud se nejedná zrovna o ten lidský. Chodím večer pozorovat zvěř a v zimě se dívám, kam až je ochotna zajít do lidského světa. Nebo je to stále její svět?

Radmila Kalousková	17.08.2011, 7:23:08

Ahoj, no upřímně myslím, že kolem tématu "prase" to opravdu jenom letělo. Působí to na mě trošku depresivně, ale to samozřejmě není na škodu. A také bych ubrala těch zdrobnělinek. Ale i tak se mi to četlo dobře. RK

Kitty	13.08.2011, 13:28:36

V prvních třech odstavcích se mně moc líbí ta navozená posmutnělá dušičková atmosféra - hladoví ptáčci, krmítko, havrani. Ale pak jsem si začala říkat: No jo, ale kde je to prase? A ono se nakonec objevilo, i když jen nepřímo v řeči sousedky a pak v jejím nákupu :-)

salvator	12.08.2011, 22:47:15

Málo prasete, taky prase. I já si občas rekvizity jen tak zlehka přihodím, když jsou už předem dané a já mám zrovna v hlavě něco dočista jiného. Dobrá úvaha, řekl bych. Jednoduše životní.

javavia	12.08.2011, 21:14:14

Možná bych si trochu ještě pohrála s myšlenkou o prasečí chřipce, třeba v krátkém rozhovoru se sousedkou v tom obchodě... Jinak je to humorné a ze života...

Viktor	12.08.2011, 15:11:29

všechny ty zbytečné zdrobněliny á la prasátka, korýtka , řízečky text značně infantilizují - nechápu proč jsou použity... jinak je text dobrý, ale chybí mu větší svižnost na úvahu je to rozvleklé a na povídku , tomu chybí lepší poita Viktor "Čistič" Beznoh já PS: jsou to havrani

kulkul	12.08.2011, 12:57:19

Tohle je transparentní minipovídečka ukazující sice přirozený, ale chybný sklon odůvodnit si své jednání a myšlení a obrnit se proti možným námitkám. Literárně jaksi "dohrát" reálnou situaci, v níž jsme si nebyli jisti, ve svůj prospěch. Jako terapie je to sporné, neboť s nepřítelem je třeba se čestně utkat, prosadit se - a znepokojení zmizí. Literárně je to pak špatně, protože postava vyjde černobílá, nenese vlastní život, ale naši nechuť. Téměř každý amatérský autor bývá takto snadno mylně "inspirován". Jinak sloh a slova vůbec nejsou špatné.

čuk	11.08.2011, 16:03:02

Vtipná glosa (nebo fejetonek?), spíš přírodní postřehy a satira na sousedku. Čekal jsem odvazovější a propracovanější zakončení, ale jako miniaturka dobré.

Šíma	10.08.2011, 23:32:56

Zdravím. O prasátku je v povídce zmínka jen okrajově (až na samotném konci textu), jinak (i přes ukecaný úvod) se nečetlo zle. (Bacha na nadbytečné a chybějící mezery v textu.) Zadání spíše nesplněno, ovšem... takový vepřový řízek bych si také dal! ;-)

Ariadne	10.08.2011, 12:56:58

příliš dlouhý úvod vzhledem k délce povídky... zejména odstavec dvě je rozvláčný a možná i navíc... pointu bych zpracovala jinak, takto je to moc polopatistické a v podstatě to není pointa, jen nadbytečná věta na závěr....