|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 1 ::
|
 |
|
:: Othelo - díl 12. ::
| ... |
| |
|
|
Byli jsme s pánem dlouho doma. Je to vážně otrava. Lidi tomuhle říkají dovolená. To je taková doba, když vás nikdo v práci nechce a řeknou vám ať jste doma a nudíte se. Ani na vycházky jsme moc nechodili. Můj pán stále sledoval televizi, seděl u počítače a nebo spal, pouštěl mě jen na zahrádku, abych nebyl celý den zavřený. Alespoň jsem si mohl označkovat plot pravidelněji, ale to psa taky nebaví pořád.
Pán se s nikým moc nebavil. Chodily za ním návštěvy. Návštěva znamená, že k vám do bytu přijde někdo cizí. Asi nemají doma televizi a tak se na ní chodí dívat k nám. Snaží se říkat něco vtipného, páníček na to odpoví vždycky jen to své "hmmm" a dívá se dál.
Myslím, že se hrozně trápí. Cítím to a nevím, jak bych jen mohl pomoci. Nikdy dřív se takhle nechoval. Lidé mají city. Mají spoustu cítů, které já ani nechápu. Vím, že se trápí, když někoho ztratí, to my psi taky. Ale lidi se umí trápit opravdu dlouho.
Chodím se k němu podrbat, lehávám mu u nohou, ale nic na něj nepomáhá. Dokonce ani ta doktorka na duši. Asi by měl začít znovu pracovat, protože v práci byl vždycky veselejší. Celé dny jsme chodili venku a hráli si nebo chytali darebáky.
Jednoho rána už jsem to nemohl vydržet. Skákal jsem na pána, štěkal, pobíhal po bytě.
"No tak už pojď ven ne? Budu tě prosit věčně?" Z postele mě sledoval. Nevypadal příliš nadšeně.
"Jdi na místo, Othelo! Ale rychle!" Zůstal jsem na něj chvíli koukat, pak jsem sklopil uši a skočil na něj.
"Jdi dolů! Hned, Othelo! Co to do tebe vjelo!" Seskočil jsem z postele a lehl si na zem. Uraženě jsem se otočil směrem ke dveřím. Ti lidi...
Občas se mi stýská. Mám pocit, jako bych byl svázaný. Měl jsem volnost na zahradě s husami, ale cítil jsem se sám. Teď mám stále někoho u sebe a potřeboval bych si od všeho odpočinout. Každý den jsme chodívali v ulicích, každý den jsem býval mezi lidmi, auty, ostatními zvířaty. Stále dokola jen hukot města. Chybí mi to ticho přírody. Třeba by pomohlo i mému pánovi.
Jeden den jsme šli na procházku do parku. Pán jen tak zticha procházel po chodníku a vůbec si mě nevšímal. zřejmě nejsem dobrým služebním psem. Rozběhl jsem se a čekal pánův hlas, čekal jsem, že zavolá, ať přijdu. Ale nestalo se. Zřejmě si ve svém zarmoucení vůbec ničeho nevšimnul, zřejmě očekával, že za ním půjdu dál. A tak jsem se otočil a pomalu odešel...
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
94.2 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 2 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 4 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 15 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
