obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Teorie lásky je božská, její praxe ďábelská."
Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais
obr
obr počet přístupů: 2915355 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39483 příspěvků, 5738 autorů a 390302 komentářů :: on-line: 3 ::
obr

:: V podivném hradu ::

 redaktor čuk publikováno: 14.08.2011, 14:59  
Kapitola z rozepsaného románu Podivný příběh (spolu s Aini a Šímou- ti v textu poznají své nápady). Má to být sc-fi román zcela netypický. Začátek je možno si přečíst na blogu Ainoviny. Že jsou v textu náznaky, jejichž kontext není zřejmý, to je autorovi zřejmé. Pokud podníti fantazii a čtenáři předhodí nějaký nápad: buďtěž pochváleni. A zde jest důvod proč jsem přechodně ochabl v redaktorování.
 

Doktor Chu a Vít Schim vystoupili z Helikoptéry a vydali se k Hradu. Byla to už řádka dní, co odtud trochu nuceně odletěli do roku 2091. Teď se vrátili zpět do roku 1776 s rámcovými Rubianovými pokyny. Nad plání bloudil vítr plný vůní a laškovně vzdouval nový Schimův kabátec. Slunce zářilo a prosvětlovalo i Temný les rýsující se vpravo. Ticho zvyšovalo pocit opuštěnosti.

Schim zatahal doktora za rukáv kombinézy. „Zajdeme se podívat k chaloupce, prosím.“
Doktor zůstal stát venku a rozhlížel se kolem dokola. Schim vešel dovnitř a posadil se na svou židli do kouta. Nic se tady nezměnilo. Přivřel oči a před očima mu probíhal film těch šťastných dní, co tady strávil se Zinií a Zářenkou. A současně plných hrůzy z Damoklova meče osudu zkracujícího ženě i její dceři dny života a měnící jejich tváře i postavy ze dne na den. Zinia u plotny. Zářenka trochu žvatlající a druhý den se vážně tvářící, jak malovala obrázky a pokoušela se kreslit portréty. Jeho i těch jediných dvou návštěvníků. Také Schimův normální pomalý čas měnil skutečnost ve vzpomínky. Schim přejel dlaní po desce stolu, jako by tam chtěl zachytit otisky všech dlaní. Začal si prohlížet drobnosti chudého vybavení chýše, kterých si tehdy nevšiml. Pod stolem objevil smoteček tabáku. Přece tady někdo byl! Rozhlížel se ostražitěji, návštěvník nezanechal další viditelné stopy. Asi se jen zastavil a šel dál.

Doktor Chu popošel k zahrádce, zelenina přebujela a začala uvadat. Mezi kdysi čisťounkými řádky se rozbujel plevel, louka táhnoucí se k okraji Temného lesa byla svěží a bez jediné stopy. Všude kolem klid a mír. Vzpomněl si na šílené dny, kdy pobýval v Temném lese, coby Kuči-Kuči, dny, které dokonale vyzkoušely jeho dobrodružnou povahu. Usmál se. Temný les teď nevyhlížel vůbec strašidelně.

Když mu Schim řekl o svém nálezu, objevila se mu vráska na čele, a náhle si vzpomněl na úkol, který je čeká. V tu chvíli slunce zašlo za mrak, jako by mělo smysl pro změnu nálady těch dvou.
Pospíšili směrem k Hradu.

Dveře do západní věže byly pootevřené. Vešli, pomalu našlapujíce. V hořejší komnatě někdo byl. Pomalu vystoupali po kamenných schodech a nahlédli otevřenými dveřmi. Uvnitř si prozpěvoval mužík, zarostlý a s dlouhou bradou, šermoval rukama, co chvíli usedal ke stolu a něco čmáral na rozházené papíry, Kolem se povalovaly láhve od vína, na stole stála jedna poloprázdná.

Doktor Chu řekl hlasitě: „Pomáhej pánbů, pane písaři.“
Mužík se polekaně otočil a vypoulil oči na vysokého muže s plochým obličejem, oblečeného v prapodivném úboru.
Schim se usmál a změnil se v žertérá, jakým byl, než před čtrnácti dny vstoupil do Temného lesa.
„Buď zdráv, kámo, a tady z Čučíka si nic nedělej. To je neškodnej chlápek z našeho cirkusu. Na mě volají: Šíme.“
„Á, páni jsou kolegové, tedy skorokolegové. Já jsem mág a kouzelník a vynálezce, Šídlo mi říkají.“
„A taky Flaškomil z Vínova.“
Mužík Šídlo se pisklavě rozchechtal: „Je jich tady plnej sklep. Však to byla cesta plná hrůzy než jsem se tam dostal. Eňoňuňo šprýmař, který to příšerstvo vymyslel! Ale někdo už si tam zavdával přede mnou. Přelud. S hranatým tělem, holt už špatně vidím.“
Doktor Chu vytušil, kdo to asi byl a odkud sem zabloudil nebo byl vyslán.
Schim se také rozchechtal:
„Hlavně že máš dobrou chuť na jazyku. Jak ses sem dostal, Šídlíčko?“
„Byl jsem tady před rokem, obveselovat panstvo svými kousky a nabídnout některý svý vynálezy. Bavili se, ale neměli o technickej pokrok smysla. Pak něco divný viselo ve vzduchu a tak jsem horempádem zdrh a nezastavil se až v Tramtárii.“
„A zcela omylem jsi sebou vzal stříbrný lžičky.“
„Pánové jsou taky jasnovidci. Nevím, jak mi do rance přilítly. Ale když jsem to zjistil, tak jsem je chtěl vrátit. Čestný rytířský.
„Trvalo ti to rok, než ses odhodlal k počestnosti.“
„To ten zatracenej les mě nepustil. Začalo strašit i tam, a už já mám pro strach nějak uděláno. Teprve asi před párma dnima ty čáry přestaly působit.“

Šídlo udělal pár hbitých pohybů rukama a už jim podával čerstvě otevřenou láhev. Asi byl nejen kouzelník a mág, ale i iluzionista.
„Dobrý. Nemůžeme pít, máme před sebou velké trachtace.“
Chu řečený Čučík (později se toto jeho oslovení ujalo mezi všemi jeho přáteli) zavrtěl hlavou a usmál se:
„Mohu se podívat na vaše písmo?“
„Ale jistě, kamo, to jsou samý blbůstky.“
Doktor Chu přistoupil ke stolu a začal si papíry prohlížet, stále víc pozorněji:
„Tohle je něco. Zařízení, aby dešťová voda tekla sama do kopce. Tahle finta bude objevena až za tři sta let později.“
„Dyk jsem řikal, že sem dobrej. Tohle je taky jediná věc, co ode mne pan hrabě vzal. Za vejslužku. Prej se hodí k doplňování, jak říkal, vodního stavu jezera. A pracuje to bez nutnosti obsluhy a je to nezničitelný.“
Schim se zarazil a najednou mu bylo vše jasné. Sám viděl, jak tekla voda do kopce, když do Ziniiny chatrče za toho bouřlivého večera přijel.

Chu řekl vážně: „Vezmeme vás, kamaráde, do party.“
„Co by to vlastně obnášelo? A proč vás sem nějakej čerchmant přines?“
Schimovi to najednou začalo myslet jako nikdy před tím.
„Četli jsme v jedný starý bichli, že tady někde v okolí je ukrytej poklad, a prý k němu vede tajná chodba z hradu.“
„Jo, to by mohlo bejt.“
„Kdysi jsem tady taky procházel, ve sklepě jsem objevil něco jako tajný vrátka. Ale neuměl jsem je otevřít, a pak jsem musel zdrhat.“ Schim se tentokrát zašklebil velice prohnaně.
„Takže jsi taky filuta, co, Šimiku. Něco votevřít, pro mě žádná těžkosť.“
Doktor vyňal z jedné ze svých nespočetných kapes lahvičku oleje.
„Na panty a případný zámek. Namazat, ano.“
„Tam jistě bude jiný vyšpekulovaný votvírání. To zmáknu. Mám hbitý prsty. Dlouhý. A vobjemnej rozum.“
„Fajn,“ řekl Schim. „Seber si pár svejch švestek a jdem na to, Šidi.“
„Já vám vezmu, Mistře, pár vašich lahví.“
Doktor Chu měl co dělat, aby se také nezačal smát. Ten chlápek byl docela podle jeho gusta.
„Děkan. Aspoň se nebudu muset vyčerpávat jejich začarováváním do svýho tajnýho baťáku,“ mrkl očkem Šídlo.

A tak se sebrali a sestoupili do sklepení v západní věži Hradu.


 celkové hodnocení autora: 98.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 4 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 14 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 32 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Mathew 25.11.2011, 13:23:59 Odpovědět 
   Jako fragment je to pro mě poněkud nehodnotitelné.
Styl mi není zcela vlastní, ale líbí se mi jaksi "pratchettovská" nadsázka.
Pár chybiček typu "...za tři sta let později...", jinak fajn.
Jak říkám: nehodnotím.
 ze dne 25.11.2011, 15:40:56  
   čuk: Díky za přečtení a upozornění na chybu.
 salvator 17.08.2011, 22:18:40 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: salvator ze dne 15.08.2011, 23:55:19

   Jak říkám, já to tak cítil, při čtení, že by to mohlo být ještě víc hovorovějším jazykem a zcela jistě by mělo jít o Šídla.
Nižší, i když zkrachovalý šlechtic, by dozajista neměl čas ani do konce svého života, začít mluvit takto přirozeně... vod huby...
Tak jako tak, je to jen můj názor a co se s ním stane...
Měj se hezky, čuku.
 salvator 15.08.2011, 23:55:19 Odpovědět 
   Zdravím, čuku,
některé fáze hovorové řeči, bych dotáhnul až do konce, myslím třeba:"Dyk sem řikal, že sem dobrej. Tohle je taky jediná věc, co ode mne pan hrabě vzal. Za vejslužku. Prej se hodí k doplňování, jak říkal, vodního stavu jezera. A pracuje to bez nutnosti obsluhy a je to nezničitelný."
"Dyť sem řikal, že sem dobrej. Todle je takyvá jediná věc, co vode mne pan hrabě vzal. Za vejslužku. Prej se hodí k doplňování, jak povidal, vodního stavu jezera, nebo co. A pracuje to bez vobsluhy a eštěvá je to prej nezničitelný, tý jo."
...nebo nějak tak... jsem si dovolil.
Jinak, pokud je to z prostředka, tak rok 1776 není špatný, dá se s ním dobře pracovat, no a s budoucností, s tou už vůbec...
jde dělat hodně. I když bude stát nejspíš za ...houby.
Příběh vypadá přinejmenším zajímavě. Osobně, rád bych věděl, co předcházelo.
No, přeji hodně vhodných slov a dobrých pocitů při psaní.
D.
 ze dne 16.08.2011, 15:14:02  
   čuk: tys měl asi na mysli postavu Šídla, tam jsou tvé připomínky zcela na místě.
 ze dne 16.08.2011, 14:22:45  
   čuk: Díky za přečtení a názor. Trochu jsem se bál tu lidovost přetáhnout, protože onen mluvící Schim je bývalý nižší zkrachovalý šlechtic putující světem. Zamyslím se.
 Aini 14.08.2011, 23:43:39 Odpovědět 
   Ona ponurá hradební chodba – popis (třeba paprskovité rozvětvování se jako vidlice v kole, a jen jeden směr vedl do chýše, kde…) přenos myšlenek do paralelního světa překročil rychlost světla, a…
Jinak dobré, osobité a není možno zatím psát o více stylech. Prozatím. Tleskám, senza… (dík)
 ze dne 15.08.2011, 13:09:45  
   čuk: Děkuji za přečtení. Do paralelního světa se nepouštím, byť odtud přiletěli Kosmičané, kteří...
 maja52 14.08.2011, 23:19:41 Odpovědět 
   Tak jsem zavítala do prózy a nelituji. Škoda, že pokračování nebude, je to zajímavé. Ahoj.
 ze dne 15.08.2011, 13:08:21  
   čuk: Děkuji za uznání. Publikovaný text je zprostředku knihy,takže pro čtenáře by další pokračování bylo bez kontextu. No uvidím, zda něco půjde sem dát.
 ze dne 14.08.2011, 23:20:39  
   Šíma: Pokud můžu, jsem pro pokračování!!! ;-)
 čuk 14.08.2011, 20:49:14 Odpovědět 
   Díky za přečtení. Pokračování sem asi nedám, ale už se blížím ke konci, abych zase mohl rčastěji na saspi.
 ze dne 14.08.2011, 23:22:13  
   Šíma: Může šíma "nefachčenko" (s lenivým brkem) poprosit čuka o pokračování? ;-) Alespoň co se toho hradu týče, mi se tento textík líbil a je v něm hodně znát Tvůj styl! Ale pokud ne, tak ne, alespoň to stálo za pokus...
 Šíma 14.08.2011, 16:42:39 Odpovědět 
   Ahoj, čuku, pěkné!

;-)))

šíma zatím polevil ve psaní a vypadá to bídně. Po pravdě šíma polevil ve psaníí celkově! Což jej trochu (ano řekněme si to na rovinu a zpříma): "sere"! Držím palec a jsme zvědavý na pokračování.

P.S. O co je šíma pomalejší ve psaní, o to je rychlejší v publikaci, alespoň prozatím... ;-)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Lorth
(20.11.2019, 00:25)
strážce
(30.10.2019, 10:32)
aldebaran
(22.10.2019, 14:59)
Měneznáš
(8.10.2019, 16:27)
obr
obr obr obr
obr
EXPIRACE - Fáze...
Danny Jé
Život
Martin Janda
ESC #1: Pro koč...
Rimmer
obr
obr obr obr
obr

Dobrou noc...
Jean Larycu
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr