» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Přítel je ten, kdo o vás ví všechno a má vás pořád stejně rád."

Elbert Hubbard

počet přístupů: 2141719

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303541 komentářů :: on-line: 2 ::

:: Mosty ::

debbi	publikováno: 14.08.2011, 17:16


	Od lásky ke zradě od touhy ke zklamání od věty k mlčení když slova nejsou k mání Od svitu měsíce přes šero do zatmění když bílé kytice v šedivý prach se mění Od všeho k ničemu od něhy k znechucení přes mosty chodíme i když už žádný není...


celkové hodnocení autora: 99.2 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 7		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 2.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 8		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 36		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Ramones	28.03.2012, 21:57:14

pěknej napsanej kousek.(celej)


ze dne 28.03.2012, 22:06:27
debbi: :-) děkuju

Kitty	21.08.2011, 20:11:27

Prvních deset veršů - to jsou vlastně navzájem protikladné obrazy, nejdřív vždycky něco pěkného (třeba touha), a vzápětí v kontrastu s tím přijde úplný opak (třeba zklamání). Nejdůležitější je poslední dvojverší, ve kterém vidím pointu celé básně - v životě se snažíš, děláš, co můžeš, ale už předem je to marné, jen o tom ještě možná nevíš. Celkově je tohle hodně pesimistická věc. Formálně je básnička zpracovaná velmi dobře.


ze dne 27.08.2011, 12:09:30
debbi: :-)

maja52	14.08.2011, 23:26:02

Klišátkům se občas nevyhneme, zvlášť, když mají vyjádřit určitý pocit. V těch slovech je přesně to, co míníme sdělit. Mně se báseň líbí. Ahojky.


ze dne 27.08.2011, 12:09:59
debbi: Díky, Majko... zdravím :-)

Ekyelka	14.08.2011, 17:14:37

Zdravím. Nekomentuji podobný typ poezie příliš často, protože mi přijde všechna dost snadno zaměnitelná. Přesto vyšel tenhle text tak trochu na mně, takže se pokusím vyjádřit, aby to mělo hlavu a patu (a příliš to neurazilo fanoušky). Popravdě, první strofa je pro mne velké zklamání. Jen klišé, klišé a klišé nakupené slovo za slovem. Chápu cíl cesty, ale narvat hned do prvního verše dvě tak silná slova (láska, zrada), to chce hodně silný žaludek a ještě silnější následný text. Ten jsem však postrádala a říkala jsem si, že mám asi přehnané nároky. Druhá strofa je na půl cesty k omilostnění. Rým měsíce-kytice mi dvakrát nevoní, protože v logice strofy cítím, že větším extrémem by byla sluneční záře, postoupena do zatmění. Využít měsíc, tedy odraz mnohem silnějšího světelného zdroje, mi přišlo jako malý podvod a úhybný manévr ve jménu "dobrého" rýmu. Navíc motiv měsíc+bílé kytice mi taky přijde coby vyjádření smutku a noci už dost otřepaný, i zánik v podobě zprašnění. Závěrečná strofa až na druhý verš se mi už docela líbí. Odrazem od této podoby by jistě vznikla jiná, pro mne stravitelnější a zajímavější báseň. Takhle mohu výsledný dojem vyjádřit slovy "hm... to jsem už někde slyšela/četla". Zaměnitelnost a splývavost jsou aspoň podle mne tím nejhorším, co může text potkat - zaměnitelnost s jinými texty a obsahová splývavost s jinými příběhy. Ještě jedna poznámka k vizuální podobě: tučné písmo, jak je nasázené uprostřed modrého pole, mi docela rve oči. Máš pro to nějaký extrémní důvod, že svými texty křičíš na čtenáře, nebo se ti to prostě jen líbí? Osobně moc tvých textů nepročítám i kvůli pocitu, že na mne ta slova křičí z monitoru - a já na sebe rozhodně hulákat nenechávám.


ze dne 14.08.2011, 21:41:16
debbi: Ano, mě se ten způsob formátování prostě líbí. Každý máme holt jiný vkus. V žádném případě jsem na nikoho nechtěla řvát. To vážně nemám v povaze. Mrzí mě, že se básnička nelíbí a že svým výkřikem vyděsila. Mně zase malinko vyděsil její rozbor. Ale to je zase můj problém... :-)