Svázané nebe do kozelce
tvůj měsíc jako němá barikáda
v úplňku vyvržených lastur
hluboko uvnitř srdce
pohozená hadrová maškaráda
naložená v chlastu
noc rezaví zlatem
v závějích hříchu neskutečna
hrají poslední city na přání
osud co poznáš hmatem
když dozní závěrečná
bez výčitek,bez lhaní
černobílé trnové popraviště
řečnický pultík a masožravé sny
když obhajuješ svojí lásku
žádný jásot a potlesk z hlediště
je konec,všichni kolem to ví
tak nač ta kouzla a masku
tak proč ti to nedochází
tvé mandlové slunce
je na opačné straně zeměkoule
už nehřeje jen bodavě mrazí
bez jiskření bez punce
bez tváře a strnule
zbývá jen rozdělit majetek
srdce….
nenávist….
lásku….
děti….
a společný život
co vymlely ho temné vody nepochopení.