| Tak tuhle jsem psala když mi bylo 12.... |
| |
|
|
Život, je velký dar, co jsme dostali.
Osud, je velká kniha,
co sudičky ji napsaly.
Nikdo nemá si život brát dobrovolně,
vždyť čas všechnu bolest odnese.
Kdo myslí si, že žije marně,
ať tyto věty pronese:
Nemůžu žit marně,
když sudičky práci s osudem si daly.
Nemůžu žít marně,
když rodiče mi život dali.
A ten dar si uschovám,
vždyť ho taky jednou dám….
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
84.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 6 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 8 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 21 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
