» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Kvalitní kniha je klíčem k nekonečné říši čtenářovy vlastní fantazie."

Pavel Sečkář

počet přístupů: 2141719

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303541 komentářů :: on-line: 2 ::

:: Proměny ::

maja52	publikováno: 14.08.2011, 20:16


	Koberec, časem, rozpadá se, splétaný přízí života. Stopy už daly vale kráse, šedivé pastel jenom zdá se, než zmar ji navždy omotá. Tyčená cesta je děr plná, to nezdá se mi býti fér. V každé z mých stop klíčila zrna, kryla je alej závětrná, teď v průrvách jsem jak kaskadér. Balvany v říčce souboj svádí a pištec proudu dohrál už. Z mých bystřin zbylo smutné vádí, pustina je za mými zády, soumrak mi v očích rozlil růž. Své sny jsem cestou poztrácela, písečný hrad vlny boří. V posledním letu, trochu smělá, jsem rojem opuštěná včela, toužení mé tone v moři.


celkové hodnocení autora: 99.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 8		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 17		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 37		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

jessie	08.09.2011, 17:36:54

Patří k těm složitějším, má hodně slov,ale zároveň nutí přečíst ji párkrát a vychutnat si její smutek a zmařené touhy..má hloubku a líbí se mě


ze dne 09.09.2011, 1:13:46
maja52: To jsem moc ráda a děkuji za milou návštěvu. Ahojky.

javavia	08.09.2011, 17:32:53

Odpověď na příspěvek od uživatele: javavia* ze dne 08.09.2011, 17:32:22* omlouvám se za překlepy.:-)

javavia	08.09.2011, 17:32:22

Umíš o otm smutném moc pěkně psát...uložila jsme si k oblíbeným, abyhc se k ní mohla ještě vrátit..


ze dne 09.09.2011, 1:12:23
maja52: Moc si toho vážím a mám radost. Děkuji za přízeň.

Kitty	21.08.2011, 20:16:00

Smutná věc o nenávratnosti plynoucího času i o tom, jak se ten čas podepisuje na našem životě a našich snech, které jsme kdysi měli.


ze dne 22.08.2011, 2:01:06
maja52: Je to tak. Já moc děkuji za tvé zastavení. Ahoj.

Dědek	16.08.2011, 10:50:45

Smutně roztoužená básnička, tohle umíš moc hezky.


ze dne 16.08.2011, 10:55:57
maja52: Jo, je to nevyčerpatelné téma. Díky Milane. Ahoj.

Adam Javorka	15.08.2011, 10:50:39

Milé a pekné premeny, ale dušu máš najkrajšiu a preto tak dobre píšeš básne... Aklo aj túto. Na začiatku som vycítil smútok, ale ten sa z vytrati, aby uvoľnil miesto šťastiu a nádeji!


ze dne 15.08.2011, 12:54:36
maja52: Ty vždycky potěšíš, Adame, jsi můj milý, věrný čtenář. Díky moc, ahojky.

Solitaire	15.08.2011, 10:28:18

Z básně dýchá smutek ze ztracených iluzí, opuštěnosti a zmaru. Pocity, které občas prožívá každý z nás. Ale občas, když to už vůbec nečekáme, stane se něco, co nám do toho moře beznaděje hodí záchranný kruh... Pak už záleží jen na tom, jak blízko je břeh. Krásná básnička, Majko...


ze dne 15.08.2011, 12:57:09
maja52: Myslím, že víme dobře o čem ... Dvacetiletí toto ještě neznají. Díky za krásný koment a přízeň. Ahoj.

Sidonie Kermack	15.08.2011, 7:23:25

Krásně jsi vyjádřila ony poztrácené sny, kdysi jsem rozepsala příběh, kde jsem použila výraz "sluníčka", a i to, jak se na cestě životem někam ztrácejí... Sice to k životu patří, jak uvedl Šíma, ale někdy má člověk pocit, že je ztrácí a ztrácí...:-(. A čeho je moc, toho je příliš.


ze dne 15.08.2011, 12:59:40
maja52: Často píši i o snech, zvlášť těch ztracených. Asi jich bylo hodně - ale každý to tak má, úměrně k věku. Díky moc za zastavení, opět jsi mě potěšila. Měj se hezky.

Šíma	14.08.2011, 20:11:13

Zdravím. Z básně vyvěrá nejen opuštěnost a touha někam patřit (být s někým), ale i zmar. Vyznívá dost smutně, s určitým nostalgickým nádechem (vše již odvál čas), ať už jde o čisté konstatování, nebo povzdechnutí... Nepatří ony "proměny" k životu? Ať se nám to líbí, nebo ne, vše je v pohybu a mění se. Láska i přátelství mizí. Tu a tam nalezneme nové vztahy. Stejně tak se rodí a umírají lidé. Zůstává jen ona lidskost a jak naznačil jistý autor: "nesnesitelná lehkost bytí". Nečte se zle. Tolik můj pohled na "věc"...


ze dne 14.08.2011, 23:06:47
maja52: Ano, je to takový, malý povzdech. Díky za krásné zhodnocení i publikaci. Moc mě to těší. Ahojky.